Vinobraní

Těch vztahů děda-vnuk jsme v našich filmech mohli vidět už několik, ať už v nich byli herci Kemr, Menšík nebo Deyl ml., vždycky šlo převážně o totéž. Josef Kemr tyto všecky vesměs bodré samorosty rozdávající své učení a životní moudrost uměl vždycky velmi přirozeně zahrát, ale jako celek je film krajně únavný, nezáživný a dost rozštěpený (nejspíš všemi těmi postupně navazujícími epizodami), nějaké oživení téměř nečekejte, jen všední řeči, které moc dobře každý zná, které vás navíc časem unudí k smrti.. Reliastický obraz jihomoravské vesnice je dneska také jaksi už minulostí.. (05.12.2009)

Výborný a neprávem opomíjený film se skvělým hereckým obsazením. Tady si někteří stěžují, že je to smutný film. A to je špatně? Není to přece komedie, ale spíše tragikomedie, nebo komediální drama s hořkou příchutí. Řada životních mouder a i pár komických situací. Asi to nenapíšu přesně, ale jeden z Kemrových citátů: "Život je hrozně krátkej, a to si ještě nejméně polovinu radostí zkazíme svojí vlastní blbostí". (23.09.2011)

Vztah děda-vnuk je v celku dobře popsán, ale podobných filmů už byla celá řada, komedií, rodinných dramat apod. Zde je pouze originální prostředí, kde se odehrává. I tak ale přechod staré a nové doby zcela nevidím. Má-li to být v tom, že děda nerozumí nevěře Ivana Vyskočila, prosím. Také dost mluví do problémů rodičů a výchovy Janka. Ale pořád je to vše postavené na osobnosti Josefa Kemra, prostředí vinohradu, které nikdy neurazí a sem tam lidové hudbě. Jinak se ale jedná o banální příběh stárnoucího muže, který není nijak složitě rozpracován a domyšlen. (28.06.2022)

Bočan zaštítil svůj pokus o ztvárnění generační výměny na prahu normalizace odzbrojující tváří Josefa Kemra. Ta také jediná v celé té polozhroucené stavbičce rozmarně vybraných společenskokritických epizod zpřítomňuje život – život chybujícího, zodpovědného, milujícího, odepírajícího si i přesycujícího se… Vše ostatní kolem míjí, ne však plynule a zvolna a mučivě dusivě, jak tomu ve skutečnosti bývá, ale nevyváženě, právě tak nahodile, jak se ty pokyny vyřinuly z dýchavičného scénáře. Dokládá to již zvuková rovina filmu: Bočan se ji pokusil co nejúčelněji využít, ale v těch nejvypjatějších scénách, kdy se nová doba konfrontuje s tou předcházející novou dobou, až ohlušuje, jak nic nezní, jen vše – to minulé i přítomné – řve. Sama pointa filmu je pak více než vražedná – jako by si nebyl režisér nebyl dost jistý, že všechno dojetí z diváků ještě nevyždímal, a tak sahá po lopatě. Normalizace... (23.12.2019)

Aj mne dedko sľúbil že pre mňa príde na koni do mesta. Zvolal som všetkých kamarátov sa na to pozrieť. Len ten dedko sa na mňa vykašlal. Pamätám si na to dodnes a bol som naňho hrozne nasraný... A prizvukované BAAAA v podaní malého Janka na znak súhlasu ma po každý raz pobavilo. Film žiadna veľká sláva ale tá nostalgia je tam veľmi príjemne vykreslená. (23.04.2010)