Jánošík I., II.

Dovtedajší najdrahší slovenský film sa aj nadmieru podaril. Vložené peniaze sa naplno využili a vytvorili jeden veľkolepý epický film vychádzajúci naviac z najväčšej slovenskej legendy. Bielikovi patrí právom uznanie, prepracovaný scenár a kvalitu cítiť z každého jedného prvku - od kostýmov po réžiu. Kuchta síce nebol herec, ale charizmu mal na rozdávanie, zbytok hereckého osadenstva tvorí popredný slovenský ansábel, ktorého vysokú kvalitu čas preveril. Snáď okrem súbojov, ktoré dnes už neobstoja, pôsobí film aj po 50-tich rokoch (aj vďaka vkusnému humoru a nepremrštenému pátosu) veľmi sviežo. (10.11.2016)

Tak tento film se našim slovenským bratiám celkem povedol. Sice jsou zde nějaké historické nepřesnosti (v Jánošíkově době ještě neexistovala moderní slovenština), ale ten příběh zbojníka, stavícího se proti panské zvůli, ta nádherná příroda podhůří Tater a to velkorysé zpracování slovenské legendy vytváří společně silný divácký zážitek. První část mapuje Jánošíkovo dětství, během kterého lítal po venku se svým kamarádem a také s kamarádkou Terezou. Jsou svědky zvěrstev, kterých se dopouští panstvo na poddaných. Během těžby kamene je jeden dělník trestán bitím, a tak po něm začnou děti házet kameny. Poté se jim povede odchytit orla, kterého jim panská jízda zabije, a tak na ně také hází kameny z lesa. Prostě už od malička se Juraj snaží chránit slabé a chudé lidi. Jánošíka pak jeho otec díky přímluvě faráře přijme grof Žurayi do kněžského semináře do města, který je samozřejmě velice přísný a žáci musejí odříkávat Bibli nazpaměť a fyzické tresty jsou běžné. Mezitím v rodné vesnici řádí epidemie a především panská jízda si zde dělá co chce. Během toho zemře Jurajův děda a také milovaný bratr. Hraběcí synek Aurelius si dělá v panství svého starého a nemocného otce co se mu zlíbí, zapaluje chalupy a chce ve své komnatě znásilnit Terezu, kterou však Jurajův otec na poslední chvíli zachrání a skončí za to ve vězení. Jánošíkova matka kvůli tomu uhoří v jejich rodné chalupě na příkaz grofa Aurela, kterou zapálili drábové. Juraj najde svého otce umučeného ve vězení a přísahá pomstu všem panským a pustí se do zapalování panských statků. Jednou při útěku narazí na skupinu jiných zbojníků, kteří jej nejprve chtějí utopit, ale poté, co přepere největšího řízka (který jej měl utopit v řece), tak jej přijmou mezi sebe a posléze z něj udělají hejtmana místo Hrajnohy. A tak začíná jeho zbojnická éra, během které vytrvale bojuje s vrchností, přepadává panské povozy, krade jejich cennosti a ty pak rozdává mezi vesničany. Nicméně, mezi zbojníky je jistý Gajdošík, který se se svými druhy nepohodne kvůli lupu, a tak jde za Aureliem a detailně mu popíše, kde se zbojníci nacházejí, jaké jsou přístupové cesty a kde zapalují ohně v případě poplachu. Jánošík se mezitím vrací do města, aby se sešel s farářem a pomodlil se. Konec filmu je celkem brutální, protože panská jízda provede totální zbojnickou genocidu a ušetřen nezůstane nikdo, kromě Jánošíka, kterého však čeká soud a nabodnutí na hák, jelikož nechce prozradit, kde je ukryté zlato. Na tehdejší poměry celkem dobře zpracovaná legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Akorát na to musí být nálada, přece jenom je to starší film, mluví se v něm ne úplně srozumitelnou slovenštinou a je třeba mít trpělivost během zdánlivě nudných částí. (21.01.2024)

"Kto sa bojí smrti, zomiera každý deň." Táto verzia o slovenskej legende, ktorú má na svedomí Paľo Bielik ako pôvodný 'Jánošík', je omnoho lepšia, než tá pôvodná. Je vidno, že teraz to vzali kompletne do rúk Slováci. A už mi je týmpádom jedno, koľko je dokreslené, koľko je skutočnosť. Presne takto si chcem totiž postavu hrdinu Jánošíka pamätať. František Kuchta bude jediný predstaviteľ, ktorý si zaslúži stvárniť túto postavu. Výzor akčného hrdinu, robustná postava, drsný, no zároveň pokorný pohľad, to sú presne tie črty, ktoré Bielikovi trošku chýbali. Takmer trojhodinova verzia občas trošku nudí, ale nudí oveľa menej ako Fričova 'ani nie hodinka a pol'. Navyše je tu väčší priestor na všetko. Množstvo zaujímavých postáv, je tu priestor na dobrodružstvá zbojníkov (zaujímavosti ako drevená šúchačka, výťah z dreva) a aj na dramatickejší záver. Samozrejme herecké kreácie trošku zaostávajú, ale to je len ďalšia malá chybička krásy. 80%. (05.03.2008)

Pokud si ještě pamatuji, tak kino- a TV-kopie tohoto filmu měly docela slušnou kvalitu, ale to co nám nabídli "digitální experti" na dvd, to je opravdu otřes, jak obrazem, tak i zvukem. Plazma si s dvd-obrazem ještě jakžtakž poradila, ale modernější LCD to nebere. Obraz rozmazaný a jakoby za rýhovaným sklem a k tomu často tak huhńavý a kolísavý zvuk, že je ztěží rozumět, co dotyčný říká. Škoda!...Totálně mě okouzlil ve své komicko-dramatické roli František Dibarbora, naprosto dokonalý. V této roli jsem si ho doslova zamilovala! (22.08.2018)

O čom inom by mal byť jeden z prvých slovenských veľkofilmov, ako o Jánošíkovi. Táto verzia je určite najlepšia, výborný hlavný predstaviteľ, a že je neherec vo filme vôbec nepoznať. Na výprave sa nešetrilo a herci aj režisér odviedli poctivú prácu. Aj po vyše 50 rokoch sa film dá so záujmom pozrieť a pripomenúť si notoricky známe scény naprávania Surovcovej krkovice alebo ozbíjania už raz ozbíjaného panstva. –––– Ej, škoda guľky. Surovec, utop ho jak mača. (21.04.2014)