Boxer

Sheridan je dobrý režisér. Pokud spolupracuje s D.D. Lewisem, nikdy z toho nevzejde nic šedého. Boxer je výrazný tím, že dokáže nám nezúčastněným přiblížit hutnou atmosféru terorismem zmítaného Irska.Také demonstruje jak takové nesmysly jako víra, dokáží zničit životy tísíců lidí. Divák si uvědomí beznaděj života, v pernamentním válečném stavu. Box jako takový není hlavní náplní filmu, slouží zde jako světlo v temnotách, sjednocující pochodeň míru, která je však neustále zhášena. Přesto jsou boxerské scény nadmíru sugestivně, tvrdě a dobře natočené. Zejména finální souboj je nasnímán tak, že vtáhne diváka do ringu a po brutálních úderech se téměř dostavují mrákoty. Vytknul bych jen to, že když už se sanží být Sheridan tolik sociální a empatický, mohl nás ušetřit černobílého rozškatulkování na grázly a klaďase. Takový klaďas jakého zde Lewsi hraje, by se přeci nikdy nemohl dostat do krimu. Jinak je Boxer sice méně zdatný braříček "Levé nohy" a "Jména otce," ale ostudu rozhodně nedělá. (22.09.2008)

Silné, působivé a drsné téma filmového příběhu nemusí vždy nutně znamenat skvostný výsledek. Ale rozumím tomu, že právě takové příběhy dokáží přitahovat nejsnadněji. Národnostní nenávist a osobní zapšklost určitě nejsou těmi nejvhodnějšími atributy ke spokojenému životu. Naštěstí se tu objeví hrdina, který neváhá postavit se čelem k problémům i proti rozzuřenému davu. Osobně bych to příliš neviděl, jako psychologické drama jedince při zpětném zařazení do společnosti po návratu z vězení. Neboť hlavní hrdina Danny Flynn (zajímavý Daniel Day-Lewis) má zcela jasnou představu po znovunabyté svobodě, kterou krůček po krůčku naplňuje. Sice se mu staví do cesty životní nepřátelské reálie a fanatičtí rozeštvávači, ale nakonec je to on, kdo staví mosty smíření do budoucnosti. Hlavní ženskou postavou je Maggie (sympatická Emily Watson), která má vrozenou náklonost k hrdinovi z minulosti a přes všechny své pochybnosti a nepřátelské okolí se je snaží přenést i do zářivější budoucnosti. Z dalších rolí: střídavě opilec a trenér, upnutý na Dannyho, Ike Weir (dobrý Ken Stott), Maggiein otec Joe Hamill s novou vizí osvobozeneckého boje (solidní Brian Cox), neúnavný rozeštvávač se zakořeněnou nenávistí a osobní záští Harry (zajímavý Gerard McSorley), jeho stejně smýšlející manželka Patsy (Eleanor Methven), Maggiein rozhozený synek Liam (Ciarán Fitzgerald), či rohovník Eddie Carroll (Damien Denny). Překonávat dávná příkoří je obtížné, ale je to vždy lepší, než setrvávat v začarovaném kruhu násilí a vražd. Jak bláhoví jsou ti, kdo si hrají na války. Jak bláhoví jsou ti, kteří si nepřejí život v míru, ale snaží se rozdmýchávat doutnající nesváry, aby si udrželi svou moc v zemi strachu a umírání. Život pro boj není životem. A určitá paralela se nabízí i k současnosti, kdy na obou stranách kontinentálních třenic je mnoho štváčů, kteří vyvolávají vzájemnou nenávist, i když je často podložená lží a osobní ambicí jednotlivce. Jsme blázni, my, lidé! V takovém světě může každý být v očích druhého kurvou. (11.05.2016)

Fascinující pohled na život v Belfastu, zaostřeno na bývalého boxera, který se chce vrátit do ringu, vše situováno do střetů vyvolaných organizací IRA, za níž dříve tento boxer bojoval. Politické drama jemně vsunuté do zamilované peripetie a trochu toho boxu, který mě vždycky dokáže potěšit a k tomu fakt, že nebyl tak příšerně zpracován, jak to většinou bývá. Tedy 98%. (07.07.2010)

Bohužel film trpí schématickým rozložením rolí. Dobrý katolík chce mír, ten zlý je jednostrunně nenávistný až za hrob. Lewis připomíná hrdiny z knížek mého dětství - měli vždy zarputilý výraz v tváři, když šli jako tank za svým cílem. Film pozdvihuje z průměru jen nápaditá režie. A ten patetický závěr...no,no,no (16.09.2008)

Film o boxerovi, ktorý nie je tak celkom o boxe...V hlavnej úlohe najlepší britský herec súčasnosti (Anthony, Ben a Jeremy...sorry fellas) rozohrávajúci psychologickú drámu o podstate mieru, lásky a tolerancie na pozadí bojov paravojenskej odnože Írskej republikánskej armády v severoírskom Belfaste. Jim Sheridan dáva s odvahou päsťou do oka príslušníkom Provisional Irish Republican Army pričom poukazuje na možné následky ľudskej hlúposti a obmedzenosti. Drsné ulice Belfastu v kontraste s vyčačkanými salónikmi kráľovského Londýna s jednoznačným odkazom na ľahostajnosť bohatých Angličanov v otázke okamžitého a spoľahlivého riešenia protestantsko-katolíckeho konliktu v Severnom Írsku v období rokov 80´s až do prvej polovice 90´s v 20. storočí...a zobrazujúci malé svetielko nádeje na konci podmínovaného tunelu... (20.01.2009)