Akira

Totální existencionální sci-fi anime, potřásající si pravačkou s A. C. Clarkem a levačkou s Enderem Wigginem. Depresivní atmosféra vydrží spolehlivě od začátku až do konce, přesto je tu pár pih na kráse. Především je to zmatek v postavách, který by možná nebyl tak velký, kdyby byly jasnější motivace nebo ještě lépe původ alespoň těch nejhlavnějších hrdinů. Tenhle problém ale prostě při zfilmovávání rozsáhlých předloh nastává. Akira vás rozhodně přiková k obrazovce, ale mě osobně za srdce nevzala. Ano, je to zcela jistě a zcela po právu legenda, ale v tomhle žánru u mě vede Card a jeho Wigginovská sága. (07.06.2006)

║Rozpočet ¥1,100,000,000║Tržby USA $553,171║Tržby Celosvetovo $47,900,000║ Japonci majú dosť pestrú kreslenú tvorbu, hlavne čo sa týka nevšedných motívov, len škoda že ten príbeh, čo by mal v prvom rade upútať a spraviť základnú pôdu pre postavy, je dosť nesúrodý až experimentálny a u mňa nie po prvý krát nepochopený. Vidina postkatastrofického sveta bola spočiatku fajn téma, postupne sa to zmenilo na niečo čo nie je až tak príbehom opodstatnené, pripadá mi to akoby sa len nechali unášať im vlastnou kreslenou tvorbou, bez hlbšieho opodstatnenia. /45%/ (01.10.2008)

Těžkopádně zdlouhavý začátek a příliš překombinovaný konec, vše mezi tím je dokonalé. Nikdy bych nevěřil tomu, že anime lze použít jako geniálního vypravěčského prostředku, sloužícího pouze jako formální podklad pro obsah, který stojí na prvním místě. Akira se divákovi neprodává lehko, postupně odhaluje svá tajemství, na spoustu otázek odpovídá příliš otevřeně a na ještě větší počet neodpoví nikdy. Režisér se často spoléhá pouze na výpovědní sílu obrazu a zvuku a na to, jak moc je divák ochoten toto vše smysluplně vnímat. A proto je Akira audiovizuálně našlapaná až po okraj a přitom jsem ani jednou neměl pocit samoúčelného tvůrcovského hraní si. A vzhledem k tomu, že jsem se díky tomuto filmu seznámil s anime, jsem nadmíru spokojený. (02.10.2005)

Ani opičí ksichty některých postav (samotný Tetsuo má na stupnici ošklivosti jasnou desítku) a notný zmatek v postavách a ději (chvílemi jsem musel film stopnout a srovnat si v hlavě, co jsem právě viděl) mi nedokázaly pokazit silný filmový zážitek z naprosto úžasně animovaného a zrežírovaného filmu, ve kterém sice veškerá filozofie působí jako záminka pro rozehrání velkolepých akčních scén, ale i tak jsem ani na vteřinu nezapochyboval o jeho smysluplnosti a nepodezíral jej z laciné líbivosti. (25.07.2008)

Kolem roku 88 se muselo v japonsku dít asi něco fakt divného, když paralelně vedle Akiry vznikl např.Tetsuo:Iron Man a určitě pár dalších podobných projektů(mechanicko-biologicko-fyzické transformace, bolestivá a skoro neomezená síla myšlenky...).. Akira není z dnešního pohledu asi zase až takový zázrak- vyniká hlavně promakaným designem, atmosférickou industriální hudbou(!) a efektními efekty. Přiběhově je to zdlouhavé a lehce překombinované. Kresba asi nesedne každému(já mám s tímhle stylem trochu problém).Ve výsledku trochu hůře interpretovatelné ale o žádnou revoluční filosofii tu nezakopnete-Spíš jde o jakousi studii určitých fenoménů, založenou (bez debat) na zkušenostech s japonským LSD.. Že je to ale velkolepá podívaná o tom není sporu. (23.05.2012)