Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Bartoš, majitel statku, kamenolomu a továrny na zpracování kamene, je nejen velmi bohatý, ale také popudlivý, vzteklý, nerudný a hypochondrický. Je postrachem služebnictva a zaměstnanců. Jednoho dne se však zraní při pádu ze srázu na břehu řeky. Najde ho dobrácký skalák Fábera a dopraví ho do své chudé chalupy, kterou obývá s pohlednou dcerou Anči a dvěma malými osiřelými synovci, dvojčaty Tondou a Vaškem. Dny strávené v neobvyklém prostředí znamenají zásadní zlom v továrníkově životě. Laskavý, moudrý a dobromyslně nesmlouvavý skalák ho léčí zdravou stravou a slivovicí. Dny prožité ve společnosti chudých, ale láskou a dobrem naplněných lidí zcela změní Bartošův přístup k životu a jeho chování, zejména když od Fábery vyslechne řadu nelichotivých poznámek na adresu starého Bartoše. Po návratu do vily šokuje nejen služebnictvo laskavostí a nebývalým životním elánem, ale také zaměstnance, kterým zvýší výplatu. Rád a často se vrací do Fáberovy chalupy. Chvíle štěstí však pokazí sám, když zjistí, že jeho synovec Oldřich se chce oženit s Fáberovou dcerou Anči. Rozejde se se skalákem ve zlém, a dokonce ho vyhodí z práce. Když si uvědomí, že udělal chybu, a začne psát omluvný dopis, dochází v kamenolomu k neštěstí. (TV Nova)

(více)

Recenze (323)

raroh 

všechny recenze uživatele

Slavínský točil za války jeden ideologicky vyhraněný film za druhým, konzervativismus z nich sálal na sta honů. Sociální smír, v němž dělníci spokojeně pracují, jejich zaměstnavatelé (žádní kavárenští elegánové, ale fakticky muži z lidu - proto i obsazení bodrým Marvanem tentokráte) si uvědomují, co jejich podřízení potřebují (nebo aspoň na to rychle přijdou), rodiny jsou soudržné. Úplnou kvintesencí jsou Nebe a dudy. Vůbec se s takovým světonázorem neztotožňuji, ale film tuto představu dokázal vyplnit téměř dokonale, dělnické prostředí je věrohodné a nepůsobí kašírovaně. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Továrna na sny existovala evidentně i u nás. Obyčejní lidé v kině u nás taky potřebovali zapomenout na strasti všedního dne a věřit v lepší budoucnost. Vladimír Slavínský byl v oboru romantiky mistr a tady nám předkládá příběh o zlém boháči Bartošovi, který se vlivem úrazu polepší, pochopí, že život ve shodě s lidmi ho učiní mnohem bohatším a šťastnějším. Sice naivní, ale velmi příjemná komedie. Plachta výborný a dvojčata jsou třešnička na dortu ...90% ()

Reklama

mzss1 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála českých starých filmů, které si zaslouží monimálně tu jednu pozornost. Zde je dobrý příběh a především skvělé herecké výkony. To opravdu musím uznat. Divák se zde dost zasměje. K dokonalosti toho přeci dost chybí. Nejsem fanoušek starých českých filmů, ale přeci je tohle nadprůměrný snímek. Mé hodnocení je 73% = **** ()

Triny 

všechny recenze uživatele

"Nám je to jedno, nám je to jedno, my peníze nemáme..", "Strejdo? Budem si hrát na jelena! Ty budeš jelen a my tě budem lovit.." Tak to jsou hlášky, které mi přirostly k srdci! Nemá smysl psát o čem film je, jednak je to popsané v obsahu a jednak taky v každém druhém komentáři. Mám slabost pro staré filmy, takže i kdyby byl sebeprůměrnější, tak mě by se líbil, ale můžu říci, že tenhle má do průměru daleko! Každý film má z mého pohledu svého tahouna - ať už je to hlavní či vedlejší postava, nebo samotný děj.. Pro mě jsou to v tomto filmu dva malí rozumbradové, kteří vymýšlí jednu lumpárnu za druhou, bez toho aniž by si to uvědomovali - ať už je to hra na jelena, natahování hodinek, hra na indiány (kdy z domází kozy udělají zebru), nebo třeba kdo dohodí dál... Prostě strašně pohodový milý filmík z let minulých.. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Tenhle film musel v době vzniku za války působit jako balzám na duši. Jenže léta plynou a film působí stále stejně a to je dobře. Spojení Jindřicha Plachty, který hrál sám sebe neboť on byl i v civilu člověk s ohromným srdcem a neskutečně lidskou tváří. Tady se stará o dva kluky svojí zemřelé sestry dvojčata a svojí dospívající dceru. pracuje v lomu a kde ho zaměstnává despotický nesnášenlivý továrník Bartoš v podání Jaroslava Marvana. Jednou má po cestě v autě poruchu a při opravě spadne ze srázu, kde ho najde právě Fábera a ujme se ho jelikož je zraněný. Bartoš nesmí dát najevo kdo je a musí se začít chovat jinak což mu během pár dní jde samo od sebe neboť pozná život z té chudé, ale dobré stránky, která mu otevře oči. Velice krásné je zlobení kluků ,když si hrají třeba na zebru a přemalují kozu. A pak je strejda Fábera trestá a povídá oba dostanete 5 ran na zadek vyplatí jednoho a druhému povídá, kde máš čepici. A on na to , že jí nemůže najít , tak zavolá toho prvního vyndá mu jí z kalhot dá jí druhému a vyplácí a on se ho ptá taky pět , jo taky pět vždyť jste bratři a začne 1,2,5 nemysli si mě neošidíš. Naprosto úžasně. Krásně dojemná komedie. Kde dominuje hlavně Jindřich Plachta a kluci Blahníkovi. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (18)

  • Premiéra proběhla 31. října 1941 v pražských kinech Blaník a Lucerna. (Cucina_Rc)
  • Malého synovce Tondu hraje Jindřich Blahník, v titulcích je ale uveden pod jménem Jiří. Po letech bratři Blahníkové objasnili, že oslovení Jirko znělo filmařům domáčtěji. A také se prý pro titulky hodilo, že Jiří má méně písmen. (Stegman)
  • Brána Bartošovy (Jaroslav Marvan) továrny, která se objeví na začátku filmu, se nacházela v Brodcích, kde v té době stála Zbrojovka Františka Janečka, pozdější areál Jawy. Na tom samém místě, kde stála brána, byla později postavena vrátnice, kde se natáčela scéna z Báječných let pod psa (1997). Tato vrátnice byla v roce 2014 zbourána. (Cheeter)

Reklama

Reklama