Obvyklí podezřelí

#80 "The man with the plan." Velmi dobrý krimi thriller, ve kterém nechyběla ani akce (vzdáleně jsem si při všem tom plánování vzpomněl na A-Team) ani dobrý scénář (v tomhle mi to zase připomíná Lucky Number Slevin). Plnou dávku (jako u předchozích filmů) tomu ale stejně nemůžu napálit, protože (to je mix obojího a plně se tak neukáže ani jeden z aspektů a navíc) jsem zhruba od poloviny věděl jak to dopadne a to je pak to celkové vyznění filmu o poznání chudší, bohužel. V budoucnu je možné, že ta jedna hvězda tomu ještě přiletí ;) Jinak ale rozhodně palec nahoru pro Singera a taaaaakhle velkeeej potlesk pro Kevina Spaceyho, jehož patolízalský výraz bude mít vždy můj respekt. (21.06.2011)

Chmm... mě to ale moc nebavilo, nejspíš. Supr řemeslně, herecky, scénářem.. ale jako co? Námět je ta slabina, možná. Nebo vcelku nijak zajímavě postavené postavy? Trošku mi vadí že nevim kde má ten pudl jádro. V ,,no to snad ne!'' situacích jsem si říkal: ,,Hmm, no dyť''. V ,,ježiši kriste jak to dopadne?!'' situacích jsem si říkal: ,,hmm, noa..''. Film jsem dokoukal a jediné co se mi honí hlavou je: ,, Tak sakra líbilo se mi to nebo ne?'' (20.12.2009)

Rafinovaný, kvalitní scénář umožňuje tvůrcům neustále překvapovat a s divákem si hrát jako kočka s myší. Ten až do posledního záběru neví, na čem vlastně je a díky originalitě snímku a a jeho vtipnosti tak vznikl slavný thriller často vykrádaný a citovaný v dalších filmech a seriálech. Celkový dojem: 95 %. (21.01.2009)

Film z kategórie, kde musí niečo docvaknúť, aby si ho divák užil. Jednotlivé čiastočky deja do seba postupne zapadajú, stupňujú napätie, vytvárajú niečo logické, pochopiteľné, čo v konečnom dôsledku u mňa zrodí vždy pocit eufórie ... Téma disimulácie vraždy bola fakt pecka! A pritom scenár nebol veľmi zamotaný... Naozaj geniálny film!!! P.S.: Ľudia a už tu nehrajte súťaž, kto skôr prišiel na to, kto je Keyser Soze :) (21.01.2008)

Nevěřím, že tohle může někoho bavit i napodruhé. Lze se do zblbnutí opájet formální precizností (v podobě živorodé střihové skladby a půvabné kamery), ale i člověk mající jen vágní povědomí o zákonitostech vypravěčských triků, je bez obtíží schopen vydedukovat proklamovaný zvrat/překvapení do poloviny stopáže. A třebaže je pointa dobře podaná a ještě lépe vygradovaná, nemůže přece vykompenzovat plochost 9 z 10 postav (fajn, nechávám otevřená zadní vrátka pro zdůvodnění v zátoce imaginace) a logické pasti, kterých se, na každý pád, Singer dopouští. Nadhodnoceno nebo jsem idiot. (19.12.2008)