Dva týdny štěstí

Příjemná protektorátní komedie ze série Adina Mandlová u Vladimíra Slavínského. Po té, co se nejprve Slavínský našel v obsazování Lídy Baarové, následovalo několik filmů s Hanou Vítovou a konečně jeho nejslavnější série s Věrou Ferbasovou. Adina se nejprve objevila celkem nenápadně ve své šablonce mondénní slečny v Rozkošném příběhu (1936), později pak v rolích snaživých děvčat v Bílé vráně, Svatební cestě a ve zcela klíčovém filmu pro její kariéru - v Holce nebo klukovi? (1938). Mezitím se upevnila její pozice v českém filmu a v Přítelkyni pana ministra a zde ve Dvou týdnech štěstí (1940) se Slavínskému odvděčila za svůj průlom. Shodou okolností se v obou filmech bilancuje stejné téma záměny a vyzývavá směšnost "státních tajemství", stejně jako potřeba pražské podzemní dráhy, která skutečnost předběhla o celých 35 let. Aktuální je také téma nevybíravých žurnalistů a lsti, která se tak přirozeně snoubí s láskou a nápravou povahy starého bručouna. Konečně, prožít takovou dovolenou na útraty Pestrého týdne - také bych si, jako malá úřednice živící sebe i maminku, dala říci. (08.07.2012)

Tušila jsem, že se film natáčel v Jevanech. Stačil pohled na hotel a několik prvorepublikových vil. Při zmíňce o horním jezírku jsem si byla na sto procent jistá. Díky Kulmonovi, který to sem hodil jako zajímavost, jsem si svoji domněku ověřila. S Adinou Mandlovou jsem už viděla mnohem lepší filmy, než byl tento. (31.05.2010)

aky ,,roztomiloucky" film :D. uprimne. jemne, elegantne, velmi zdvorile. skoda, ze sa tak nespravame k sebe teraz - tak slusne. mily pribeh, obcas nevinne zabavna scenka, skveli znami herci /som velmi rada, ze som ich tu opat mohla uvidiet/ a tak... Velmi obdivujem sarmantnost a nenutenost hercov a v podstate ludi z tej doby.. Taktiez ich zrucnost v rozpravani. Filmova Marticka hovorila neskutocne rychlo ale zaroven i cisto, jasne a zretelne. Uchvatne. A este sa to dobre pocuvalo! Ako aj ta krasna piesen - Laska je vecna. BTW v celom filme je pouzita len ,,source music".- vzdy plynie z nejakeho daneho zdroja, kt. sa ukaze v obraze. Toto je snad 1. film, kde si jasne uvedomujem ten styl tocenia scen jazd v aute, ci na lodkach, kedy za nimi na platne bezalo pozadie a pred nou bolo umiestnene stojace auto :)). Fascinujuce! ____ Hoci zapletka je celkom jednoduchucka, krasne ju spracovali. Velmi pohodovy a mily film, kt. si opat rada pozriem. (snad dostanem prilezitost) Presna na mna príjemná atmosferka, kt. tam panovala. Dakujem :) (25.09.2008)

Falešná kočička či Přítelkyně pana ministra jsou mé favority jednoho z nejrozporuplnějších režisérů doby především protektorátní, Vladimíra Slavínského, které nejen pobavily, ale zároveň překvapily. No, a tak stejně překvapil i jeden z jeho možná méně známých, avšak pořád milých a příjemných snímků. Dva týdny štěstí je milá situační komedie, která mne překvapila především proměnou jednoho nemravného dědy, ze kterého se však ve finále stane jeden z nejvíce milých dědů, jehož roli si perfektně zahrál Jaroslav Marvan. V hlavních rolích zde však máme po boku sympatické, avšak zároveň zmatené a nic netušící Adiny Mandlové i Raoula Schránila, který jakožto tajemník veleváženého ministra, se snaží na Adinu zapůsobit. Sám o sobě to sice je slabší snímek, ale pořád velmi příjemný a dobrý. A za psíka Adámka přidávám bonusové body :)) 3/5 (22.01.2023)

Bez tradičně dobrého a hlavně přirozeného Marvana by tato společenská komedie z docela solidním námětem byla takřka průměrná..Podle mého jinak skvělá Adina Mandlová zde lehce přehrává a působí až dětinsky..Naopak skvěle jsem se zasmál při scéně a krátkém štěku lehce nahluchlého Ference Futuristy v hospůdce..Pro Raoula Schránila to zase byla jedna z prvních hlavních rolí. Již zmíněný šlágr "Sééédí muška na stěne" (společně právě s Ferencovým štěkem podle mého poznávací znamení tohoto filmu), kdykoliv ho slyším tak mi ale lehce zabrní:-) Podobně laděnou Přítelkyni pana ministra (opět Slavínský, Marvan, Mandlová) mám o dost radši...ps: Pokud jste nevěděli tak se natáčelo v Jevanech u Prahy. Ale i tak přesto předevše se jedná o milou, sympatickou ale hlavně koukatelnou komedii ve Slavínského filmografii o lehčí nadprůměr. Zajímavé komentáře: Oskar, Eodeon. (11.05.2006)