Napoleon

Vynikající historická minisérie natočená s tradičním francouzským vkusem. Až na Isabellu Rossellini, které jsem tu úžasnou Josefínu prostě moc nevěříl, to má parádní obsazení (velká trojka Malkovich, Gepardieu a zejména fantastický Christian Clavier v hlavní roli), obrovská výprava, skvělý scénář, atmosféra a hlavně neskutečná a bohatá výprava, na kterou padly snad všechny druhy měny, které v Evropě existují. A vyplatilo se to. Je to velké, je to povedené, je to skvostné a z historického hlediska prostě naprosto parádní. Za mě prostě strašně moc dobrý. Napoleon byl velká osobnost a tvůrcům se ho povedlo skvěle zachytit. A já si na něj nemůžu představit nikoho vhodnějšího, než právě Christiana Claviera. Tohle já můžu rozhodně doporučit. Letos jsem to viděl poprvé a rozhodně ne naposled. 80%. (17.09.2016)

Jako celek působí seriál impozantně a divácky je atraktivní, vydařený je pak obzvlášť závěrečný díl, jenže při rozsáhlosti napoleonských válek se zde mohutně zkracuje, zjednodušuje a to povětšinou k horšímu, protože právě seriál takového typu by se měl snažit vysvětlit i poodhalit pozadí Napoleonova života a rozhodnutí. Tvůrci chtěli udělat seriál zajímavý pro všechny, tím sklouzli do nezajímavých a zbytečných vod vztahů se ženami, kde obšírně popisují vztah se všemi osudovými ženami, což ubírá čas pro politické, válečné, ale i rodinné záležitosti. Herecké obsazení, výprava a lokace jsou pak velmi zdařilé. (25.11.2013)

Jak já to vidím, tak je to filmařsky nezvládnuté, herecky odfláklé a ideově přinejmenším sporné. Film sice rozdělením na čtyři tlusté díly získal enormní stopáž, ale vůbec ji nevyužil, neumí se rozhodnout, jestli být slzopudnou červenou knihovnou pro ženské publikum (na to je příliš těžkopádný), nebo svižnou válečnou řeží pro pány (a na to je zase příliš "béčkový", ubohoučké zpracování "velkolepých bitev" je někdy spíše k smíchu). Škoda, budeme si muset počkat na Napoleona, jaký by měl být - áčkový, velkolepý a tragický, jako ostatně historická postava sama. (26.10.2004)

První díl mohl být víc než dobrým osobním dramatem pojednávajícím o Napoleonovi a jeho cestě vzhůru, kdyby mu nepřekážely trochu nemotorné scénky související s vojenským řemeslem. Neboť nevyvedené dobývání jakéhosi prý důležitého mostu (omlouvám se za nepřesné, zavádějící a lehce znevažující označení, ale dějepis není až tak úplně moje silná stránka) ani pohled na hrstku vojáků trmácejících se kdesi v egyptské poušti mě nepřesvědčily o strategických a vůdčích schopnostech hlavního hrdiny ani o profesionálních dovednostech režiséra a kameramana. Moje zklamání bylo o to větší, že krvavé potlačení roajalistického povstání v pařížských ulicích hned v úvodu bylo vyobrazeno dosti přesvědčivě. Zato druhý díl jako by se poučil z vlastních chyb a zcela neočekávaně dospěl, když záhy s přehledem rozehrál nebezpečnou partii převzetí moci - a nastavenou laťku si dokázal pohlídat po celou stopáž. Třetí díl je maličko ... nepřehledný - alespoň pro toho, kdo (podobně jako já) nezná všechna historická fakta o vojenských taženích Napoleona Bonaparta. Krom toho mu i mírně nadržuje, když se dívá na dějinné události téměř výhradně jeho očima. Na druhou stranu dokáže situaci i správně zdramatizovat. Některé scénky jsou sice dosti nenadále a snad i poněkud předčasně ukončené, ale v souhrnu se jedná o zdařilou záležitost, která snese srovnání s předchozí druhou částí. Zato poslední díl jako by maličko zaostával. Těžko říct, jestli větší část viny nesou (opět) ne zcela stoprocentně zvládnuté válečné výjevy nebo přílišné zabřednutí do duševních pochodů padlého císaře. Buď, jak buď, výsledný dojem je jen lehce nadprůměrný. ----- V globálu: 2,5* (1. díl) + 3,5* (2. díl) + 3,5* (3. díl) + 3* (4. díl) ... děleno čtyřmi = poctivé 3*. (26.08.2016)

Tak tohle je pořádný omyl. Často se u amerických "historických" filmů říká, že takové chyby by evropané udělat nemohli, leč tento seriál je důkazem, že blbost je internacionální. Nemá smysl vypočítávat jednotlivé nepřesnosti a zkreslení (i když posunutí Waterloo o dva měsíce dopředu, ehm ehm), zájemci se mohou podrobně dočíst zde a zde (anebo nastudovat knížky Jiřího Kovaříka). Ani scénáristicky a dramaticky se nejedná o veledílo, naopak úroveň se pohybuje někde v hlubinách jihoamerických telenovel. Řada důležitých postav chybí, naopak některé nevýzmanné jsou prakticky všudypřítomné. Stejné je to s historickými událostmi. Mnoho významných bitev, politických setkání a podobně je buď jen letmo zmíněno nebo vůbec chybí (asi aby to moc nestálo), bitvy jsou pak ztvárněny několika statisty bojujícími o jakýsi palouček (asi aby to moc nestálo - ovšem nechápu, kam se podělo těch 80 milionů euro z rozpočtu). Při hodnocení vojenských událostí a strategických otázek vůbec tu dostává více prostoru Josefína, popř. Marie Walewská, než všichni maršálové včetně Napoleona dohromady. Rozhodnutí v poli jsou redukována na pár konstatování a rozkazů, přičemž je kladen důraz na zcela jiné velitele (všude je Ney, Murat či Caulaincourt, jiní, jako Davout či Oudinot naprosto chybí). Od filmového propadliště zachraňuje jen kamera, která chytrými záběry alespoň částečně dává v bitvách zapomenout na ubohost výpravy, v interiérech pak různými podhledy dává postavám pocit mohutnosti. Tedy volám vraťte nám Bondarčuka a tenhle europaskvil si strčte do prádelníku. (12.10.2005)