Toto le héros
Toto der Held
Toto the Hero
Režie:
Jaco Van DormaelScénář:
Jaco Van DormaelKamera:
Walther Vanden EndeHudba:
Pierre van DormaelHrají:
Michel Bouquet, Mireille Perrier, Sandrine Blancke, Klaus Schindler, Pascal Duquenne, Nicolas Duvauchelle, Harry Cleven, Bouli Lanners, Bernard Yerlès (více)Obsahy(2)
Thomas a Alfred přišli na svět přibližně ve stejnou dobu. Během následného požáru v porodnici se sestry horečně snažily zachránit všechny novorozence. Thomas trpí utkvělou představou, že si zaslouží Alfredovo štěstí, který se narodil do bohaté rodiny. Všem tvrdí, že byli v tom zmatku při narození zaměněni. Veškerá smůla – od ztráty sestry až po neschopnost navázat vztah s Evelyne – by se místo jemu měla lepit na paty Alfredovi. Nyní již zestárlý Thomas spřádá plán pomsty svému celoživotnímu protivníkovi, muži, který mu ukradl celou existenci... (Cinemax)
(více)Recenze (37)
Jaký svět je hezčí, něž ten co je viděn dětskýma očima? Po shlédnutí Toto Hrdiny jsem přišla na to, odkud pro mě již legendární Mr. Nobody pochází. Tolik podobných rysů (sourozenecká láska, život pohledem dítěte, vnímání rodičovství, perfektní zvuk a vynikající hudba). Geniální příběh s nepředvídatelný závěrem. Jaco van Dormael vážně umí a to zatím v každém svém filmu. ()
Zde Dormaelovi narativní hra ještě vyšla - zde vytvořený uzavřený svět velmi svérázného hrdiny ve třech životních a jednom poživotním období nabízí zajímavé konfrontace, absurdnost i nostalgicko melancholické pocity a suverénním splétáním vede k zajímavé a nečekané pointě. Dokonce se zde ještě dá mluvit o dodržovaném stylu. Dle mého Mr. Nobody už jen využívá zde osvědčené motivy, váže na ně motivy osvědčené odjinud a mění se v prázdnou bublinu. U Tota jsem i přes jasnou efektnost a zřetelnou konstrukci tento pocit neměl, každá scéna byla naplněná něčím oslovujícím a osvobozujícím a navíc výborně zvládnutá pocta klasickým noirovkám prodchnutá dětským vnímáním světa je skutečně postmoderní lahůdka. ()
LFŠ Formálně naprosto precizní debut belgického režiséra Jaco van Dormaela, který nemůže zklamat žádného narativního hedonika, protože se zde styl (podhledy, frontální záběry a nadhledy dle hrdinova věku, barevné ladění) přizpůsobuje - nespolehlivému! - vyprávění. Jako v SUNSET BLVD., na které se upomíná i konkrétními dialogy, je nám vše vyprávěno mrtvolou (jenže hlediska se mění dle věku Tota). Rozvedení (leit)motivů (loďka) i témat volby a předurčenosti z krátkometrážního É PERICOLOSO SPORGERSI nijak nekomplikuje pochopení či orientaci v několika časových a prostorových rovinách, které jsou od sebe pečlivě odlišeny, a tak do nich mohou vstupovat snové vize. Film nesklouzává k sentimentalitě či patosu (přestože k tomu má závěr silný náběh), protože ty jsou vzápětí zlehčovány a i se znalostí předvídatelné pointy funguje velice dobře. 10/10 ()
O filme som pred tým, ako som si ho pustil nič nevedel a po krátkej dobe som si uvedomil, že by to nič nezmenilo. Spočiatku som mal pocit, že je to dielo opitého strihača, ale neskôr opilcov pribúdalo a ja som sa začal obzerať po hodinkách zisťujúc, koľko to trápenie bude ešte trvať. Vôbec nemám chuť sa zaoberať izolovanými scénami alebo iba obrazmi, ktoré mali nejakú minimálnu šancu ma zaujať, pretože môj záver je jednoznačný - tento film nemal byť vôbec nakrútený. ()
Dormal už svojím debutom dal najavo, že bude svojským autorom a nie každému padne jeho poetika do nôty. Mne skôr práve nesadla tá poetika, naopak ma zaujala nechronologická štruktúra rozprávania. Čiže ani neviem, ako hodnotiť. Ale veľké plus film dostáva za to, že som tu spoznal belgickú dvojníčku Božidary Turzonovovej. Toto si síce myslí, že v živote nič nezažil, ale po celý svoj lifetime mal obsesiu jednou ženou a jedným mužom. Síce išlo o protichodné pocity, ale ako premárnený život, aj podľa toho, čo sme videli, by som to nevidel. 70% ()
Reklama