Poslední představení

Bogdanovich vytvoril krásnu atmosféru texaského mestečka pomocou čiernobielej kamery. S neuveriteľnou úprimnosťou zachycuje jednoduché aj komplikované vzťahy miestnych obyvateľov, ich strasti a radosti, ich typické malomeštiatstvo. Veď to poznáte. Chcelo by sa povedať, ako zo života. Čo je pojem v súčasnom mainstreamovom filme pomerne vzácny. Súčasný divák sa môže tešiť zo sledovania nastupujúcej slávnej hereckej generácie na čele s Jeffom Bridgesom alebo Cybill Shepherd. (13.06.2012)

Velmi ospale pusobici dilo o zapadlem mestecku v Texasu na zacatku padesatych let minuleho stoleti. Snad az na kvalitu obrazu nejde poznat, ze je film natocen o dvacet let pozdeji nez se dej odehrava. Film " jen " ukazuje zivot nekolika lidi na zapadakove. Bogdanovich svou vecnou rezii a dotvorenim atmosfery ale dal celemu filmu koule. Samozrejme za vydatneho prispeni skvelych hercu, vsichni byli genialni. Nejvice me vsak zaujala Eileen Brennan v roli servirky. Velmi zajimave napsane a vykreslene postavy. (21.09.2010)

Ne vyloženě příjemný, ale rozhodně zajímavý a velmi autentickým dojmem působící film - co postava, to nějakým způsobem divný člověk. A zdaleka ne vždy sympaťák. Osudy všech mladých i starších hrdinů jsou poutavé a nevypočitatelné, některé se vyvíjí (k lepšímu, k horšímu) a jiné se vlastně točí pořád dokola, podobně jako místní rádia hrají stále tytéž písně a jen občas mezi ně zařadí nějakou neohranou. Peter Bogdanovich to vše natočil tak mazaně, až má člověk pocit, že doopravdy sleduje film z padesátých let - tak trochu ospalý film, který plyne pomalu proto, že si to zkrátka může dovolit. (13.02.2017)

Poslední představení je vlastně film o nelehkém období dospívání, vytváření vlastního hodnotového žebříčku, o ztrátě nevinnosti a prvních sexuálních zkušenostech (což nemusí být totéž), o zrátě iluzí a proměnách jednoho texasského maloměsta v době ekonomického a technologického boomu počátku 50. let. Poválečná prosperita místně ještě umocněná naftařskou horečkou spolu s příchodem televize jako hlavního zdroje zábavy vede k větší individualizali společnosti a změně životního stylu, jehož symbolem se stává úpadek místního kina a zábavního klubu. V případě Posledního představení není důležitý příběh( ten je naopak záměrně potlačený), jako spíš celková atmosféra podepřená maximální pečlivostí, s jakou filmaři nasnímali sebemenší detail, důsledností, jakou věnovali dialogům nebo propracovanosti charakterů jednotlivých postav. Ve filmu se vlastně nic moc neděje, ale vy přímo cítíte dramata, která se odehrávají mimo vidění kamery a konflikty, které se střetávají v myšlenkách hrdinů. Tenhle snímek považuju za mimořádně podařené černobílé retro s vynikajícími hereckými výkony a smyslem pro autenticitu, jaká se ve filmové branži jen tak nevidí. U takových filmů mě často tahají za uši vzletné fráze, nehistorické myšlení, umělost zápletky nebo podřízení se vkusu masového diváka. Tady zkrátka nemám co vytknout. Jednání postav je někdy impulzivní a často mi jde proti srsti, odpovídá ale složitosti doby a charakterům, které nenalajnoval rutinní scénárista. Za zmínku stojí postava ztvárněná Cybill Shepherd, kde mladičká herečka předvedla vedle svých půvabů i vytříbené charakterní herectví a zvládla proměnu z naivní romantické dívky v nebezpečnou a poživačnou manipulativní mrchu. Celkový dojem: 95 %. (19.07.2011)

Texas, začátek padesátých let, Zapadákov ... a v něm obyvatelé ustrnutí v bezvýchodných stereotypech všedního dne, kteří by mohli být kýmkoliv z nás. Mládež lačnící jen po jednom a onom, jak si na zadním sedadle rozhrkaného bouráku nebo v levným hotelu zasouložit. Jenom zdroje jsou trochu omezené, neb představa mladých dam je lehce upjatá a pokrytecky zdeformovaná ... nejprve svatba a pak sex, takže pánové využívají služeb místní šlapky, v horším případě krav na pastvině. V centru všeho dění se nacházejí 3 mladí lidé - Sonny, Duane a Jacy. Oba mladíci jsou z nuzného prostředí, životem se protloukají jak to jde, dívčina je ze zbohatlické rodiny. Sonny je tak trochu idealista a lidumil, Duane rváč a dříč. Jeden řeší svoji mladickou frustraci vztahem s postaší dámou (manželkou tělocvikáře, který spíš upřednostňuje zadky mladých kluků než náruč své ženy), druhý s lehce naivní, avšak vypočítavou, a později i manipulativní Jacy. Jenže dnům v chodbách střední školy už odzvonilo a je třeba vyjít ven do života. Což zapříčiňuje první tvrdší srážky s nudnou realitou života, které se mění ve více než bolestné dospívání. A postarší okolí jim to příliš neulehčuje, snad s vyjímkou místního kovboje Sama, který je tak trochu mentorem, a přímou servírkou v místním bistru. Časem vznikají konflikty i v kdysi dobrém kamarádství, obzvlášť ve chvíli, kdy se mezi mladíky postaví Jacy, která svojí pitomoučkou revoltou vůči rodičům (manipulativní rádoby-svatební akce) zapříčiní bezprostřední akt násilí. Vedle mladých hrdinů nás oslovují i vedlejší dospělé role, obzvlášť zaujme matka Jacy, která nutí dceru udělat stejnou chybu, kterou sama učinila.Ta cynicky glosuje nastávající situace, byť tvrdě, tak za jejími slovy nacházíme bolestné zklamání s vlastním životem. Tohle všechno pod taktovkou Petera Bogdanoviche, s černobílou syrovostí, bezsoudtrackovou drásavostí (jediná hudba, co ve filmu zazní je ta z jueboxu nebo z rádia), s přesnými výkony hlavních i vedlejších rolí a bezradně realistickou skoro pointou. 85% (05.04.2009)