Moje levá noha

Maestro Daniel Day-Lewis.Herec z jiné dimenze tady předvádí něco neuvěřitelného- doslova nadpozemský výkon,který je vlastně neuvěřitelně uvěřitelný.Díky geniálnosti jeho převtělení do postiženého Christyho Browna získal prvního oscara kterého nikdy více spravedlivěji udělit nemohly.Postupně mi vyrážel dech každým pohybem,gestem,mluvou... dalo by se to vlastně nazvat neherectvím, protože on hlavní postavu nehrál,on se jí stal.Samotný film je velmi hezký, krásně vykresluje láskyplný vztah matka/syn,funguje skvěle jako autobiografie jednoho postiženého člověka který se díky své jediné fungující části těla -čili levé noze stal oceňovaným malířem a spisovatelem.Důvodem proč nejdu do plného hodnocení je fakt že snímek působí mírně sentimentálně a místy syrově.Ale i tak stojí za vidění už jen díky geniálnímu herectví Daniela Day-Lewise. (25.08.2010)

Otevřeně přiznávám, že filmy s podobnou tematikou obloukem obcházím. Nemám je příliš v oblibě, jsou to většinou srdcervoucí, plačtivé snímky a v mnoha případech tlačí na pilu, zcela nevhodně či manipulativně. Tomuto dílu jsem se vyhýbala dost urputně a hodně dlouho. Ovšem chyba lávky. Moje největší překvapení ve filmové tour. Nádherný příběh o houževnatosti a krásném vztahu matka-syn. Bravurní výkon Daniela Day-Lewise mě nejen přesvědčil, ale dotáhl bez připomínek až na pět hvězd. A dávám je bez rozpaků. S nadšením, úctou a pokorou. Challenge Tour Special, červen 2015. (27.06.2015)

Když si šel Daniel Day-Lewis pro Oscara za tuhle roli, působil tak úžasně charismaticky - bledý, dlouhé černé lesklé vlasy, černý frak - a atmosféra v sále by se dala krájet. Vím, že jeho kouzlo je jako důvod, který mě přiměl se podívat na tento film, trochu povrchní, ale díky tomu jsem měla jeden z nejhlubších filmových zážitků. (10.03.2005)

Podobně jako v Uvnitř tančím se člověk musí narodit s velkým talentem, aby byl schopen zahrát tak těžkou roli. Lewis to zvládl dokonale a po zásluze si za to odnesl Oscara. Film jako takový ukazuje dost drsnou realitu Irska, kde se lidi moc dobře neměli a konkrétně mapuje hodně zajímavý příběh jednoho neobyčejného člověka. 85% (29.01.2017)

Mě to tedy nebavilo. Sledovat hodinku a půl frajera s mozkovou obrnou, který se neovladatelně škube a ovládá pouze svoji levou nohu, se zkrátka omrzí. Strašně jsem se těšil až film skončí a bylo mi neprosto jedno jak. Emoce naprosto nulové, ale předpokládám, že o to ani tolik režisérovi nešlo. Film zobrazuje tvrdý boj o lidskou důstojnost, ovšem supernudnou formou. Bohužel filmy o mentálně či jinak postížených lidech zdejší hodnotitele táhnou k sobě, zřejmě protože si u nich mohou říkat, že se ještě nemají tak špatně. Takoví uživatelé neváhají filmu napálit 4 nebo 5* a poté se stane velmi nepříjemná věc a film se dostane do mého hledáčku. Mám to vážně zapotřebí? 1* (18.01.2013)