Psi, chcete žít věčně? aneb Peklo u Stalingradu

Je to film německý, tedy je zde ukázáno hlavně utrpení německých vojáků. Ne, že by tu nebyly kritické postoje k hitlerovskému trežimu, ale zaujalo mne, že jediná scéna, kde jsou ruští civilisté, je v podstatě idylická scéna s dětmi, na něž jsou všichni němečtí vojáci (i příslušník Waffen SS) tak hodní. Ale obrazy zmaru v stalingradském kotli jsou silné, zvláště scéna s odletem posledního letadla.Ten houf nešťastníků snažící se dostat na palubu vypadá jak zatracenci v pekle. (06.01.2019)

Typicky dobově akčně okoralé, přesto velice zajímavé, především díky příběhu, který se táhne přes všechny významné dobové historické události, které nakonec vedly k oněm hrozivým Stalingradským číslům. Veškeré menší historky, včetně klavírní scény, se prý skutečně udály a jednotlivé podrobnosti věrně kopírují historická fakta. To vše obestřeno v relativně ideologicky prosté, spíše dokumentární formě, což je sympatické… (11.02.2009)

"Mŕtvemu vojakovi je jedno, kto vojnu vyhral alebo prehral..." Najväčší propagandistický hajzlík Goebles slávil víťazstvo v Stalingrade, ktoré ešte nebolo a nemohol tušiť, že ani nikdy nebude. Veľmi sa čudujem, že tak skvelý film musí človek hľadať, že ho nepretlačil medzi svoje najvydarenejšie kúsky aspoň vojnový žáner. Len veľmi ťažko budete hľadať na tému Stalingrad niečo lepšie. Vzhľadom k roku výroby, ale iste i z iných dôvodov je film čiernobiely, so slabšou kvalitou obrazu, čo naopak výborne hralo do karát tvorcom, ktorí tu zakomponovali množstvo dobových záberov, ktoré práve preto nepôsobia rušivo. Stalingrad bol ozajstným hrobom nemeckých vojakov, bolo by veľmi zaujímavé vedieť, ako by sa to vyvíjalo, keby neprišla tak skorá a tuhá zima. Hitler sa na svoju 6. armádu pekne vykašľal a to bol zlom i v zmýšľaní bežných vojakov. Armáda bez zbraní a jedla už nie je armádou. ProtiHitlerovskú náladu pekne vykreslil prejav Goringa, ktorí museli nasilu počúvať ranení v lazarete. Silne protivojnová je i scéna 30 minútového zákazu zbraní, kde jeden z Nemcov hraje na piáno. Asi najlepší film na tému Stalingrad v mnohom podobný novšiemu spracovaniu z roku 1993. 100%. (09.06.2013)

Výborný německý černobílý film z r.1959 z pohledu německých vojáků a důstojníků na celé dění tenkrát v r.1942 u Stalingradu. Otevřeně se zde snoubí kritika na Hitlerovo vedení války se zoufalou situací obyčejných vojáků, kteří nejen že nebyli připraveni a vybaveni na krutou ruskou zimu, ale navíc začali přemýšlet o své bezvýchodné situaci v cizí zemi a ptají se : "Co zde chceme ? Ani se nedivím, že nás ženou jak prašivé psy..." Na to, že je film černobílý a starý půl století, může se směle postavit ke svým slavnějším barevným filmovým "potomkům". (28.07.2009)

Zajímavý pohled na Stalingrad z německé strany, kde tvůrci ukazují, že i mezi vojáky wehrmachtu byli lidé, kteří měli dost všech těch propagandistických hlášení, jelikož syrová realita v matičce Rusi jim otevřela oči. Přesto však tvůrci nesklouzli k idealizaci Němců a pohled je neutrální, uvěřitelný a takřka autentický. (13.03.2011)