Kronika žhavého léta

Film natočený rok před začátkem natáčení seriálu 30 případů majora Zemana má s tímto seriálem hodně společného. Především spoustu herců a komunistický pohled na naši poválečnou historii. Řekl bych, že Kronika... je ještě více bolševicky zabarvená než 30 PMZ (alespoň více než drtivá většina dílů tohoto seriálu). Je to dramatické, má to děj a nenudí to i přes velice dlouhou stopáž. Jako drama poměrně dobré, z hlediska historické věrnosti to hodnotit nelze. Natočeno podle románu napsaného v roce 1954 v době bolševické totality a temna. Příběh je navíc takřka zcela černobílý a průhledně ideologický. (04.01.2009)

Tak jsem po nějaké době zase dostal chuť budovat socialistickou vlast a konečně jsem se dokopal k tomuhle opusu, který už jsem měl dlouho na seznamu, ale odrazovala mě od toho hlavně ta šílená délka. Je fakt, že když už je film takhle dlouhej, tak to chce hlavně zručnýho režiséra kterej to celý udrží pohromadě, aby se to celý nerozpadlo a takovým režisérem bezesporu Sequens určitě je. Nicméně i tak se to místy dost táhne a i když oceňuji, že postavy tu nejsou úplně černobílé, jak to bývá v podobných spektáklech zvykem, tak pořád platí, že ta bezbřehá a naivní padesátková propaganda mě baví víc než ta unylá sedmdesátková, ale tady se jedná aspoň o slušný filmařský řemeslo a tak si to aspoň to průměrné hodnocení zaslouží.50% (18.01.2020)

Příběh ze severočeského pohraničí v poválečné době, která se vyznačovala nástupem komunistů a s tím spojeným procesem znárodňování. Snímek, obsáhlý nejenom svojí stopáží, avšak i dějově a množstvím postav. Film je poplatný době svého vzniku, avšak s tím nemám problém. U podobně zaměřených filmů z této doby je to očekávané. Jen některá gesta a výrazy v dialozích nemusely působit tak upjatě a afektovaně. To se dá říct i o projevech některých herců, např. Petra Haničince, u něhož mi připadá, že hraje všechny své postavy absolutně stejně upjatě. Nejvíce se mi líbily pánové Vinklář a Bláha, paní Budínová a Vránová, která byla navíc v době natáčení filmu velice přitažlivou ženou. 55%. (06.09.2015)

Není to až tak velká agitka, jak se říká. Jsou tu samozřejmě momenty, u kterých se člověk usměje, nebo trochu zapochybuje, ale nezaujatý divák může film sledovat bez rizika nějaké duševní újmy a jak se říká "přebere si to". Chápu ovšem, že ti, kdo mají představu, že tady bylo tenkrát pár zlých mazaných komunistů, kteří stáli proti dalším deseti miliónům obyvatel a proti jejich vůli se dostali k moci, budou rozhodně hlasovat pro odpad. Ale tak černobílé to nebylo. A film to také černobíle nepodává. Byť v souladu s dobou svého vzniku, v souladu s předlohou a třeba i tvůrci akcentuje na jedné straně zářivě čistého hrdinu komunistu a proti němu staví proradné kapitalisty. Nedá se popřít, že na obou stranách barikády byly i takovéto typy. Je to jen film, jen příběh z jedné pohraniční obce, stejně jako Zdivočelá země (velmi zdařilá) je také jen film, jen příběh z jiné pohraniční obce. A jako takové je hodnotím. (14.07.2015)

Volné pokračování Vávrova snímku Nástup z roku 1952. Děj se začíná odehrávat přibližně po dvou letech od předchozího filmu, v roce 1947. Hlavní hrdina Bagár se už v pohraničí vypořádal s Němci, teď je na řadě kapitalistická smetánka (Rosmus) zlatokopové (Püchler) a kolaboranti (Tymeš). Ve hře je osud družstva, státního statku, ale ohroženo je především pohraničí takové jaké si ho Bagár se svými spolupracovníky vybudovali... (27.11.2012)