Dům milosrdných sester

Ak patríte podobne ako ja k tým, ktorých pôvodný HALLOWEEN nechával dosť dlho chladných a až neskôr docenil jeho kvality, nechápete ako k hroznému FRIDAY THE 13th mohol niekto natočiť pokračovanie a dobre spravil pretože sa z neho stala vaša najobľúbenejšia séria a SLEEPAWAY CAMP vás tiež rovnako neohúril a len postupne narážate na vydarené vyvražďovačky bez nejakého pokračovania ako BLACK CHRISTMAS alebo THE BURNING, tak Vám dávam na vedomie, že THE HOUSE ON SORORITY ROW je tým najlepším trestuhodne zabudnutým slasherom na aký som do teraz natrafil, ktorý neuchváti mordami ale kvalitnou réžiou akou sa v tomto žánri len tak nevidí, výbornými hereckými výkonmi neznámych tvárí a solídnym príbehom s napínavým koncom určite. A ak som si nepustil záverečný song od The London Philharmonic Orchestra minimálne 10x za sebou, nech mi ruka odpadne (a sakra =) ale aj tak to bolo dosť). (28.11.2009)

Nepříliš dobrý horor. Dialogy občas šustí papírem a většina holek neumí moc hrát. Když se pak rozjede finální večírek, je film občas vtipný... ale spíš ne záměrně. Dá se na to koukat, ale i v rámci starších hororů průměr. Trochu strašidelné to začne být až v posledních minutách. (5/10) (17.04.2022)

Rozhodně solidnější nářez než legrační remake z roku 2009. Střídmý, ale poctivý slasher nesází na rozmanitě a krvavě provedené mordy, i když několika hutnějších okamžiků se dočkáme i v tomhle ohledu, ale spíš na vzrůstající nejistotu ohledně zabijákovy identity, která se nejprve zdá naprosto jasná. Rosman překvapivě prakticky ani nesvléká své herečky, přitom materiálu k tomuhle koření by měl víc než dost. Na druhou stranu ony nány z amerického vysokoškolského spolku díky tomu působí přece jen trochu přirozeněji než pro žánr typické husičky s věčně obnaženými prsíčky. Vytvořit hutnější atmosféru zla, jako se to třeba povedlo v Black Christmas či přidat na krvavých orgiích jako v legendárním Pátku, zářily by tu čtyři hvězdy. Škoda, že z toho nikdy nevznikla série, mohly přijít lepší kusy. (21.10.2015)

Poviem to hneď na rovinu ako som sa zoznámil z tými mladými pipkami,keby ich nezabil vrah asi by som to musel urobiť ja.Príbeh nie je výnimočný,takýchto podobne ladených filmov je veľa.Originalita vôbec žiadna.Vraždy asi dve boli slušné ale ostatné boli mimo záber a z gore efektami sa tiež šetrilo. Veľmi nezmyselné spracovanie.Jeden z veľmi slabých slasherov,lebo ani tá koncová pointa ma neuspokojila. (29.12.2014)

Ide o pohodový campus slasher a la 80. roky, ktorý evokuje nostalgickú spomienku na študentské časy a ovplýva trochu smutnou atmosférou absolventského večierku. Pop-rocková kapela, strieborná disco guľa, parket vedľa bazéna a v ňom plávajúca mŕtvola pani správcovej. V príbehu dominujú ženské postavy, tempo graduje iba pozvoľna, ale dej je premyslený a prakticky bez logických prešľapov. V tejto spanilej dámskej jazde sú obete (krásne študentky, rôzne typy) aj bodycount vopred dané, no agresor je neznámy (a tak to zostane aj keď film skončí). Práve mysteriózny opar, ktorý zahaľuje sériového vraha, príbehu najviac pomáha. Navyše, zabiják má svoj špecifický prejav, modus operandi, grif aj nástroj, skrátka niečo, čím sa dokáže odlíšiť. Aj vďaka tomu je Dom milosrdných sestier zapamätateľný slasher. V zobrazení násilia je spočiatku úzkostlivý a opatrný, ale s pribúdajúcimi minútami odkrýva čoraz viac. A na záver, ako čerešničku na tortu, pridá odvážnu gore scénu. A hoci som sa s podobným úkazom stretol v slasheri Curtains (vznikol tiež v roku 1983), film vo mne zanechal veľmi dobrý dojem. (17.12.2010)