Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Bartoš, majitel statku, kamenolomu a továrny na zpracování kamene, je nejen velmi bohatý, ale také popudlivý, vzteklý, nerudný a hypochondrický. Je postrachem služebnictva a zaměstnanců. Jednoho dne se však zraní při pádu ze srázu na břehu řeky. Najde ho dobrácký skalák Fábera a dopraví ho do své chudé chalupy, kterou obývá s pohlednou dcerou Anči a dvěma malými osiřelými synovci, dvojčaty Tondou a Vaškem. Dny strávené v neobvyklém prostředí znamenají zásadní zlom v továrníkově životě. Laskavý, moudrý a dobromyslně nesmlouvavý skalák ho léčí zdravou stravou a slivovicí. Dny prožité ve společnosti chudých, ale láskou a dobrem naplněných lidí zcela změní Bartošův přístup k životu a jeho chování, zejména když od Fábery vyslechne řadu nelichotivých poznámek na adresu starého Bartoše. Po návratu do vily šokuje nejen služebnictvo laskavostí a nebývalým životním elánem, ale také zaměstnance, kterým zvýší výplatu. Rád a často se vrací do Fáberovy chalupy. Chvíle štěstí však pokazí sám, když zjistí, že jeho synovec Oldřich se chce oženit s Fáberovou dcerou Anči. Rozejde se se skalákem ve zlém, a dokonce ho vyhodí z práce. Když si uvědomí, že udělal chybu, a začne psát omluvný dopis, dochází v kamenolomu k neštěstí. (TV Nova)

(více)

Recenze (325)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jindřich Plachta v roli prostého chalupníka Antonína Fábery je skutečně neodolatelný a až překvapivě autentický, v symbolickém podobenství o skutečných lidských hodnotách a sociálním rozměru lidství jako takovém, natočeným logicky právě v časech největší mravní i existenční zkázy českého národa, v pohnutém bezvýchodí roku 1941. V kontextu protektorátní tvorby je to dílo pochopitelné a logicky zapadající do jejího rámce, kam jinam měli lidé utíkat a posilovat svou víru a naději, než k nadčasovým hodnotám reprezentovaným právě postavou Antonína Fábery. Herecké výkony navzdory době vzniku jsou velmi civilní (obzvláště pana Plachty) a celkové vyznění skutečně až plakátově prosté - gró národa je v jeho prostých a nezkažených lidech, tady se protektorátní umění prolíná s obrozeneckým, zejména s větví Hálkovou. A vlastně je to trochu i jako v Babičce Boženy Němcové (která v té době byla snad nejvydávanější knihou), kde prostá žena z lidu předává svou přirozenou moudrost a zkušenost vrchnosti. Tady se náprava elit koná s až naivní samozřejmostí a idyličnost žití v chaloupce je také až barvotisková, to je také největší slabinou celého tak prvoplánového snímku. Poptávka po nápravě elit je tu ovšem dobře patrná - jejich selhání v době předválečné i pomnichovské se bude vinout naší historií ještě dlouho... ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Tenhle film musel v době vzniku za války působit jako balzám na duši. Jenže léta plynou a film působí stále stejně a to je dobře. Spojení Jindřicha Plachty, který hrál sám sebe neboť on byl i v civilu člověk s ohromným srdcem a neskutečně lidskou tváří. Tady se stará o dva kluky svojí zemřelé sestry dvojčata a svojí dospívající dceru. pracuje v lomu a kde ho zaměstnává despotický nesnášenlivý továrník Bartoš v podání Jaroslava Marvana. Jednou má po cestě v autě poruchu a při opravě spadne ze srázu, kde ho najde právě Fábera a ujme se ho jelikož je zraněný. Bartoš nesmí dát najevo kdo je a musí se začít chovat jinak což mu během pár dní jde samo od sebe neboť pozná život z té chudé, ale dobré stránky, která mu otevře oči. Velice krásné je zlobení kluků ,když si hrají třeba na zebru a přemalují kozu. A pak je strejda Fábera trestá a povídá oba dostanete 5 ran na zadek vyplatí jednoho a druhému povídá, kde máš čepici. A on na to , že jí nemůže najít , tak zavolá toho prvního vyndá mu jí z kalhot dá jí druhému a vyplácí a on se ho ptá taky pět , jo taky pět vždyť jste bratři a začne 1,2,5 nemysli si mě neošidíš. Naprosto úžasně. Krásně dojemná komedie. Kde dominuje hlavně Jindřich Plachta a kluci Blahníkovi. ()

Reklama

kapsomut 

všechny recenze uživatele

Tak užasnej film už jsem dlouho neviděl. Výborný příběh a skvěle provedený konec a nepřekonatelné herecké výkony. Bezchybný film, který dopuručuji všem, kteří se chtějí podívat na klasický černobílý filmeček. Opravdu české staré filmy mají svoje kouzlo. Rozhodně patří do TOP 200 filmů co jsem kdy viděl!!! ()

Phobia 

všechny recenze uživatele

Já moc nežeru staré filmy, ale jednoduchý koncept "Nebe a dudy" na mě kupodivu zabírá - navzdory naivitě, přehrávání, protivné hudbě, předvídatelnosti a černobílosti. Sice mě přemáhá cynický úšklebek nad dobrým, chudým pracujícím člověkem vs. bohatým, zlým kapitalistou, který je napraven laskavým přístupem a poctivou prací, přesto mě tenhle film svým roztomilým způsobem baví. 75% ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Docela toporný film. Rok 1941 není filmový pravěk, jak si zřejmě někteří myslí, když tenhle film omlouvají dobou. Mělo to na mnohem víc. Příběh mohl mít závažný podtext, aniž by přestal být milou komedií, ale vývoj postav i děje je jen jedna velká zkratka. Marvanův charakter a jeho skokové polepšení je oboje naprosto nepřesvědčivé. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (18)

  • Lumír Blahník byl už odmala pověstný značným apetitem a jako takový se nejvíce těšil na natáčení scény, v níž se cpe rybími karbanátky. Jenže už při zkouškách jich spořádal velké množství. A tak když se filmovalo naostro, sotva do sebe s obtížemi nacpal aspoň pár soust. (Komiks)
  • Většina scén se natáčela v barrandovských ateliérech. (pornogrind)
  • Záběry „od vody“ jsou záběry řeky Sázavy. (sator)

Reklama

Reklama