Černí baroni

Švandrlíkovi "Černí baroni" jsou něco jako Haškův "Švejk", nechci se rozepisovat ale určité souvislosti a pár paralel se tam najít dají. Švandrlíka jsem měl rád, na knihu to mít pochopitelně nidky nemůže a vy co si myslíte že to takhle v padesátých letech u oddílů PTP jednotek chodilo, tak jste opravdu na velmi velkém omylu. Jedna hvězda za skvělého gumáckého Lanďáka, druhá za perfektní Donutilovu karikatůru a třetí za pár opravdu pamětihodných hlášek:-) (10.05.2006)

A terazky napíšem komentár k čomu? Terazky napíšem komentár k fantastickej československej komédii Černí baroni, ktorú som si aj 20 rokov po jej vzniku vychutnal, ako by ju natáčali predvčerom. Je mi jasné, že každý, kto sa podieľal na vzniku tohto snímku, bývalý režim a vojenčinu neznášal rovnako ako v hĺbke duše i celkom obľuboval. Pretože čo hláška, to perla hodná vytesania do mramoru. Jeden vtip a satirický obraz komunistov a vojenských pohlavárov sa na diváka rúti za druhým a v podaní skvelých hercov je to skutočný pôžitok počúvať (a sledovať). Najviac ma bavili major Haluška (fenomenálny Pavel Landovský), poručík Hamáček (sympaticky prísny Jiří Schmitzer) a poručík Troník (premúdrelý retard Donutil), ale aj väčšina vojakov (Vetchý, Vydra, Kraus...), ktorých si vďaka pribrzdenosti, priamočiarosti a istej vtipnej vzdorovitosti nedá neobľúbiť. A má to super hudbu! Za jediný nedostatok považujem určitú epizódkovitosť, ale čo tento film nepotrebuje byť? Nepotrebuje byť kompaktný. Kontrolní otázka: proč? Lebo je neuveriteľne zábavný. Mňa síce možno označiť za premúdrelého a reálny feeling filmu necítiaceho burana, ale bavil som sa kurva hovadsky! (90%) (11.04.2011)

Kniha je blbost a film není o moc lepší. Abych se přiznal, jen jsem se nudil a vtipy, či spíše pokusy o ně, mě místo rozesmání spíše naštvaly. nechápu, jak se to vlastně může tolika lidem vůbec líbil a už vůbec nerozumím, co je na tom tak kultovního. Hlášky, které zlidověly jsou další věcí, která jde naprosto mimo mě. Rozhodně jedna z nejhorších postkomunistických komedií. (18.04.2006)

Tak, ako Švandrlík zvláštnou optikou načrel do problematiky pétepákov, tak aj Sirový iba náhodným výberom zabŕdol do Švandrlíkovej predlohy. Takže o žiaden pomník, ani žiadnu pamiatku tým, čo slúžili u pomocných technických práporov určite nejde. Ani náhodou. Ide o hláškami zaplnený film, ktorý sa chvíľami rozpadá do tak nesúvisiacich epizód, že vo mne evokoval odsudzované Kameňáky. Postavy lampasákov sa Sirovému vydarili. Okrem excelujúceho Donutila sú výborní aj Landovský, Postránecký a Poloczek. Dvořák je tam navyše, jeho postava vôbec nezapadá do ladenia filmu. Vojaci hraní úspešnými, ale predsa len pristarými hercami sa príliš nevydarili. Obzvlášť vychvaľovaný Vetchý sa pohyboval na míle ďaleko od mojej knižnej predstavy Kefalína. Úspešnosti filmu sa vôbec nečudujem. Hlášok je tam požehnane a úspech nemôže obísť film, v ktorom si aj tí najjednoduchší diváci nájdu hlúpejších od seba. Jedny z najslabších troch hviezdičiek. (24.06.2011)

Začátek 90. let znamenal pro filmaře dokonalou odvetu za nějakých 40 let tvůrčí nesvobody a potřebu vyjádřit se k ne zrovna nejšťastnějším okamžikům našich dějin. Pétépáci tedy byli jedni z prvních na ráně a přestože je knížka mnohem lepší a například Jasánek je v ní za naprostého záporáka, tak film musím označit za rozhodně povedený. Herecká skvadra vyloženě excelentní. 85% (28.03.2016)