Poslední představení

Ostal som ako obarený, toľko clivoty a pocitu stiesnenosti v jednom filme sa len tak nevidí. Sledovať ako sa z filmu postupne vytráca radosť a bezstarostnosť žitia, nebolo veru jednoduché. Miestami ma riadne stislo na hrudi. Miesto nich sa postupne vkrádali do deja pocity opustenosti, márnosti a bezútešnosti. A to veľmi umne a príhodne načasované. Skrátka jedinečná atmosféra panuje v tomto filme, ktorá zalieza až pod kožu. Nuž, čas sa nedá zastaviť, raz sa všetko dobré skončí, ostanú len spomienky a nostalgia. No tie ten pocit prázdnoty ešte viac zhoršia.... Smutná myšlienka, no pravdivá. Jednoznačne ide o Bogdanovichov vrchol. (19.02.2020)

Filmové poflakování se životem. Dost přirozené. Že bylo v roce 1970 zvoleno černobílé provedení je docela matoucí - ale ani nevím, jestli je to výtka, nebo přednost filmu, který v bezčasí bloumá a tápe odnikud nikam zcela záměrně. Možná dokonce až moc úspěšně, protože mě to místy "nebavilo". Zajímalo mě to ale pořád. (08.04.2012)

Bogdanovich vytvoril krásnu atmosféru texaského mestečka pomocou čiernobielej kamery. S neuveriteľnou úprimnosťou zachycuje jednoduché aj komplikované vzťahy miestnych obyvateľov, ich strasti a radosti, ich typické malomeštiatstvo. Veď to poznáte. Chcelo by sa povedať, ako zo života. Čo je pojem v súčasnom mainstreamovom filme pomerne vzácny. Súčasný divák sa môže tešiť zo sledovania nastupujúcej slávnej hereckej generácie na čele s Jeffom Bridgesom alebo Cybill Shepherd. (13.06.2012)

Tak tímhle se u mě Bogdanovich nesmrtelně zapsal. Možná nejlepší retro, jaké jsem viděl. Černobílá evokuje šedou poválečnou realitu a hlavní postavy žijí v pustém zapadákově a prožívají svoje slasti a strasti. Silný nostalgický prožitek za melodií odrhovaček Hanka Williamse. Cybill Shepherdové se debut více než povedl, herecké výkony obecně bez chyby. Nevtíravý a podmaňující filmový zážitek. (30.12.2005)

Poslední představení je vlastně film o nelehkém období dospívání, vytváření vlastního hodnotového žebříčku, o ztrátě nevinnosti a prvních sexuálních zkušenostech (což nemusí být totéž), o zrátě iluzí a proměnách jednoho texasského maloměsta v době ekonomického a technologického boomu počátku 50. let. Poválečná prosperita místně ještě umocněná naftařskou horečkou spolu s příchodem televize jako hlavního zdroje zábavy vede k větší individualizali společnosti a změně životního stylu, jehož symbolem se stává úpadek místního kina a zábavního klubu. V případě Posledního představení není důležitý příběh( ten je naopak záměrně potlačený), jako spíš celková atmosféra podepřená maximální pečlivostí, s jakou filmaři nasnímali sebemenší detail, důsledností, jakou věnovali dialogům nebo propracovanosti charakterů jednotlivých postav. Ve filmu se vlastně nic moc neděje, ale vy přímo cítíte dramata, která se odehrávají mimo vidění kamery a konflikty, které se střetávají v myšlenkách hrdinů. Tenhle snímek považuju za mimořádně podařené černobílé retro s vynikajícími hereckými výkony a smyslem pro autenticitu, jaká se ve filmové branži jen tak nevidí. U takových filmů mě často tahají za uši vzletné fráze, nehistorické myšlení, umělost zápletky nebo podřízení se vkusu masového diváka. Tady zkrátka nemám co vytknout. Jednání postav je někdy impulzivní a často mi jde proti srsti, odpovídá ale složitosti doby a charakterům, které nenalajnoval rutinní scénárista. Za zmínku stojí postava ztvárněná Cybill Shepherd, kde mladičká herečka předvedla vedle svých půvabů i vytříbené charakterní herectví a zvládla proměnu z naivní romantické dívky v nebezpečnou a poživačnou manipulativní mrchu. Celkový dojem: 95 %. (19.07.2011)