カタクリ家の幸福
Obsahy(1)
Rodina Katakuri čítající rodiče, dospělého syna, dceru s dítětem a dědečka se snaží rozjet malý hotýlek v malebné krajině v okolí hory Fuji. Danou oblastí by měla v budoucnosti vést silnice, ale zatím je to prvotřídní zapadákov. Čekání na zákazníky je dlouhé a plné rodinných rozepří. S příchodem prvním hostů se rodině lepí smůla na paty ještě více, a za domem se začínají objevovat první hroby…
Film Takashi Miikeho kombinuje celou řadu žánrů, od černohumorného thrilleru, rodinného dramatu, přes horor a muzikál až po romantickou komedii, do bláznivého slepence plného bizarních postav. (Natascha)
(více)Videa (1)
Recenze (39)
Štestí rodiny Katakuriů vypadá jako střelená a řádně brutální parodie na Ranč U zelené sedmy. Miike skvěle používá schémata a klišé japonských televizních doramat a vyostřuje je ad absurdum k naprostým explozím divákovy bránice. Všichni, kdo tohle berou vážně (och och! jaký to zvedač nálady!), nechť se vesele přidají k oněm zpívajícím zombies. (Do role dědečka byl mimochodem obsazen známý japonský herec Tecuro Tamba, který si zahrál např. v bondovce You Only Live Twice.) ()
Asi najuletensia rodinna komedia, ktoru som kedy videl :) Komedia s prvkami muzikalu, horroru a s animovanymi scenami...to sa len tak nevidi !!! Zopar napadov je ozaj genialnych (dedo, ktory ma zalubu v triafani letiacich vran, tancujuci zombie :)), ale skoda ze Miike nevlozil do filmu trosku viac brutality. To by sa potom tento kusok dal zrovnavat s Jacksonovym Braindead. Ale aj tak je to ulet, ktory zarucene rozosmeje a skvelo pobavi. (8.5/10) ()
Divoké množství často samoúčelně navrstvených nápadů, nekonečné brutální střídání pomalu všech existujících žánrů, každou chvíli roztříštěný, skoro nikam se neposouvající děj, bizarní hrátky s krví a úchylnostmi, herecké výkony plné ujetého japonského afektu... něco mi říká, že já a Takaši Miike si spolu moc rozumět nebudeme. :o) Nezapírám, že mě nějaké ty nápady občas i pozitivně upoutaly (včetně přechodů do animovaného a loutkového filmu), nějaká ta scéna nebo prvek pobavily (třeba krátká návštěva dost komické figurky policisty v tmavomodré uniformě) a nějaké ty písničky a hudební čísla včetně závěru se mi i líbily (i když bylo dost i takových, které šly mimo mě)... jenom jako celek to na mě byla pořád tak šíleně neukočírovaná, téměř dvouhodinová zplácanina s variací na jednoduchou zápletku „jak se zbavit mrtvoly“, že jsem se tímhle bizárem prokousoval dost obtížně a příliš pozitivní dojem z tohoto Miikeho počinu nemám. Bohužel to nebyl ten typ bizáru, na kterém bych zrovna nějak ujížděl. [35%] ()
Masao Katakuri a jeho rodina maji smulu. V krasnem udoli si otevreli hotylek, ale nikdo jim tam nechodi. A kdyz uz konecne prvni navstevnik prijde, spacha na pokoji sebevrazdu. Katakuri celkem spravne usoudi ze zprava o nestastne udalosti by navstevnost rozhodne nezvysila a tak radeji mrtvolu zakope. A uz prichazeji dalsi navstevnici, ale..... Neuveritelny, dvouhodinovy muzikal Happines of Katakuris je dalsim dukazem reziserske zrucnosti, talentu a nadseni Takashi Miikeho. Opet se dockame zbesileho stridani stylu (nekolikrat dojde i na loutkovy film), zajimave prace s kamerou a maniakalniho herectvi. Muzikalova cisla zacinaji naprosto necekane a jsou opravdu uzasna, dojde i na zpivajici zombies. Skvela je cast, kdy hrdinka vyzve divaky filmu aby zpivali spolecne s herci a na obrazovce se obevi text pisne. Pro specificky okruh divaku nezapomenutelna zalezitost. ()
Přiznám se, že jsem to chtěla cca po 20 minutách vypnout. Pokud ale přistoupíte na totálně ulítlý styl, zjistíte, že je to vlastně geniální film. Proč by Takashi Miike točil jen "remake" korejského The Quiet family, když může stvořit na stejné ose něco naprosto odlišného? Ony brutální animace švankmajerovského stylu pak dokonale zapadají do celkového pojetí japonského úletu. ()
Galerie (67)
Photo © Shochiku Company
Reklama