Režie:
Don SiegelKamera:
Ellsworth FredericksHudba:
Carmen DragonHrají:
Kevin McCarthy, Dana Wynter, Larry Gates, King Donovan, Carolyn Jones, Jean Willes, Ralph Dumke, Virginia Christine, Dabbs Greer, Kenneth Patterson (více)Obsahy(1)
Film se odehrává ve fiktivním městečku Santa Mira a hlavním hrdinou je doktor Bennell (Kevin McCarthy), který se vrátí do svého rodného města a zjistí, že se jeho obyvatelé podivně změnili. Malý chlapec běží po ulici a křičí, že jeho matka už není opravdová, a podobně reagují i jiní. Doktor Bennell brzy objeví příčinu: invazi mimozemšťanů, kteří prostřednictvým kokonů nahrazují lidi jejich bezduchou imitací. (Panavision)
(více)Videa (1)
Recenze (137)
"Musíte mi věřit, já nejsem blázen! Poslouchejte (...) náhlý telefonát. Přijel jsem na místo a tam byli mí přátelé, kteří nalezli ve své garáži neuvěřitelnou věc! Bylo to jakési TĚLO, které ale vypadalo "nedodělaně", "nedotvarovaně", jakoby jakási transformace ještě neproběhla. Ale výškou a váhou odpovídala mému příteli! Tak jsem jim řekl, ať počkají, až transformace proběhne a pak mi brnknou." "Cože jste...?" "Svou přítelkyni jsem po cestě hodil k ní domů, ale NĚCO se mi nezdálo. Měl jsem pocit, že je v NEBEZPEČÍ. Tak jsem šel k ní domů, už bylo pozdě a nechtělo se mi ťukat nebo zvonit, tak jsem rozbil okno do sklepa..." "To by stačilo. Jste blázen." ... Naštěstí druhá polovina už tak nesmyslná není a převažuje svižná režie a zajímavý námět. Dokonce sem tam nějaká velmi pěkná scéna se objeví. Ale to nezachrání první půlku, která je plná iracionálního chování a do očí bijících nesmyslů. (6/10) ()
Když jednou začnete pochybovat… Jako kdyby se deziluze filmů-noir přesunula z velkoměst na předměstí. Stejně jako poválečná americká společnost, preventivně strašená špiony z východu a atomovou bombou. Společnost konzumní a unifikovaná. První větší kritický úspěch Peckinpahova mentora Dona Siegela je až sadisticky zneklidňující tím, že nic nevysvětluje. Zachycení nálady ve společnosti nevyužívá k průhledné proti-komunistické agitaci. Nevinné, tehdejším Američanům jistě povědomé situace typu společného zahradního opékání, zasazuje do úmyslně nečitelného kontextu a nutí diváky, aby si sami zodpověděli, co je v nepořádku. Co je s nimi v nepořádku. Racionální vysvětlení, o které zprvu usilují postavy, je vyloučené. Zkuste vysvětlit strach. Kde jedince nevyléčí psycholog, tam společnosti nepomůže žádná instituce. Jedou v tom všichni, a kdo zkusí vybočit, bude za blázna. Na stísňující atmosféře se podílí kamera, pronikající do osobního prostoru postav, a využití lokací, jež minimalizují šanci na únik (koridory, zužující se ulice). Občasná naivita a polopatičnost dnes pobaví, ale není tak častá a výrazná, aby negativně ovlivnila úžasný spád filmu, tvořeného zhruba ze třetiny nepolevujícím útěkem před tím, v čem tehdy lidé žili. A vlastně – nejen tehdy. 85% Zajímavý komentář: Marigold ()
Snímek, který kdysi přišel s neokoukanou a originální myšlenkou, od které se v budoucnu odrazilo mnoho kvalitních snímků. I když pár scén dokáže vyvolat nepříjemný pocit i dnes, horor už ale film moc nepřipomíná. Spíše napínavý thriller s poměrně slušnými hereckými výkony a tempem vyprávění. V době vzniku to asi byla bomba, dnes už je potřeba přistupovat k Invazi s menší dávkou nadhledu a shovívavosti. Jak už to tak u starších hororů bývá... ()
Základní myšlenka a pointa filmu je úžasná a v podstatě velmi důležitá. Dotýká se celé řady důležitých témat lidské existence a sociálních vztahů skupin - "my a oni", "emoce nebo pouhá existence?", "jsou emoce lidstvu na přítěž?", atd. V podstatě se týká i rasismu, studené války a celé je to krásně zaobalené na bázi mimozemského útoku, který je naprosto "neviditelný", tajný a chladný, že z něj jde větší strach a respekt více, než z otevřeného útoku ve Válce světů (1953)... Téma samotné se pak prolíná od nepochopeného ožívání mrtvých v Romerově Noci oživlých mrtvol (1968) a line se sci-fi/horrorovou tématikou světové kinematografie až po dnešek v podobě filmů jako je 28 týdnů poté (2007)nebo Já legenda (2007). Vždy se (ač se to nemusí na první pohled zdát) jedná o společné téma. Jednou příjde něco nebo někdo, co oddělí nás lidstvo od své prapůvodní existence a budeme se dělit na "my a oni" a ti "oni" nebo "ono" (např. nákaza) nakonec zachvátí pandemicky celý svět. Nakonec bude lidstvo vyhlazeno do posledního jedince, případně nahrazeno něčím jiným, co bude jen existovat a přežívat, ale nebude mít žádné emoce. Toto všechno si způsobíme a přivodíme buď sami právě svými negativními emocemi, jako může být například touha po věčném životě, zdraví, světovládě apod. Výborná myšlenka, kterou film excelentně zpracoval. Samotný děj a výkon herců se mi zdál do chvíle, než přišli na princip "náhrady" jdnotlivých jedinců, trochu nevýrazný a nudný. Jakmile se však přišlo na to, "jak to funguje" (což bohužel trvalo příliš dlouho), film se rozjel na plné obrátky a neustal do poslední vteřiny. Na svoji dobu však výborný a od druhé poloviny těžce mrazivý sci-fi ... ()
Černobílé snímky mají své nezapomenutelné a neopakovatelné kouzlo. U starých sci-fi a hororů to platí dvojnásob. Částečně to přidává na jejich atmosféře a tísnivosti. Invaze lupičů těl je klasika sci-fi/hororového žánru padesátých let, děsivá pouhým svým nastiňováním, samotným příběhem a podmanivou hudbou, ne úchvatnými a přeplácanými efekty. I když praskající lusky jsou dost dobrá práce, až mi z toho vstávaly chlupy na těle. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (25)
- V roce 2008 zveřejnil Americký filmový institut deset nejlepších klasických amerických filmů. Invaze lupičů těl byla na devátém místě v žánru sci - fi. (Terva)
- 12. června 2001 vyhlásila AFI "100 ROKŮ....100 VZRUŠENÍ". Jedná se o 100 nejlepších amerických filmů. Invaze lupičů těl je na místě č. 47. (Terva)
- Pouze 15.000 dolarů bylo z rozpočtu utraceno za speciální efekty. (sir-dave)
Reklama