Akira

Jsem architekt, a někdy přemýšlím, co bych pustil svým kolegů za filmy... Akira by byl dobrý adept. Je to film o lidech. Film o vývoji. O úpadku i o naději. Film o městě a jeho architektuře. O nekonečném růstu a jeho následcích. Vlastně je to ten samý příběh, jaký Japonci recyklují od 50.let - od první Godzilly. Manipulace s přírodními zákony nás svádí na křižovatku. Možná už je pozdě, a možná máme šanci na záchranu... Akira je designově stylová podívaná, která má hlubší přesah, aktuální i dnes... (21.10.2013)

Na to jak žeru anime pro mě tohle byla slátanina největšího kalibru. Nepochopila jsem nic z toho, co vysvětlovali, takže jsem si na chvíli připadala jako Natsu. Konec přehnaný, nechutný a hlavně ho vůbec nechápu. Nechápu ani pointu celého filmu. U NGE aspoň člověk trochu pochopí náznaky a propojení ke křesťanství, popř. to tam aspon trochu vysvětlí. Kdo byli ty děti? Kdese vzali? Proč oni? Jak skončili? Proč byli tak hnusné? Proč Tetsuo? Co se s ním stalo? Co měla znamenat ta nechutná hmota: A to světlo? A ty data co sledoval ten věděc? Ne ani náhodou. Kromě hnusné animace jsem dokázala ocenit jen vcelku dobrý popis nespokojeného města realisticky ukazujícího demonstrace. Na kvalitě nepřidá ani otřesný anglický dabing. Pro mě extrémní zklamání a jak napsal M.a.t.t údajná genialita pro mě zůstává záhadou (28.10.2012)

Věřím, že na svou dobu to muselo být nevídané dílo nejen po grafické stránce a do té doby, než byl uveden o sedm let později Ghost in the Shell, to asi bylo pro Japonce něco jako Avatar pro diváky doby současné. A musím říct, že narozdíl od Avatara, který u mě asi už po měsíci od zhlédnutí pořádně vyčpěl, mi připadá Akira stále jako velmi živé dílo, jež za ta léta ze své působivosti rozhodně neztratilo mnoho. Působivá akce, mysterie a příběh, co mě zaujal hned od prvního obrázku a krásně stupňoval na své zajímavosti. Jasně, menší výhrady mám, ale po zhlédnutí to ve mě zanechalo opravdu veliký zážitek, navíc jsem si krásně rozšířil obzory v tom, jak má vypadat takový pořádný filmový hajzl. Závěrem jen vyjádřím svou víru v duševní zdraví amerických kolegů, kteří tak zoufale touží do hrané verze zadaptovat (čti: posrat) tenhle japonský originál. Co na tom, že roli Miyako nabídli mé milované Heleně Bonham Carter, když scénář píše ten nenapravitelný člověk jménem Steve Kloves? Ano, ten exot, který psal s výjimkou pátého dílu scénáře ke všem dílům Harryho Pottera, má v plánu vzít do svých pazourů tuhle japonskou klasiku a svou klávesnicí ji znásilnit. Boha jeho, i když pomineme spolupráci tohohle individua na projektu, nevěřím tvůrcům, že z Akiry chtějí udělat něco více než stoprocentní blockbuster, kde o nic jiného než akci nepůjde. Protože jestli mi tvůrci budou chtít tvrdit, že z toho plánují udělat film, který se bude smrtelně vážně tvářit jako filozofické drama, pak bych to s dovolením vyhlásil jako vtip roku. (22.01.2012)

Esence Japonska ve dvou hodinách. Technokratická, nesmírně epická, vizuálně omračující a ne zrovna lehce uchopitelná vzpoura mládí proti estabilishmentu. EDIT 2019: Ty moje dosavadní 4 hvězdy tu nejspíše byly kvůli tomu, že jsem měl tehdy osobní problém s kombinací toho obřího tématu s komickým japonským dabingem ("KANeDÁaÁ?!"). Když už mi po letech splasklo ego do mého malého soukromého vesmíru, otevřeně přiznávám, že tady fakt nejsem od toho, abych Akiře dával čtyřhvězdí. (15.02.2013)

Ani opičí ksichty některých postav (samotný Tetsuo má na stupnici ošklivosti jasnou desítku) a notný zmatek v postavách a ději (chvílemi jsem musel film stopnout a srovnat si v hlavě, co jsem právě viděl) mi nedokázaly pokazit silný filmový zážitek z naprosto úžasně animovaného a zrežírovaného filmu, ve kterém sice veškerá filozofie působí jako záminka pro rozehrání velkolepých akčních scén, ale i tak jsem ani na vteřinu nezapochyboval o jeho smysluplnosti a nepodezíral jej z laciné líbivosti. (25.07.2008)