Terče

Dobře natočený thriller o bývalým hororovým veteránovy kterého hraje Karloff který je atakován šílencem. První věc co musím zmínit je naprosto dokonalý příběh který se promítá jako fake ale zároveň tu vidíme plno Karloffových filmů. Je to strašně zvláštně natočené a to je na tom to nejlepší. Bohužel film i když má dobrý nápad je děsně utahaný a dost často nudný. A motiv maniaka je spíše hloupý. Ale díky tomu jak je film natočen si zaslouží uznání a spíše ho doporučuji. (04.04.2015)

Dva filmy v jednom. Peter Bogdanovich evidentně rozpracoval dva náměty a zjistil, že jejich natažení na celovečerní metráž by bylo násilné, pročež se je rozhodl spojit. A to je možná ještě násilnější. Jak dějová linka s pošahaným ostřelovačem (na svou dobu nezvykle syrová a věcná), tak ta konverzační se starou hvězdou horrorů jsou zajímavé, jenže tak neslučitelné, že celou dobu musejí probíhat paralelně a protnou se až v závěru. A to ještě způsobem, který je hodně křečovitý. Myšlenkou filmu je evidentně vliv filmového násilí na chování mladistvých diváků, ale řekněte sami: pokud si někdo koupí pušku, jezdí po městě a střílí lidi jako plechovky od piva, je to proto, že viděl Frankensteina s Borisem Karloffem? To asi ne, viďte. 70% (12.08.2005)

Kvalitně natočený snímek o mladém psychopatovi, kterého jeho nutkání dovede k vystřílení rodiny a bude se stupňovat až do tragického finále v letním autokině. Musím uznat, že natočené to bylo skoro až brilantně a film vás i po spoustě let dokáže oslovit. Nikdy jsem netušila, že Boris Kartloff měl tak příjemný hlas... (04.07.2018)

Může mi někdo vysvětlit, jak se mohlo stát, že jsem se o tomhle skvostu dozvěděl až teď? "Targets" má naprosto všechno, co má mít pořádný thriller - a ještě mnohem víc. Jako kdyby nestačila dokonalá technická stránka, přesné dialogy (není tady opravdu ani slovo navíc), chladně brutální průběh s výbornou gradací a mrazivý závěr - režisér si královsky pohrál se scénářem, který je naplněn popkulturními odkazy a vtipně propojený s realitou. No uznejte sami - Bogdanovich natočil se starým Borisem Karloffem film o staré hvězdě horrorových filmů, které na konci kariéry nabídne jeden mladičký režisér, aby si zahrál roli, která vybočí z jeho dosavadního profilu. Když jsem si nakonec přečetl, že Bogdanovich si své filmové alter ego dokonce sám zahrál, pátá hvězda byla naprostou nutností. P.S. - podle mě byl tento film silnou inspirací pro tak rozdílné filmy, jako byla "Synekdocha - New York" a "Drive". (16.12.2012)

(1001) Při úvodní sekvenci, kdy sledujeme "archivní" záběr Borise Karloffa v historických/hororových kulisách a přes to se objeví název filmu TARGETS, automaticky získávám dojem, že sleduji moderní (= inovátorský + reflektivní) film. Absence podkreslující hudby dělá velmi mocný dojem a spolu s (bezohledným) střihem myslím nejvíc podtrhuje tu absolutní nekompromisnost celého výtvoru. Fascinuje mě ten totální odstup zkombinovaný s různými úrovněmi a dávkami emocí v jednotlivých scénách i v celku jako takovém. A možná právě proto, že se film neobtěžuje nic komentovat nebo vysvětlovat, zůstal nepochopený/nedoceněný. Když pominu velké finále (které je tak výmluvné a zároveň pohádkové, že vlastně dodnes nechápu, jak to udělali, aby to fungovalo, a to už je to tři roky, co jsem film viděla poprvé), tak se ve filmu nachází spousta krásných dílčích kousků, jako když třeba střelec přijde domů, je tam sám a prohlíží si relikvie svého vlastního "života" a z vedlejších místností mimo záběr jsou slyšet hlasy jeho rodiny. Jsou tam i momenty jakési naivity nebo neumělosti z nevypracovanosti/nedostatku praxe nebo jak bych to nazvala, ale to mi ve výsledku nevadí, protože respekt před historií, který Bogdanovich ukazuje, ho dokázal dostatečně vykoupit. -"I was astonished to see him here in Baghdad, for I have an appointment with him tonight... in Samarra." (13.07.2015)