Moje levá noha

Day Lewisova herecká metoda, kdy svojí postavou žije i v pauzách mezi natáčením, nese jak se zdá, své ovoce. V tomhle filmu je totiž....neuvěřitelný. Já jsem k hereckým ztvárněním fyzicky indisponovaných lidí vždycky spíše kritický, protože kolikrát se jedná jenom o extatické přehrávání, ale Day Lewis, to je jiná. Svým výkonem smazává hranici mezi herectvím a realitou. (24.08.2003)

Možno ma to za srdce nechytilo až tak veľmi, ako by si snáď snímok zaslúžil, ale aj napriek tomu ho hodnotím nadmieru kladne. V prvom rade je to vďaka geniálne hrajúcemu Daniel Day-Lewisovi, ktorý si toho oscara jednoznačne zaslúžil. Maximálne strhujúci, fascinujúci výkon, ktorému sa doposiaľ čo do stvárnenia podobnej postavy svojim hereckým umením aspoň jemne priblížil jedine Dawid Ogrodnik vo filme Chce sa mi žiť (2013). A potom už len obrovská herecká priepasť. Samotný životný príbeh Ch. Browna bol tiež zaujímavý, no uvítal by som tu väčší nápor na emócie a prehĺbenie niektorých dramatických situácií. Poniektoré kľúčové scény na mňa pôsobili s až príliš veľkým odstupom. Slušný nadpriemer. 80/100 (15.05.2017)

Skvělé, úchvatné, emocionální, někdy smutné, někdy šťastné tak těmito slovy by se dala charakterizovat autobiografie Christyho Browna. Člověka, který se narodil s mozkovou obrnou a jediná pohyblivá část těla byla jeho levá noha. Díky pomoci své matky a silné vůli se naučil levou nohou psát a malovat a stal se z něj úspěšný spisovatel. Daniel Day-Lewis, který ztvárnil Christyho Browna neuvěřitelným způsobem a budete si doslova užívat každý jeho pohyb, gesto či promluvení. Jeho zapálení pro roli bylo takové, že dokonce i o přestávkách mezi natáčením neslezl z vozíku!! A výsledek jeden z nejúchvatnějších hereckých výkonů, který byl naprosto poprávu oceněn Oscarem pro nejlepšího herce. Brenda Fricker, která ztvárnila Christyho matku také zahrála výborně a její výkon byl oceněn Oscarem za vedlejší roli. Jeden z nejlepších autobiografických snímků jaké jsem měl tu čest shlédnout........ (08.03.2008)

Příběh silnější zpracování. Přecejen koukat se 100 minut na člověka postiženého mozkovou obrnou není asi zcela jistě to po čem dnešní divák prahne, nicméně nikdo nedokáže odpárat Danielovi fakt, že když se rozdával herecký talent, stál ve frontě hned několikrát. Nejvíce se mě líbila scéna v restauraci. 70% (26.01.2015)

Můj psychiatr pokorně žádá zdejší určovatele filmového vkusu, aby nerozhazovali pětihvězdy za každého postiženého, kterého ve filmu potkají. Mne pak totiž vysoké hodnocení nutí ke zhlédnutí snímku založeném na zběsilém poulení očí, urputném kroucení hlavou a nekonvenčním huhlání, což mi způsobuje záchvaty vzteku a následnou hospitalizaci. Pokoušel jsem se nad toto drámo povznést tím, že si udělám čárku při jakémkoli náznaku humorného odlehčení, ale nakonec jsem nakreslil jen jednu za mimořádně vtipný pokus o sebevraždu břitvou drženou v prstech levé nohy. A to by mne, tedy v nějakém nenáročném snímku, penaltový gól ochrnutého bez problémů pobavil. (05.07.2012)