Memories

Najprv hodnotenie aby bolo jasno : Magnetic Rose (magnetická ruža) **** je najkvalitnejším filmom; Stink Bomb (smradľavá bomba) je tým najhorším (aspoň pre mňa) ***; Cannon Fodder (mesto kanónov) ***/5. Priemer je čiže 3 hviezdy, napriek tomu, že jeden film je tam naozaj lepší a viac ma bavil. Škoda, že toto sa nedá hodnotiť samostatne pretože kvalita jednotlivých "filmov" je naozaj dosť rôzna a príbehy sú rôzne dobré atď. Prvý film magnetická ruža ma najviac zaujal, lebo tento film spomedzi ostatných (dvoch) je tajomnejší, pripomína koniec niektorých veľkolepých filmov a hlavne druhé dva filmy mi pripadajú ako bez konca, ako by nemali vôbec koniec. Smradľavá bomba je skôr komédia podľa môjho názoru a nedokázala ma veľmi rozosmiať. (28.08.2016)

sympatická koláž ze tří povídek, z nichž mě nejvíce zaujala hned ta první, která oplývá bezvadně hororovou atmosférou a dle mého názoru i nejlepší animací. Druhá také nebyla špatná, celkem pobavila ale kvalit té první nedosahuje a třetí je někde daleko vzadu, i když zase zaujala dost originálním nápadem. (27.11.2009)

Nebývalý nářez! Tři filmové povídky, z nich jedna je výborná a dvě naprosto dokonalé a ač je každá povídka zcela jiná, tvoří téměř dokonalý celek, který by nedokázal nabourat ani buldozerovitý tank benátských separatistů (no, dobře, ten by dost možná nenaboural ani Babovřesky). část 1 - Magnetická Růže: Dokonalý věděckofantastický skvost, u kterého jsem slintal blahem jako už dlouho, dlouho ne, nádherná animace, skvělá hudba a hlavně výtečný příběh tvoří jeden z nejlepších scifózních zážitků, co jsem ve filmu kdy viděl. Tomuhle filmu od teď budu pravidelně obětovávat obilniny. část 2 - Smradlavá bomba: Odlehčená záležitost, která sice zpočátku působí poněkud nablbne, ale pak se pomalu rozjede a stane se notně zábavnou, kdyby byla tahle část samostatná, působila by ještě lépe, takhle mi připadala jako nutný předěl mezi dvěma skvosty, pořád ale výborný, byť mající naprosto tupou hlavní postavu, která dokáže výsledný dojem poněkud srazit. část 3 - Město kanónů: Zamiloval jsem se do té kurevsky skvostné animace! Ta nádherná kresba pro anime tak brutálně atypická, která působí spíš jako něco co natočil zkouřený klon Sylvaina Chometa a kdyby se v Městě kanónů nemluvilo japonsky, ani by mě nenapadlo, že tenhle hravý steampunk (který je vlastně bez parních strojů, ale to je detail) je vlastně anime. Sice je výtvarno dokonalé, ale než děj je lepší jen trošku, i ten totiž dosahuje skutečně silné výtečnosti, navíc je podpořen vkusnou ironií a božsky se hodícím ohudebněním. (04.04.2014)

Poslední příběh město kanónů se mně líbil jednoznačně nejvíc, pro své cirkusácké pojetí, hravost a originální animaci. Prostřední povídka je i přes docela zajímavý nápad průměr a skoro ničím mě nezaujala. A zbývá už jenom Magnetická růže. Tu si pro sebe ukradla nádherná hudba, která ji vystřeluje z "obyčejného" příběhu o zhrzeném hologramu do magických výšin a působí celkově velice vznešeně. Asi mi něco podstatného uniklo, jinak si nedokáži vysvětlit proč tyto tři příběhy sklepli autoři dohromady když jsou si podobné asi jako alan delon a jožin z bažin. Škoda no..jinak hodnocení jednotlivých povídek : 3,5 / 2,5 / 4 / (04.05.2006)

Film Memories je souborem tří vynikajících povídek. Pod producentským žezlem Katsuhira Otoma vznikl skvost mezi anime-filmy. Režisérem prvních dvou povídek je Kouji Morimoto. K názvu filmu „Vzpomínky“ se přímo vztahuje jen první příběh „Magnetická růže“, který vypráví příběh posádky lodi „popelářů“, jejíž členové Aošima a Heintz uvíznou v počítačem zrealizovaných vzpomínkách mrtvé operní divy. Povídka „Smradlavá bomba“ pojednává o apokalypse, kterou světu přivodí smolařstvím poznamenaný mladík Nabuo Tanaka. Poslední povídku, jež je zaslouženě vrcholem celé série, zrežíroval sám Otomo. „Město kanónů“ nabízí vizi v tradicích Fritze Langa. Město je uzavřeným světem, který zná jediný cíl – příští odpal. Svět permanentní války bez přímého nepřítele nabízí hlavnímu hrdinovi, malého chlapci, jen málo možností k snům a idolům. Stejně jako v Akiře i zde Otomo podává člověka v zmutovaných děsivých formách. Město i všechny postavy zůstávají anonymní. Přesto jakoby vyjadřoval cosi již dlouho známého - naše staré strachy. V tom snad skví praví význam názvu filmu. Všechny povídky odhalují nezvladatelnost a podmaňující moc, jež nad námi moderní technologie má. Dávají tvar našim obavám a v nové podobě nám ukazují to, co již v jiných podobách uskutečnilo. (24.05.2004)