Šogun

Výtečné zpracování díla Jamese Clavella. Oproti knize se sice omezuje pouze na jednu dějovou línii a ostatní odsouvá do pozadí, ale nic jiného se nedalo čekat. Ani 9 hodin čistého času nestačilo filmu na to, aby zachytilo 1300 stran knihy. A v případě veledíla, jakým je Šógun, by nestačilo ani hodin 100. Ano, v některých chvílích mi chyběly některé silné okamžiky z knihy, ale prostě není možné mít vše. Richard Chamberlain se skvěle vžil do své životní role. A Toshiro Mifune? I na svá léta hraje báječně - jeho samurajské vystupování a způsoby jsou nenapodobitelné. Dílo Jamese Clavella je poctou pro šóguna Iejasu Tokugawu (v knize Toranaga), který v roce 1600 získal moc nad celým Japonskem a založil nejslavnější šógunskou dynastii v dějinách Japonska, a anglického námořníka Williama Adamse (v knize Blackthorne), který v roce 1600 ztroskotal se svou lodí na japonském pobřeží a stal se prvním barbarským samurajem a blízkým přítelem Tokugawy. Jsem vděčný za toto filmové zpracování - skoro každou minutu jsem hltal. 9/10 (30.03.2008)

Nádherně zpracovaná milovaná předloha. Jelikož je tomu již nějaký pátek, co jsem Clavellovu knihu četl, nemůžu být typický škarohlíd prohlašující, že "tohle přece zfilmovaný bejt nemůže". Osmihodinová minisérie nebyla omezena formátem celovečerního filmu a tak vás Jerry London prostě zatáhne do Japonska přelomu 16. a 17. století a pohled je to vskutku detailní, náderný, skvělý ... Jinak bych asi těžko zvládl devítihodinový maraton :o) (08.03.2009)

Dobrodružný seriál to zrovna moc není. Vlastně se tam skoro celou dobu povídá nebo dokonce jen mlčí a akce je tam velmi po skrovnu. Nejvíc se mi líbila konfrontace kultur a výuka japonštiny pro začátečníky. Holanďan přijede do Japonska a vše co je jiné automaticky považuje za barbarské a stejně tak tamním obyvatelům přijde on. To vzájemné nadávání do barbarů je skvělé. Stejně tak se mi líbily i ty politické intriky. Jen ten Holanďan mi nějak nepřirostl k srdci. Není to zas tak jednoduché, když se dlouhou dobu prezentuje jako těžký konzervativec, který místo přijetí cizích zvyklostí chce, aby bylo vždy po jeho. Inu v té době tomu tak asi bylo. Vlastně mě napadá, že nejlepší scéna je jak nadává na gaye. To by mě zajímalo, co se mu tou dobou honilo hlavou, když ve skutečnosti je jedním z nich :) (13.02.2011)

Seriál, který by neměl být jen prostě srovnáván s knižní předlohou. Každé má své přednosti. Kniha dává prostor fantazii a je v některých momentech jakousi kvasistudií mentality a diplomacie v Japonsku v 17. století. Seriál pak ukazuje Japonské reálie, které jsou pro nás - vychované ve středoevropské kultuře a v dnešní době, jen těžko představitelné. Oceňuji, že některé scény, které jsou v knize líčeny poměrně syrově, nevedly režiséra k potřebě stejně brutálního zobrazení (i když si myslím, že kdyby se seriál natáčel o 30 let později, už by se tahle "jemnost zobrazení" vytratila. Vytknul bych snad jen to, že mohlo být více japonských dialogů a jejich doprovod titulkem, seriál by pak jistě působil ještě autentičtěji. (15.07.2012)

Výpravná americká minisérie o statečném anglickém námořníkovi Blackthornovi, který na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století ztroskotá u japonských břehů a následně se zaplete se do japonské politiky, si mě získala téměř okamžitě. Seriálu nechybí napětí, politikaření, romantika a zároveň i hezky přibližuje divákovi obyčeje z feudálního Japonska. Nechybí samozřejmě ani pletichářští a náležitě "temní" kněží z řádu jezuitů, kteří s hlavním hrdinou soupeří o přízeň japonského panovníka. Herci jsou vybráni výborně, v čele s s představitelem titulní role Richardem Chamberlainem a Toshiro Mifunem, který ztělesnil panovníka Toranagu. Na závěr si nechávám hudbu, kterou složil Maurice Jarre, a jak už jsme u něj zvyklí - opět skvělá. (08.01.2015)