Děti planety Duna

Na Dětech Duny je znát tak trochu větší zájem, jak režiséra tak producenta. A to se projevilo hlavně na trikové části, musím konstatovat, že ta je o dosti kvalitnější než první 3-dílná část Duna. Děj je samozřejmě tak trochu ochuzen, už jen proto, že se jedná o adaptaci dvou dílů knižní předlohy dohromady. No a atmosféra - stejně jako v prvním díle je jen lehce navozena celkem zajímavou hudební složkou a občasnými záchvěvy herectví. Na televizní poměry je to rozhodně nadprůměrné, zaryté fandy filozoficko-náboženského světa F. Herberta zaručeně nenadchne, ale já se přesto ráda podívám. (22.05.2005)

Jaká to radost, že nejsem nucen opět sáhnout k veskrze kritickému tónu, který provázel můj komentář k TV zpracování prvního z dílů Herbertovy slavné sci-fi série. Přeobsazení postu režiséra (na rozdíl od svého předchůdce vládne dění na plátně pevnou rukou a dokáže divákovi zprostředkovat to pravé „epično“) a autora hudebního doprovodu (pryč je nevýrazná hudba Graema Revella, kterou nahradily nádherné tahy smyčců a hřmění trumpet z pera Briana Tylera) přineslo velkou změnu ve filmovém vzezření světa Duny, a to notně směrem k lepšímu. Navíc se snímek může opřít o kvalitní herecké výkony - Alec Newman konečně dokazuje, že hrát umí a nezklame ani můj oblíbenec James McAvoy… Objektivněji bych hodnotil za čtytři hvězdičky, avšak vzhledem k rapidnímu zlepšení oproti předešlému dílu a famózní hudbě dávám plný počet :-) (13.02.2010)

K Duně mám dvě výtky. 1. počítačový vizuál, který je opravdu hodně laciný a za 2. zbytečně komplikované dialogy a monology. Během prvního dílu jsem se snažil všechno vstřebat (Dunu jsem nečetl a bohužel jsem neviděl ani předešlou sérii, pouze film), až ke konci toho dílu jsem si uvědomil, že občas ani není podstatné co se říká, ale že se to říká a jak se to říká. Druhý díl, který přináší určitou obměnu postav už mi byl sympatičtější a ten třetí se pak nese v podobném smyslu. Popravdě Duna není mým nejoblíbenějším sci-fi/fantasy, ale nedá se tomu upřít originalita a skvělá atmosféra. Za mě: 1. 3*; 2. 4*; 3. 4*. Celkem slušné 4, nakonec jsem byl sám překvapen, že se mi to vlastně docela líbilo. (01.09.2013)

Navzdory svému hodnocení musím říct, že na televizní film jde o velmi povedené dílo, ale bohužel má určité věci zvládnuté nejen bravurně, ale je tam spousta jiných, které mi prostě neseděly. Zřejmě mě o velkou část dojmu připravila neznalost knižní předlohy, ale některé části příběhu mi přišly nedotažené nebo trochu zbytečné... Naopak například atmosféra filmu byla místy úžasná, jednak zásluhou fantastické hudby Bryana Tylera, jednak samozřejmě prostředím a výpravou (i když některé trikové scény mi přišly poněkud laciné, jako by vypadli z počítačové hry, působící pocitem, že i přes televizní rozpočet musely být použité počítače, i když by se velká část exteriéru dala natočit realističtěji v přírodě nebo ve studiu). (07.08.2005)

Děj vůbec nebyl tak epickej, jak v Duně 2000, ale to nebyl zas takovej problém, jako ty, co mě celou dobu hryzaly ohryzek. A to tyto: 1) nepřehlednost - odhrávalo se to často na místech, ve kterejch jsem se neorientoval, stejně jako v jednotlivejch rodech a jejich špionech, zrádcích, unikaly mi smysly různých intrik a změny charakterů různých postav z první série. 2) přeobsazení rolí + trapné znovupoužití stejných herců do jiných rolí. 3) a to nejhorší byl stařecký vzhled Paula Atreida - jeho trapná maska, kdy vypadal jak nějakej pračlověk nebo Richard Dean Anderson z nějaké trapné epizody Stargate - to bylo něco, čemu jsem nevěděl, jestli se smát nebo trpět. Prostě to bylo dost nepovedené a v podstatě mě to nebavilo, ale nutno říct, že James McAvoy byla pro tuhle roli dobrá volba. (12.01.2020)