Hořký podzim s vůní manga

Prototypova zena a z toho plynuci prototypovy osud: mlademu divakovi mozno len odporucit "sleduj a uc sa!". Najma dnes je tohoto plna rit vsade - babenka ma "super charizmy", ktore je uplne nevyhnutne pouzit vsade, no skoda ze iba nie v rodine. Takze vacsinu manzelskeho roku s malym dietatom travi mimo rodinky v kruhu svojho pracovneho timu, kde ju - ako inak - miluju velice. Lieta Indiu, Svajc, prejde ju auto, lieci si nozicky.. Jej napoly zimpotentneny tipek zatial dokola ziada a zas neziada o rozvod, depkuje sa, slope a rozne inak sa nerozumne nasiera. Mala dcerka sa detsky tesi: tu na tatka, tam na mamku, poplace si, ked ju prevezu inde, potesi sa tete milenke tatkovej, i ujovi indianovi mamkinmu, ktori sa logicky vmontuju do potapajuceho sa korabu sklamanych nadeji jednej vybuchnutej rodiny. Ta zenska nema chybu: samozrejme, ze je neskonale nadana, oblubena, uspesna, kazdeho empaticky pohladi, zahreje tajomnym usmevom - no najradsej mava na rozlucku. Dopad kydov typu "musim ta opustit, lebo krasna spomienka je hodnotnejsia nez neista buducnost", clovek pochopi az desatrociami, ked podobne fatalne ochechule mal cest realne spoznat a zat ich urodu. Nenadchlo ma to, ani film, ani mytologicke meduzy, lapajuce neskusenych do svojich smrtiacich vnadov. 2* za realnost pribehu a ako-take herecke vykony - ale na 3* by to muselo mat putavejsi dej a hlavna protagonistka by mi musela byt menej odporna :-D. (28.10.2015)

Další z koprodukčnních snímků, který měl přinést vůni exotiky, ale vyvolává spíš rozpaky. Spolupráce s Indií narušuje atmosféru, na kterou byl český divák zvyklý a nepřinesl dostatek ozvláštění, aby byl snímek divácky zajímavý. Přitom má své klady. Určitě je to snaha přiblížit zajímavou osobnost indického státníka, kterým Džaváharlál Néhrú bezpochyby je. Paralela točeného dokumentu se současností není k zahození, ale herecké obsazení a hlavně herecké výkony hlavní dvojice byli příliš strnulé než aby to celé načichlo tou správnou člověčinou a příběh byl uvěřitelný. Neporušenost šablony byla zachována od začátku až do konce. Želbohu koza byla sice sežrána, ale vlk utřel mordu. (10.12.2015)

Dilí, Paříž, Praha a... Zlín, tedy Gottwaldov. Prapodivné vyprávění, které se tváří jako velkofilm. Jde ale ve výsledku jen o takové psychologické dramátko o krizi středního věku a honbě za kariérou. Do toho je měrou vrchovatou přimíchána exotika v podobě zahraničních exteriérů a indických herců. Divák musí přistoupit na spoustu obezliček, třeba na to, že úplně všichni na Zemi mluví česky. Navrch nesympatická Jana Šulcová, kterou ovšem tentokrát hravě přebíjí její superprotivný právník manžel. Část probíhá v ich formě, pak do toho klasika a navrch komentované pasáže o Nehrúovi. Celé tedy takové zmatlané a příšerně utahané. Nejvíc potěšil Marek Vašut, himalájské exteriéry a samozřejmě záběry z 1. segmentu. (30.11.2016)

Tenhle film je obtížné hodnotit. Aby se filmaři dostali tenkrát do zahraničí, museli mít vhodnou záminku, a tou byly koprodukční snímky. Tenhle snímek ukazuje pro nás kousek Indie (Himálaje, Ágra) a pro Indy zase Prahu. K tomu je třeba nasadit děj, a to už je obtížnější. A politicko-výchovný cíl. Takže Džavahárlál Nehrú a jeho postoj k čs. krizi 1938 - co s tím? Budeme točit dokument. Jenže, páni kolegové, je to takové nemastné, neslané, to nám diváci nespolkou. Kousek české současnosti - manželka si jezdí po světě a manžel žádá o rozvod. Je to jednoznačně prevít, což se ukáže na konci. Ale ještě to není ono, tak necháme hlavní hrdinku zmrzačit v Alpách a pak ukážeme na vyspělé socialistické zdravotnictví. Ne, v tom filmu to občas zaskřípe naivitou, ale herci tyhle chvíle mistrně zastřou. Šulcová, Haničinec, Matyáš, to je ovšem herecká klasa. Své zahrál Josef Langmiller, kdežto Konvalinková byla taková bezradná. Ovšem pak tu byl Vašut a ty kočky kolem něho. Film asi stál hodně peněz, a tak byl hodně propagován. Pro mě má význam ten, že jsem se u něho poprvé setkal s tím mangem, který jsem o pár let později i ochutnal ve Vietnamu. (07.10.2014)

Tohle musel být na svoji dobu dost drahý film přičemž mi lehce uniká ten zvláštní záměr tehdejšího režimu točit koprodukční film o Nehrúovi (o němž někteří možná uslyší v tomto filmu poprvé) a osobní drama člověka, který náhle přestal chodit. Už jen ty lokace! Indie, Švícarsko, Paříž... Herci se tenkrát podívali tam kam noha smrtelníka běžně nevkročila. Já jsem v tom cítil takovou podivnou rozpolcenost. Ty dvě dějové liniie spolu moc nehrály a zlepšilo se to až ke konci, kdy se hrdinka začala dávat dohromady i psychicky a to právě i díky moudrým úvahám Nehrúa. Na mně z filmu trocha té exotiky dýchla.. Začátek osmdesátek, dálkové lety Il-62 ČSA... Ruzyň, kde s dalo z ochozu koukat na runwaye a letadla... A možná tomu napomohla i přítomnost Amrita Pala, který když už byla ve filmu často řeč o válce mi neustále připomínal našeho legendárního stíhače Františka Fajtla :-§) ! Záleží jen na vás zda si film pustíte více k tělu, nebo jej šmahem odhodíte jako normalizační blábol. Já dávám za tři manga. * * * (01.05.2018)