Sněhurka a sedm trpaslíků

Ze všech zpracování Sněhurky je tohle zřejmě to nejnaivněji pohádkové a dětem nejsrozumitelnější. Disney prostě věděl jak udělat radost...jenže po přečtení Sněhurky od Neila Gaimana, troufám si říct že největšího literárního mága naší doby, se už na roztomilou kreslenou holčičku, která se vzala odnikud a měla pleť bílou jako sníh a rty rudé jako krev, nedokážu dívat tak jako dřív... A ta roztomilá zvířátka mě taky pěkně štvou:) (30.04.2003)

Nejsem si jistý, ale pravděpodobně první animovaný americký film. V té době z toho musely být děti nadšené. Na to, že se to vysílalo v roce 1937, tak to je hodně kvalitní zpracování. Ovšem mě celkem vadilo to muzikálové pojetí, já muzikály nerad. Příběh byl klasika, tak jak ho známe z knížky, ovšem přišel mi až moc jednoduchý, určitě bych tam uvítal nějaké scény navíc. (26.03.2016)

Sněhurka má 80 let. Byla první. Nasrat. O to tady nejde. Jen těžko lze popřít, že byla tahle legenda v průběhu osmi dekád překonána snad ve všech ohledech (možná kromě grotesky) různými animáky od Disneyho i konkurence. Jenže pokud vezmeme v potaz, o co se Sněhurka snaží, nedá se říct, že by v něčem selhala. A protože se úspěšně snaží taky o nadčasovost, musím tleskat. A že to není zrovna feministická záležitost? No, na rozdíl od jiných pohádek (včetně několika českých) to není ani vyloženě proti ženským. (26.06.2017)

Klasika. Kupodivu to po více než sedmdesáti letech fungovalo i na mojí dcerku. V dnešní éře animáků tenhle film klasickým zpracováním, rýmy i dabingem možná působí staře... Pamatuji si však jak jsem z něj byl za komančů, kdy jej kdosi přinesl k sousedům, kteří jediní široko daleko měli video paf. * * * * * (13.12.2015)

Sněhurka a sedm trpaslíků z roku 1937 je……. Prosím? Jakýže je to rok?.... No jak říkám, rok 1937. To se ani nechce věřit že? Tato kreslená pohádka ještě pamatuje odchod na věčnost našeho 1. prezidenta T. G. Masaryka. Šla hned v patách myšáku Mickeymu, aby ukázala světu, že animovaný film může být i celovečerní film aniž byste se u něho nudili. Podařilo se. Svět žasl. Volná adaptace klasické pohádky bratří Grimmů doplněná skvělou hudbou a dokonalou animací zasáhla téměř každého. Animace byla na takové úrovni, že nebyla mnoho desítek let překonána a až do nástupu počítačové grafiky a moderních programů zajistila Disneymu téměř monopol ve svém oboru. Oscar za filmové novátorství přišel zcela po právu. A svět nepřestal žasnout dodnes, protože pohádka je to v pravdě nadčasová. Má myšlenku a příběh výchovného charakteru, který je velmi citlivě a nenásilně zakomponován do děje. V dětské podobě se zde setkáváme s klasickým soubojem dobra a zla, který je rozveden pomocí lidských pocitů a povahových charakterů. Najdeme tu tak strach, tajemno, přátelství, soucit, touhu po bohatství, lenost, lež a podvod, vtip, krásu a mnoho dalšího. V první řadě pak lásku a závist jako symboly dobra a zla. Vnímání všech citů a vlastností je umocněno geniální hudbou, která již sama o sobě dokáže navodit potřebnou atmosféru, čehož film velmi pozitivně využívá. Mám doma klavírní partituru filmového soundtracku ve francouzském vydání z První republiky. Časem je již hodně sešlá a potrhaná. Hudba ale zůstává stále svěží a krásná, stejně jako film. I v dnešní přetechnizované době má pohádka stále co nabídnout. Moderní animované filmy, kterých vzniká v poslední době ohromné množství, jsou často sezónní záležitostí čistě konzumního charakteru. To se u Sněhurky díky výše vypsaným pozitivům nemohlo a nemůže nikdy stát. Je to film patřící k mému dětství stejně jako k dětství mnoha generací přede mnou a věřím, že i generací které přijdou po nás. Sněhurka a sedm trpaslíků je legenda a legendou zůstane. Zrcadlo, zrcadlo řekni mi, která kreslená pohádka je na světě nejkrásnější? Jsi to ty, Sněhurko. Bylas a navždy zůstaneš. (24.10.2010)