Invaze lupičů těl

USA jsou považovány za zemi zaslíbenou science fiction a zlatá éra americké sci-fi literatury 30. a 40. let 20. století našla své pokračování ve filmovém průmyslu, kde se počátkem 50. let vyrojila řada béčkových filmů, co parazitovaly na dobové hysterii ohledně létajících talířů a mimozemského vpádu na matičku Zemi. Invaze lupičů těl představuje v rámci téhle produkce jeden z vrcholů žánru, i po letech zůstává tento film působivý a plně použitelný. Je to proto, že se Don Siegel nesoustředil na efekty a kulisy, které už po pár letech obvykle zastarají, ale na paranoiu hrdiny, který dřív než ostatní pochopí, že čelí smrtelnému ohrožení, ale neví, jak ho zastavit. Kamera je celou dobu soustředěná na hlavní postavu - zachycuje její vzrůstající nervozitu, strach, bolest a vyčerpání. Ten film je o zoufalství člověka, který ví, že ztrácí nejbližší. Siegelův snímek má dvě interpretace - ta první, častější, tvrdí, že snímek je obrazem paranoie období studené války a strachu z postupujícího komunismu s jeho uniformitou a masovostí. Menšina zastává názor, že Don Siegel jednoduše kritizoval úpadek tradičního amerického individualismu a vznik konformní společnosti, kde názor a hodnotový žebříček vytvářejí masová média a státní instituce. Osobně mám radši remake Philipa Kaufmana z roku 1977, který nemá tu béčkovou patinu 50. let a disponuje vyrovnanější a výraznější hereckou sestavou. Celkový dojem: 75 %. (11.09.2014)

Jako popcornová 50ková guilty pleasure záležitost funguje Invaze lupičů těl na jedničku, při serióznějším pohledu je to bohužel spíš na facepalm. Z pohledu dneška natočil Siegel muzejní artefakt, který dokonale zakonzervoval dobu plnou paranoidního strachu z rudé invaze a snahu filmového průmyslu zakamuflovat průhlednou politickou agitku za hororové scífko. Film se tak stává dokonalou esencí všeho, co bylo na amerických 50. letech (ne)přirozené. Tvůrčí prkennost čpí snad z každého momentu (režijní vedení, herci, scénář) a vše je impozantním způsobem naivní. Je neskutečné, co bylo pro tehdejší dobu prototypem seriózního filmu. Bavil jsem se náramně, leč tam, kde to tvůrci rozhodně nezamýšleli. 4/10 (08.05.2018)

Nejlepší apokalyptický horor, jaký jsem v životě viděl. Bizarní směsice Hitchcocka a Eda Wooda je nejzábavnější právě ve chvíli, kdy k ní přistupujeme jako ke kombinaci pokleslého béčka, jež hraničí s parodií, s klasickým hollywoodským vyprávěním. Kevin McCarthy v hlavní roli lékaře Milese je sympatický hrdina, s nímž diváka vyloženě baví procházet jednotlivými nástrahami a zároveň mu fandit v jeho snaze zachránit svět před invazí mimozemské hmoty, jež krade lidská těla a zbavuje je jejich duší. Don Siegel, pozdější věhlasný režisér filmů jako Dirty Harry, měl už na počátku své kariéry obrovský potenciál, který dokázal na základě řemeslné přesnosti a perfektně vybudovaného scénáře úžasně zúročit. Invaze lupičů těl je geniální film; pro mě navíc ohromné překvapení, jež si v osobním žebříčku okamžitě řadím mezi vrcholy americké kinematografie 50. let. (14.10.2023)

Až na koráby silnic a telefonní spojovatelku není na tomto filmu vůbec nic zastaralého. Počáteční expozice je sice malinko kostrbatá -- trochu naivní zjišťování, co se vlastně děje. Ale na druhou stranu zřejmě jsem paranoik a skeptik já, a hlavní hrdina jen přirozeně věří lidem, které zná, když říkají pravdu, byť velmi zvláštní. Pak se to ale docela slušně rozjede a se spiknutím na vyměnění pozemšťanů za invazní druh se neuhýbá do zjednodušení. Solidní rozpočet je, tisíceré díky, vidět nikoli na nějakých příšerách a "efektech", ale na pečlivé výpravě a nezvykle velkých scénách (pravda, jen několika). A samozřejmě škoda závěrečné půlminuty s nadějí -- bez ní by to bylo ještě působivější. It's alive, it's alive!!! (23.03.2013)

Nápad výborný, tajomne depresívnu atmosféru film s menšími výkyvmi drži skolo celú stopáž. Ale logika chvíľami poriadne kríva a samotné odhalovanie mystérie so sebou prináša nepekné kaňky. Škoda, rovnako aj napísaných postáv, ktoré občas konali vyslovene otravne. Nebyť týchto rušivých elementov, bolo by to viac ako (stále slušných) 70%. (15.06.2007)