Fraška

Veľmi hustá, dejovo prepracovaná a konverzačne rýchla divadelná hra. Interakcia postáv je kľúčová a jednotlivé charaktery sa postupne kryštalizujú. Obsahom vtipné, ale pre diváka na vnímanie celkom náročné sústo. Na prvý krát sa nedajú postrehnúť všetky súvislosti a pochopiť zámery režiséra. Tým je tento film výnimočný. Fraška v divadle-filme a v živote je rovnako prepletená a v určitých momentoch je smiešne pravdivá. Komédia pre náročnejších. 80% (05.04.2012)

Šílené tempo při kterém zaručeně ztratíte nit ale to nic nemění na tom že jsem se dlouho takhle nezasmál. Hlavně představení ze zákulisí při probíhající hře je nezapomenutelné. Ta souhra včech herců a gagy a to všechno dokonale pospojované, to jak se to začíná pomalu celé hroutit to byl prostě balet. Konec byl sice trošku na hraně aby to byla opravdu fraška ale i tak stále dokonalý. Ještě mě zaujalo stáří filmu, myslel jsem že je starší. (11.08.2013)

[2019-11-06] * Intenzivní. Velice intenzivní. V první polovině sledujeme generálku divadelního představení. Hra sama o sobě má spád a přesné časování, jedny dveře se zavírají a druhé už otvírá jiná postava, která nemá tušení, co se před chvílí odehrálo. A tak pořád dokola. Do toho občas někdo vypande z role, a to vše v ohromném tempu. Ve druhé, ještě zběsilejší části sledujeme reprízu téhož představení, tentokrát ovšem ze zákulisí. Herci mají menší krizi, a tak si dělají naschvály. Před notorikem ukrývají lahev, která se k němu každou chvíli zase zakutálí. A to vše stíhají v těch několika vteřinách, kdy nejsou na scéně, a zase běží se svou replikou otevřít ty správné dveře. Stíháme je sledovat jen díky tomu, že už hru známe, a tak se jí nemusíme tak zabývat. Do třetice vidíme reprízu, kdy už toho mají všichni dost a představení úplně vykolejí. Opět si to můžeme vychutnat jen proto, že už jsme hru dvakrát viděli. Geniální. Neumím si představit, jak se to dá zahrát v divadle naživo. (01.11.2010)

Bez roucha (pod tímhle názvem film běžel na ČT) je komedie o jedné divadelní hře. První půlka filmu ukazuje generálku před premiérou. Hercům to docela jde, jsou sehraní, má to spád, ale občas to zvořou. Na to z hlediště vyskočí režisér (Michael Caine) a rozvine se debata. Tahle část filmu má grády, čemuž napomáhá fakt, že hra samotná je velmi vtipná. Občasné přerušení a následná velice vtipná debata to ale ještě víc nakopává (100%). Pak se děj přesune o pár týdnů dopředu, kdy se koná tentokrát už regulerní představení pro veřejnost. Tentokrát ale hru vidíme ze zákulisí, kde probíhá neskutečnej zmatek a divák si jen může domýšlet, jak hra vypadá na jevišti. Toho se ale záhy dočká, protože další představení už sleduje z pohledu diváka v hledišti. A tentokrát to herci zkopou tak, že sami po chvíli nevědí co vlastně hrají a komplikovaný děj hry nedává žádnej smysl. Ovšem diváci v hledišti se baví... Druhá půlka už mě zdaleka nebavila tak, jako první. Asi to na mě bylo až moc crazy (60%). Bez roucha je přesně ten případ, kdy nezáleží na tom CO, ale JAK. První půlka skvěle, druhá spíš průměrně. Jako celek je to velice slušná komedie s famózními herci. (11.10.2010)

Ne nějaké rádoby-akční chrčení dieselových motorů, ale tenhle „nestíhatelný“ film zasluhuje název Rychle a zběsile. První screwballová i druhá slapsticková třetina jsou o poznání vtipnější než nepříliš zábavně nezvládnutý závěr – navíc už toho je skutečně moc. Tu hru (vlastně obě ty hry) bych někdy rád viděl na divadle. Klidně v režii Bogdanoviche. 75% (19.12.2011)