Papírový měsíc

Papírový měsíc navazuje na klasický hollywood, který ve svých melodramatech uměl velmi dobře pracovat s předvídatelnými lidskými emocemi a výborně zvládal filmové řemeslo. Měl ale dvě zásadní chyby a tou byl sentiment a s ním spojená naivita v přístupu k postavám a ke společenské realitě. Těhle dvou chyb se Bogdanovich ve svém komediálním dramatu z meziválečné Ameriky vyvaroval a vznikl sympatický snímek o vztahu jednoho malého podvodníčka a hubatého protřelého sirotka, který v sobě nezapře vliv matky živící se nejstarším řemeslem. Potulný prodavač biblí a obchodník s lidskou důvěřivostí sice má dojem, že se energické dívky rychle zbaví a ještě na tom vydělá, jenže ta má jinou představu a schopnosti, jak toho dosáhnout. Je sice pravda, že maáé Tatum O'Neal si po většinu filmu vystačí se sveřepým výrazem v obličeji a že si dokážu vzpomenout na slušnou řádku přesvědčivějších dětských herců, stejně jako je fakt, že se z podobné látky dalo vytěžit mnohem víc, ale přesto je to film pro svou eleganci a nepodbízivost velmi kvalitní. Celkový dojem: 85 %. (06.09.2011)

No neni to takova sranda jako Bijasek a neni to takovy drama jako Posledni predstaveni, ale stejne to je pecka. Bogdanovich proste umi. Paradni mix mezi komediodrama a roadmovie se skvele napsanejma dialogama o jedny netradicni dvojce jedouci k teticce. Dojde i na nejaky ty vaznejsi momenty, ale hlavne to je fakt mila a pohodova podivana, kde neustale Ryan s Tatum nekoho okradaj a podvadi, ale naprosto milym zpusobem. Navic Ryan je naprostej sympatak a Tatum je fakt perfektni, jeden z nejlepsich detskejch vykonu, co jsem videl, ani se nedivim, ze dostala oskara. Jen se divim, ze je to jedinej, kteryho dostala, kdyz uz v deseti mela takovejhle talent, ze by vsechny Dakoty a podobny maly kravky strcila do rukavu. Ale zase je fakt, ze je misty trochu otravna, coz je ale dany jeji postavou, takze to je vlastne v poradku. No a film je navic moc prijemne natocenej, ta cernobila k tomu docela sedi a hraje pohodova hudba. Takze ja jsem spokojenej, tech devadesat minut jsem se perfektne bavil. (13.02.2010)

Něco tak roztomilého se jen tak nevidí. Návrat do starých dobrých časů amerického filmu, zdůrazněný i černobílou formou, která filmu nadmíru sedí. Skvělá Tatum O'Nealová, pohoda, radost z drobných zápletek a zádrhelů, které musejí dopadnout dobře, jde jen o to jak. Čert vem pravidla, když funguje souznění. (09.06.2012)

Zásah! Nostalgická, retro tragikomédia. Road-movie s ľúbivým, ale nesentimentálnym konceptom „smiech cez slzy“ par excellence. Spolu s Totom zo Cinema Paradiso (1988) najlepší detský výkon vôbec. Mladučká Tatum je jednoducho parádna! Charizma ide z každého výrazu jej tváre. A hláškuje ako životom ostrieľaný, cynický harcovník. Status doteraz stále najmladšej držiteľky Oscara absolútne zaslúžený! (18.02.2021)

Už od začátku je jasné, jak film musí skončit. Bogdanovich nic nezastírá a na nic si nehraje. A nebo jo. Hraje si na 30. léta. Tohle retro ale jsou 30. léta. Ta atmosféra je úžasná a už jen kvůli ní je dobré se na film podívat. Přestože jde v tomhle zvláštním road-movie spíš jen o vršení epizodních událostí, děje se to nenásilně. Bogdanovich si neodpustil obsadit svého dvorního herce Ryana O´Neala, u nás poměrně neznámého. A tomu zase skvěle sekunduje jeho skutečná dcera Tatum, která za roli dostala Oscara. Ani se nedivím. Kam se na ni dneska hrabe H. J. Osement. Retro je v kursu. (12.01.2006)