Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Josef DobešHrají:
Adina Mandlová, Raoul Schránil, Jaroslav Marvan, Rudolf Deyl st., Miloš Nedbal, Bedřich Veverka, Míla Svoboda, František Vnouček, Marie Blažková (více)Obsahy(1)
V oddechové situační komedii Vladimíra Slavínského z roku 1940 se můžete podívat, co všechno se může přihodit, když nepříliš majetná dívka prožije dva týdny dovolené ve velkém luxusním hotelu. Usmálo se na ni štěstí a v novinové anketě získala hlavní výhru. Jak se později ukáže, je to i výhra životní… V roli půvabné hrdinky uvidíme hvězdu naší předválečné kinematografie Adinu Mandlovou. Jejími partnery v pestré přehlídce významných hostů hotelu i personálu jsou další tehdejší slavní herci – např. Raoul Schránil, Rudolf Deyl starší, Bohuš Záhorský, Miloš Nedbal a Jaroslav Marvan. (Česká televize)
(více)Recenze (61)
Tušila jsem, že se film natáčel v Jevanech. Stačil pohled na hotel a několik prvorepublikových vil. Při zmíňce o horním jezírku jsem si byla na sto procent jistá. Díky Kulmonovi, který to sem hodil jako zajímavost, jsem si svoji domněku ověřila. S Adinou Mandlovou jsem už viděla mnohem lepší filmy, než byl tento. ()
Průměrná komedie, jakých se tehdy točilo spousta. Tedy neurazí, ale ani neoslní (Madlová tradičně půvabná, v této době už rovněž herecky vyspělá, což se nedalo tvrdit o jejich počinech ve třicátých letech s výjimkou roku 1939, Schránil v klasické roli muže ve fraku, jenž se zamiluje do hlavní hrdinky, Marvan opět úžasný - zastiňuje ostatní herce, pozitivně mě překvapila i Šlemrová, ve své menší roličce - tato herečka je opravdu nedoceněná, její herecký um je neoddiskutovatelný). Přesto (nebo proto) je tento film dobré shlédnout. ()
Příjemná protektorátní komedie ze série Adina Mandlová u Vladimíra Slavínského. Po té, co se nejprve Slavínský našel v obsazování Lídy Baarové, následovalo několik filmů s Hanou Vítovou a konečně jeho nejslavnější série s Věrou Ferbasovou. Adina se nejprve objevila celkem nenápadně ve své šablonce mondénní slečny v Rozkošném příběhu (1936), později pak v rolích snaživých děvčat v Bílé vráně, Svatební cestě a ve zcela klíčovém filmu pro její kariéru - v Holce nebo klukovi? (1938). Mezitím se upevnila její pozice v českém filmu a v Přítelkyni pana ministra a zde ve Dvou týdnech štěstí (1940) se Slavínskému odvděčila za svůj průlom. Shodou okolností se v obou filmech bilancuje stejné téma záměny a vyzývavá směšnost "státních tajemství", stejně jako potřeba pražské podzemní dráhy, která skutečnost předběhla o celých 35 let. Aktuální je také téma nevybíravých žurnalistů a lsti, která se tak přirozeně snoubí s láskou a nápravou povahy starého bručouna. Konečně, prožít takovou dovolenou na útraty Pestrého týdne - také bych si, jako malá úřednice živící sebe i maminku, dala říci. ()
Falešná kočička či Přítelkyně pana ministra jsou mé favority jednoho z nejrozporuplnějších režisérů doby především protektorátní, Vladimíra Slavínského, které nejen pobavily, ale zároveň překvapily. No, a tak stejně překvapil i jeden z jeho možná méně známých, avšak pořád milých a příjemných snímků. Dva týdny štěstí je milá situační komedie, která mne překvapila především proměnou jednoho nemravného dědy, ze kterého se však ve finále stane jeden z nejvíce milých dědů, jehož roli si perfektně zahrál Jaroslav Marvan. V hlavních rolích zde však máme po boku sympatické, avšak zároveň zmatené a nic netušící Adiny Mandlové i Raoula Schránila, který jakožto tajemník veleváženého ministra, se snaží na Adinu zapůsobit. Sám o sobě to sice je slabší snímek, ale pořád velmi příjemný a dobrý. A za psíka Adámka přidávám bonusové body :)) 3/5 ()
Jak již tady někdo níže psal, film je tak nabitý pozitivní energii, že jí snad podlehne i zarytý pesimista. Je více faktorů, které k tomu přispěly - kouzelné (mimo)hotelové prostředí, herecké obsazení v čele - kdo je vlastně v jeho čele? Adinka, Jaroslav Marvan či neodolatelný Raoul Schránil a pan ministr?!, dialogy včetně nezapomenutelné "mušky na štěně" a v neposlední řadě samotný děj. Film nepředstavuje nic nového, převratného, přesto diváka upoutá k obrazovce. Je to ta atmosféra, která z něj čiší - ta "pravá první republika" (i když v té době vlastně již o první republice nemohla být řeč), ke které vzhlížím s obdivem a úctou - ačkoli ani tehdy nebylo vše dokonalé... ()
Galerie (21)
Photo © Slavia Film
Reklama