Režie:
Jiří Sequens st.Scénář:
Jiří Sequens st.Kamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Haničinec, Renáta Doleželová, Miloš Willig, Vilém Besser, Slávka Budínová, Martin Růžek, Alena Vránová, Rudolf Jelínek, Josef Vinklář, Josef Bláha (více)Obsahy(1)
Na motivy z Řezáčova románu Bitva natočil Jiří Sequens široce rozevřenou, avšak krajně ilustrativní a tezovitou epopej, která zachycuje severočeské pohraničí v létě 1947, zobrazuje rejdy reakce, snažení bezvýhradně čestných komunistů i zákonité směřování společnosti ke konečnému vítězství dělnické třídy vedené komunisty. Jedná se o jeden z výstavních ideologických filmů rané normalizace, který měl zdůvodnit, že jedině komunisté povedou lid ke šťastným zítřkům. Je pozoruhodné, jak postavy (s nimiž jsme se setkali již o dvacet dříve ve Vávrově "Nástupu") stále setrvávají v pozici pouhých hlasatelů příslušných idejí, jak vyznívá směšně každá snaha o jejich polidštění třeba skrze váhání či naopak ukvapenost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Volné pokračování Vávrova snímku Nástup z roku 1952. Děj se začíná odehrávat přibližně po dvou letech od předchozího filmu, v roce 1947. Hlavní hrdina Bagár se už v pohraničí vypořádal s Němci, teď je na řadě kapitalistická smetánka (Rosmus) zlatokopové (Püchler) a kolaboranti (Tymeš). Ve hře je osud družstva, státního statku, ale ohroženo je především pohraničí takové jaké si ho Bagár se svými spolupracovníky vybudovali... ()
Příběh ze severočeského pohraničí v poválečné době, která se vyznačovala nástupem komunistů a s tím spojeným procesem znárodňování. Snímek, obsáhlý nejenom svojí stopáží, avšak i dějově a množstvím postav. Film je poplatný době svého vzniku, avšak s tím nemám problém. U podobně zaměřených filmů z této doby je to očekávané. Jen některá gesta a výrazy v dialozích nemusely působit tak upjatě a afektovaně. To se dá říct i o projevech některých herců, např. Petra Haničince, u něhož mi připadá, že hraje všechny své postavy absolutně stejně upjatě. Nejvíce se mi líbily pánové Vinklář a Bláha, paní Budínová a Vránová, která byla navíc v době natáčení filmu velice přitažlivou ženou. 55%. ()
Souhlasím cele s PatoPem... Za sebe jen dodávám, že film je bezesporu prodchnut bolševickou propagandou, vždyť literární předloha Václava Řezáče Bitva (1954) byla vrcholem sorely, takže není divu, že schematičnost postav obráží i filmové zpracování. Přesto však jsem s to film sledovat jako pouhý příběh, u nějž od ideologie odhlížím. Shovívavost mého úsudku nepochybně umocňuje niterně ohromující hudba Zdeňka Lišky... ()
Text distributora to je zase jednou perla, úplně mimo mísu. Tento film je především dobré řemeslo. S přihlédnutím k době vzniku není ani tak moc zpolitizovaný, i když samozřejmě dějiny píší vítězové a tak "rejdící" reakce je složená jako vždy z bezcharakterních zrůd a bývalých agentů gestapa. Nicméně dialogy, dějová linka a hudební doprovod (vše připomínající "majora Zemana") jsou na úrovni, herecky vše skvěle obsazeno. Atmosféra zmaru všeho je dokonalá, boxuje se bez rukavic. O všechno jde v té chvíli oběma stranám, vše spěje k Únoru. Snímek lze zařadit zcela v poklidu zařadit do skupiny zajímavých filmů opisujících období třetí republiky. Inspirativní. 80% ()
Doplnění hlavičky: film trvá minimálně 170 minut a krom zmiňovaných zde hrají i např. Bohuš Záhorský, Míla Myslíková, Otto Lackovič, Václav Lohniský, Josef Bláha, Květa Fialová, Martin Růžek... a hlavně Josef Vinklář (toho nejzlobivějšího pána). Není vůbec pochyb o co jde. Každý charakter má jasné kontury a je hned čitelný podle okřídleného "šaty dělají člověka". Takže když hrabivý feudál v rukavičkách diskutuje se soudruhem v umolousaném saku a povolené kravatě je úplně jasné, kdo je tu pro lidi a kdo ne. V podstatě se jedná o souvislé hromadění špíny na všechny, kteří brání rozorání mezí a znárodnění fabriky. Film poté vrcholí projevem "právě jsem se vrátil z hradu...", po němž zavládne všeobecné (až na vyjímky) nadšení ze světlých zítřků. Jde o ohavnou vymývárnu, na kterou je dobré se podívat jen z historických důvodů. Mrazí z víceméně nenápadné propagandy. Některé scény jsou pak opravdu strašné - např. přestřelka esenbáka s živly ala Rambo, nebo dialog živnostníka automechanika s partajníkem: "- Půjdu do Prahy a zařídím si tam dílnu, tam uživím i pět - šest lidí..."; "- Nebo spíš oni tebe, že?" ()
Reklama