Příběhy nekonečna

Hrozně hrozně hrozně moc nevyužitý potenciál kouzelných světů Simona Stalenhaga. Vizuál je krásný, o tom žádná. Překvapivě ani ne tak kvůli strojům, jako spíše přírodním scenériím.  Nálada některých epizod je originálně neutěšená, což není slovo, co bych používal pro popis současné filmografie často. Ale ten celé to vyznění, fungování světa, příběh...Tam, kde to na začátku vypadá i na 4*, to poslední díl zcela zabije a nic lepšího než 3* nedokážu dát. (14.11.2022)

Pomaly plynúci seriál s nádhernou, melancholickou atmosférou o obyvateľoch mestečka s tajomnou fabrikou Loop, ktorá spôsobuje, že svet tu občas funguje podobne ako Zóna v Stalkerovi. Zájsť si tu do okolitých lesov môže mať fatálne následky. Soundtrack Phillipa Glassa a vizuál inšpirovaný Simonom Stalenhagom mi nedovolia hodnotiť inak ako maximálnou známkou. (02.10.2022)

Jaká předloha, taková do značné míry i adaptace. I když ze zcela jiných důvodů, jelikož jak v osmi epizodách zadaptovat necelých 140 stran ilustrací, že? Knižní Smyčka stojí právě na ilustracích (půjčujte, googlete, stojí vám to za to), kde genius loci je alfou i omegou každé jedné malby. Každá překypuje osmdesátkovou nostalgií, dětskou výpravou za dobrodružstvím, alternativní "retro-future" historií, sychravostí podzimu i mrazivostí zasněžených dálav. Bohužel však knižní Smyčka padá na nadbytečné "jakože příběhové" omáčce kolem. Paradoxně v ní tedy obrázky nemají úlohu ilustrací, protože ilustrací je text samotný. Jak se s tím vším popasovat v dramatickém seriálu? Překvapivě dobře. Atmosféra i design maleb Stålenhaga jsou přeneseny f-e-n-o-m-e-n-á-l-n-ě (navíc mohutně dopovány hudbou Glasse). Nedá se popřít, že příběhy jsou odstaveny na druhé koleji za výše uvedeným, ale pouze na druhé a nikoli jako v knize na čtvrté či páté. Kde v předloze byl nástřel základní osnovy dobrého příběhu v jedné dvou větách "jen kdyby je někdo schopný pořádně uchopil a rozpracoval", tak tam se přesně to Halpernovi/Amazonu podařilo. Ne památně, mnohdy až vyloženě utahaně; a to i na seriál sázející na komornost a záměrně pomalé tempo. Ne vždy to dějově stačí na utažení bezmála hodinových stopáží, ovšem dostatečně kvalitně, aby to nestahovalo celkovou kvalitu do hlubin nezajímavosti. Může to na první dobrou budit dojem, že se tu kombinují Stranger Things (poetika, děcka, retro, dobrodružství) s Black Mirror (epizody, přesah, témata), ale není tomu tak. Tales from the Loop jsou svébytné. Někdy je to dobře, někdy ne, ale každopádně mají (již jen díky atmosféře a audiovizuálu) veškeré předpoklady, aby z nich byl sci-fi kult i počin, o kterém se bude mluvit. A přes veškerá "ale" zcela zaslouženě. | S1: 4/5 | (03.04.2020)

Nudná snužka nudy, a nenapětí jelikož jsem věděl jak dopadne celý seriál od prvních 15-ti minut prvního dílu. Bohužel, absolutně zbytečný, roztahaný, visuálně nezajímavý (Pro mě bohužel i sound-designem a ostčkem). Na to že je to seriál s touto tématikou, čekal jsem surovost a drama. Bohužel se mi dostalo jen zpatlaných slaďáren z knížek co se čtou dětem před spaním. Souhlasím s Awer. (03.12.2023)

Moc příjemné jakoby šeptem vyprávěné příběhy. Nic ukřičené a afektované. Robůtci pobíhající po lese, lidé ve svetrech v interiérech plných nábytku po dědovi a babičce - takové futuretro. Civilní herecké výkony (po dlouhé době nadějní dětští herci). Za kamerou zajímavý tvůrci (Stanton, West, Jodie Foster) a Glass za piánem. Pohlazení po duši. (22.10.2022)