Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V první části velkorysé historické fresky režiséra Paľa Bielika jsme prožili s malým Jánošíkem dětství a dobu kněžských studií. Zatímco v rodné vesnici řádily epidemie a panská zvůle, dozvěděli jsme se o smrti děda, kterého Jánošík velmi miloval, a malého bratra. Také o zvůli hraběcího syna Aurelia, který chtěl zhanobit Jánošíkovu kamarádku z dětství Terezu a o revoltě Jánošíkova otce, která měla za následek zapálení rodné chalupy panskými dráby, v jejíchž plamenech uhořela Jánošíkova matka. Nakonec svou smrt nalezl i Jánošíkův otec, krutě umučený v hraběcí temnici. Jánošík, který se vrátil ze studií a nenašel doma nikoho, pohřbil zuboženého otce a přísahal pomstu. Poté, co zapálil několik hraběcích majetků, odešel do hor, kde stráví zbytek života. Jeho zbojnická družina se utěšeně rozrůstá a Jánošík se stává postrachem i nadějí... Nesmrtelná legenda o zbojnickém hrdinovi Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával, je stále vděčným námětem různých uměleckých zpracování. Třetí filmová verze, která byla natočena na Kolibě v letech 1962–63, vznikla u příležitosti 250. výročí Jánošíkovy smrti. Námět, scénář i režie této velkolepé historické fresky jsou dílem Paľa Bielika – původního hereckého představitele Jánošíka z české Fričovy filmové verze z roku 1935. Zajímavé je, že hlavní roli nesvěřil zkušený tvůrce žádnému z herců, ale mladému lékaři Františku Kuchtovi. Neokoukaná tvář tak vtiskla celému filmovému vyprávění silný realistický nádech. Velkorysý projekt, natáčený v exteriérech slovenských hor, s velkou účastí komparsu, náročnými scénickými stavbami (důmyslná zařízení Jánošíkova "lágera") a s účastí plejády vynikajících slovenských herců, patří k pokladům slovenské kinematografie. Ačkoliv by se na počátku šedesátých let nabízel ideologický výklad lidového hrdiny, Bielikovi se podařilo natočit prostý příběh o mladíkovi vzdorné povahy a silných morálních zásad, který našel odvahu změřit nerovné síly s ozbrojenou mocí. O muži, který naučil lidi, sužované bídou a sadistickou tyranií, doufat v pozemskou spravedlnost. Když byl roku 1713 popraven, bylo mu 25 let, přesto už toho stačil tolik, že se stal věčnou legendou. (Česká televize)

(více)

Recenze (103)

junxi91 

všechny recenze uživatele

Tak tento film se našim slovenským bratiám celkem povedol. Sice jsou zde nějaké historické nepřesnosti (v Jánošíkově době ještě neexistovala moderní slovenština), ale ten příběh zbojníka, stavícího se proti panské zvůli, ta nádherná příroda podhůří Tater a to velkorysé zpracování slovenské legendy vytváří společně silný divácký zážitek. První část mapuje Jánošíkovo dětství, během kterého lítal po venku se svým kamarádem a také s kamarádkou Terezou. Jsou svědky zvěrstev, kterých se dopouští panstvo na poddaných. Během těžby kamene je jeden dělník trestán bitím, a tak po něm začnou děti házet kameny. Poté se jim povede odchytit orla, kterého jim panská jízda zabije, a tak na ně také hází kameny z lesa. Prostě už od malička se Juraj snaží chránit slabé a chudé lidi. Jánošíka pak jeho otec díky přímluvě faráře přijme grof Žurayi do kněžského semináře do města, který je samozřejmě velice přísný a žáci musejí odříkávat Bibli nazpaměť a fyzické tresty jsou běžné. Mezitím v rodné vesnici řádí epidemie a především panská jízda si zde dělá co chce. Během toho zemře Jurajův děda a také milovaný bratr. Hraběcí synek Aurelius si dělá v panství svého starého a nemocného otce co se mu zlíbí, zapaluje chalupy a chce ve své komnatě znásilnit Terezu, kterou však Jurajův otec na poslední chvíli zachrání a skončí za to ve vězení. Jánošíkova matka kvůli tomu uhoří v jejich rodné chalupě na příkaz grofa Aurela, kterou zapálili drábové. Juraj najde svého otce umučeného ve vězení a přísahá pomstu všem panským a pustí se do zapalování panských statků. Jednou při útěku narazí na skupinu jiných zbojníků, kteří jej nejprve chtějí utopit, ale poté, co přepere největšího řízka (který jej měl utopit v řece), tak jej přijmou mezi sebe a posléze z něj udělají hejtmana místo Hrajnohy. A tak začíná jeho zbojnická éra, během které vytrvale bojuje s vrchností, přepadává panské povozy, krade jejich cennosti a ty pak rozdává mezi vesničany. Nicméně, mezi zbojníky je jistý Gajdošík, který se se svými druhy nepohodne kvůli lupu, a tak jde za Aureliem a detailně mu popíše, kde se zbojníci nacházejí, jaké jsou přístupové cesty a kde zapalují ohně v případě poplachu. Jánošík se mezitím vrací do města, aby se sešel s farářem a pomodlil se. Konec filmu je celkem brutální, protože panská jízda provede totální zbojnickou genocidu a ušetřen nezůstane nikdo, kromě Jánošíka, kterého však čeká soud a nabodnutí na hák, jelikož nechce prozradit, kde je ukryté zlato. Na tehdejší poměry celkem dobře zpracovaná legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Akorát na to musí být nálada, přece jenom je to starší film, mluví se v něm ne úplně srozumitelnou slovenštinou a je třeba mít trpělivost během zdánlivě nudných částí. ()

Raccoon.city

všechny recenze uživatele

"Kristus pán kázal odpúšťať a milovať.Zvedavý som čo by kázal Kristus pán keby mu otca umučili a vypálil chalupu.Nerúhaj sa prímy v pokore navštívenie pána .Pravdaže,požehnaná svätá pokora.Od narodenia po hrob.Keď ťa udrú po pravom líci nastav pokorne líce ľavé.Modli sa a pracuj !.Zbijú ťa.Pobozkaj ruku.Napľujú Ti do tváre !.Poďakuj sa na kolenách.Tu nepomôže pokora,Tu pomôže iba sekera!!! ()

Reklama

Rathalos 

všechny recenze uživatele

Juraj Janosik,kto by nepoznal toto slavne meno,na tie roky excelentne natocena dvojdielna historicka drama,ktora nadherne opisuje a vystihuje zivot zbojnika,ktory bohatym bral a chudobnym daval,reziser Palo Bielik zanechal po sebe kultovu klasiku a herec Frantisek Kuchta sa urcite nezabudnutelne zapisal do filmovej historie...:-) ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Škoda že sa to netočilo za väčše peniaze, veľkorysejšie a s ešte väčším dôrazom na variovanie rôznych prameňov o skutkoch Juraja Jánošíka (či už historických alebo legendarizovaných). Po scenáristickej stránke je to inak na svoju dobu zarážajúco progresívna práca s predlohou, so samotným spracovaním to ale už vtedy mohlo byť lepšie - zopár scén, najmä v úvodných minútach oboch častí, vyzerá ako nácvik čohosi väčšieho, nie výsledok ostrého nakrúcania s ktorým je režisér plne spokojný. A napríklad obsadenie Jozefa Krónera do inak potenciálne zaujímavej postavy otca Tomáša Uhorčíka mi vyslovene prekážalo. (čo môže súvisieť s tým, že Króner je v kroji a s valaškou v ruke Pachom a nikým iným, vôbec celkovo je však typovo príliš výrazný, z kolektívu "ľudských" zbojníkov - pritom stvárnených nemenej dokonalými predstaviteľmi - predsa len vytŕčal až príliš). ()

Biopler 

všechny recenze uživatele

Je to veľkolepý film, tie prachy na výpravu na ňom vidno a pri pozeraní si poviete "konečne", teda že sa nešetrilo tam kde sa zvykne v slovenskom filme. Kulisy i scenérie sú presvedčivé. Bielik vedel ako s témou naložiť, lebo Jánošíka žral a dá sa povedať, že mu isté zjavné príbehové nezdary či odbočky možno odpustiť. Je cítiť jeho zapál pre Jánošíka, ktorého príbeh začal rozprávať od útlych čias, od detstva. Je škoda, že sa mu venoval len krátko a preskočilo sa i jeho dospievanie. Poteší enkláva výborných slovenských hercov, z ktorých treba určite vypichnúť herectvo Filčíka či Blaškoviča. Bavilo ma sledovať počiny jánošíkovskej družiny, ktorej veliteľ boj zjavom pravý Jánošík, no len priemerný herec. Svojich kumpánov strhne, no diváka nie až tak. Veľmi dobre je spracovaný koniec. Legendy o krčmárkinom spiknutí s hrachom, na ktorom Jánošík korčuľuje, boli vynechané a hrach samotný hral už len minimálnu rolu pri zlapení. Záverečné zábery s množstvom ľudu zúčastneného na poprave sú skvele nasnímané a dotvárajú dôstojnú poklonu vraj národnému hrdinovi :) ()

Galerie (13)

Zajímavosti (33)

  • Bielikov projekt bol finančne najnáročnejšou produkciou slovenskej kinematografie do roku 1963 – výroba prvého dielu stála vyše 4,5 milióna Kčs a druhého viac než 5,5 milióna. (ash99)
  • Film sa natáčal vo Vrátnej doline, Bratislave, Gaderskej doline, Miloticiach a Štefanovej. (ash99)
  • Amatérska herečka, vážna kandidátka na úlohu Terezy pri spoločnom posedení prezradila, že jeden z pomocných režisérov nalieha a dožaduje sa jej sexuálnej priazne za prísľub, že sa zasadí u Bielika, aby ona dostala tú úlohu. Herečku aj pomocného režiséra s okamžitou platnosťou prepustili. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama