Černí baroni

Je si skvělé připomenout, že na poli zábavných filmů plných dobrých a nezapomenutelných hlášek jsme jedni z nejlepších, jeden z mála žánrů, kde se můžeme považovat za mistry. Černí baroni pojednávají o tom, jak to vypadalo na vojně začátkem 50. let minulého století (ovšem s pořádným satirickým nádechem), kdy tu panoval komunismus. Trochu mě mrzí, že ne všechny narážky jsem pochopil, protože mě ta doba minula a vše mě tudíž neosloví, ale i tak to byla pořádná zábava. Landovského si budu pamatoval na hodně dlouho, jeho roli slovenského majora není možné vypustit z hlavy. Nejvíce mě samozřejmě dostával Donutil v roli Troníka, jeho proslovy a grimasy mi málem potrhaly bránici. I Schmitzer coby Hamáček zazářil. Třešničkou na dortu byla návštěva generála, která byla k popukání. Myslím, že celkově herecké obsazení je za pět, ale příběh a vše okolo je pro mě asi tak za tři. Skvělý komediální film obalený úžasným obsazením, hláškami, ale pro mě s trochu ne až tak poutavým dějem. Kdybych to sám prožil, hodnotil bych asi jinak (vůbec to ale tvůrcům nezazlívám). Hlavní ale přece je, že jsem se bavil. A někdy i královsky. Za mě dávám 78 % (01.08.2017)

Nesmrtelná záležitost plná skvělého humoru, který však jako zrcadlo neúprosně ukazuje obraz tehdejší debility některých zelených mozků infikovaných navíc komunismem..... A že některé zelené gumy umí být debilní samy o sobě, to ví leckdo kdo byl na vojně nebo s nimi přišel do styku! Padesátá léta byla strašná. Popravovalo se, zavíralo, výkvět národa hnil v žalářích či na nucených pracích. A tak se stávalo, že v těchto jednotkách, nebo jednotkách z politických vězňů se našlo mezi zloději a vrahy i mnoho farářů, hrdinů západního odboje či statečných občanů, kteří novému režimu řekli jasné ne. PTP coby neopovrhovanější složka armády tak leckdy byly elitním klubem slušných a morálně čistých lidí. Musím vysoce ocenit výkony všech zúčastněných a zejména landovského, který tu byl ve skvělé formě a nechci říkat, že tohle byla jeho životní role (protože v šedesátých jich měl také dost) ale jedna z nich určitě. Tohle je komedie, kterou možná místy už zvládnete i citovat, ale která když běží vždy ji dáte znova a znova... 5 dávek ze samopalu vzor 24! * * * * (31.03.2016)

Zábavný film o kádrově nepohodlných lidech, kteří byli zařazeni do vojensky podřadného útvaru, zvanému Pomocné technické prapory (PTP). Film je naplněný více či méně duševně omezenými lampasáky s nesmyslnými příkazy. Druhou polovinu tvoří vojáci, kteří se snaží toto období "nějak" prokličkovat, což s sebou nese množství komických situací. O něco více vypovídající je snímek Tichá bolest. (25.12.2007)

Na knihu jsem si prozatím čas nenašel, ale film je perfektní. Docela se stydím, že tak nějak pohromadě jsem ho viděl až nyní. Herecky je toto dílo absolutně nadupané, ale přesto nade všemi naprosto vyniká Pavel Landovský, který nemá ani nejmenší chybičku. Diváci jsou bombardování super hláškami. A takový Žižka s kulometem mě položil. Satira naprosto dokonalá. Na plný počet mi tam něco málo scházelo, ale udělení 4* je naprostou povinností. (26.11.2013)

Rozhodně humorem překypující záležitost, s perfektními herci. Realita byla rozhodně více než dramatická a služba u PTP praporu byla skutečně za trest. Sám J. Schmitzer dodává, že by raději dramatické ztvárnění, no...dočkal se v BUMERANGU. Obraz doby je, až na zmíněnou dramatickou část, určitě povedený a herci jsou rozhodně základem kvality filmu, který stojí na skvělé předloze. Jednoduchá švejkovina, která na český národ působí více než cokoli jiného. I tuto skutečnost lze přičíst k všeobecné oblibě filmu a hlášek v něm padajících. Nádherný a atmosféry dokonale sedící hudební doprovod jednoho z geniálních skladatelů československé kinematografie L. Fišera, je jistě také raritní záležitost. Jedno z prvních vypořádání se s minulostí humornou formou může, možná, působit i jako malá kompenzace pro všechny, kteří vojnu u PTPáků přetrpěli. (21.10.2012)