Dědečkem proti své vůli
Dědečkem proti své vůli
The Reluctant Grandfather
Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Jan StallichHudba:
Roman BlahníkHrají:
Oldřich Nový, Raoul Schránil, Ferenc Futurista, František Paul, Antonie Nedošinská, Věra Ferbasová, František Krištof-Veselý, Běla Tringlerová (více)Obsahy(1)
Továrník Richard Osten (O. Nový), který se ke svému postavení vypracoval od píky díky své pracovitosti a podnikavosti, si zásadně odmítá přiznat, že už přichází do let. Nejhorší chvíle prožívá, když pomyslí na to, že jeho syn Jiří (R. Schránil) z něj jednou udělá dědečka. A tak se Jiřímu snaží bránit v jeho milostných dobrodružstvích, a hlavně v navazování vážných známostí. Stejně tak odmítá přenechat Jiřímu vládu nad svými továrnami; sám si své bohatství totiž musel tvrdě zasloužit. Aby Jiří dokázal, že je stejně schopný jako tatínek, nechá se pod změněným jménem zaměstnat v konkurenční továrně jako obyčejný dělník. Díky pracovitosti a organizačnímu talentu to časem dotáhne až na jednoho z ředitelů. A dokonce pozná sympatickou švadlenku Toničku (V. Ferbasová), která se ve volném čase vzdělává, protože má taktéž své ambice… (Česká televize)
(více)Recenze (54)
Nový a Slavínský na sebe moc štěstí neměli. Ve filmu je sice troška nadsázky a humoru (hlavně spojený Paulem a Kryštofem-Veselým), ale celkově se film spíše vleče a někdy i štve (velice směšna kariéra Raula Schránila, aneb jak být rychle ředitelem z dělníka pomocí pouze své píle a talentu). Zbylé postavy jsou tipické postavičky, jaké se tehdy psali jak na běžícím pásu (Ferbasová se mě zde vůbec nelíbila a ani se na tu postavu nehodila). Celkově se jedná o zcela průměrnou, ale profesionálně odvedenou tehdejší komedii. ()
Velmi průměrná komedie, u které se ani moc nezasmějete. Slavínský až přehnaně mentoruje a cesta mládí za úspěchy přes vlastní zásluhy a zkušenosti je podána neuvěřitelně naivistickými prostředky. Věra Ferbasová ztrácí svůj esprit a na některých místech se nabízí srovnání v podobě jakési prenatální a nutně cudnější verze Natalie Oreiro. Zkrátka si myslím, že v této době měli všichni tvůrci již dostatečné zkušenosti k tomu, aby natočili výrazně lepší komedii. Koktající Krištof-Veselý, toporně komická figura Franty Paula a překvapivě nevýrazný Futurista pak znásobují zbývající neduhy tohoto filmu. Oldřichu Novému se jeho přání "nebýt dědečkem" přece jen splnilo, Kristián na sebe nenechá dlouho čekat. ()
Tento typ filmů, jakkoli může být naivní a jednoduchý, mě oslovuje. Navodí totiž příjemnou atmosféru, a to není málo. K tomu s přítomnosti mých oblíbených herců - O.Nový, R. Schránil, A.Nedošínská, ..., a především nedoceněný "žabec českého filmu" Věra Ferbasová. Ona byla sluníčko, i když své role pojala často podobným způsobem. Při sledování těchto filmů mi je dobře... ()
Slabší Slavínského dílo. Na první pohled rozvláčnost dialogů ukázala, že jde o adaptaci divadelní hry. Bylo to alespoň do dvou třetin nudné a táhlo se to jako lepidlo... A i pak dál ovšem průhledné, přitom s několika nelogičnostmi v ději. Idea filmu jasná: Kterak se vlastní pílí člověk může dopracovat k vysokým cílům. Ale ve skutečnosti zas jeden bohatý a jedná chudá, klasická červená knihovna. A pak ovšem i druhé motto - stáří se nikdo nevyhneme, pokud do té doby nezemřeme - a je marné ze sebe dělat mladíky. Ani jeden herec nevybočil nadprůměr, ani Nový či Nedošinská neměli prostor k nějakému osobnímu hereckému vyjádření. Dvě hvězdičky postačují. ()
Antonie Nedošinská byla kouzelná, škoda že její postava nedostala více prostoru. Role maminek jí totiž skvěle pasují. Věra Ferbasová byla roztomilá, ale s tím jejím "človíčku" mě už lezla na nervy. Oldřich Nový hrál ješitného muže, kterého věk a okolnosti stejně dohnaly. Talent Ference Futuristy byl také jako u Nedošinské nevyužit, ale postava sluhy, komorníka a přítele Richarda Ostena zřejmě větší prostor pro nějaký herecký um nevytvářela. ()
Reklama