Reklama

Reklama

Brancaleonova armáda

  • Itálie L'armata Brancaleone (více)

Obsahy(1)

Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. Brancaleone bojuje na turnajích, vyzve na souboj potulného rytíře, zabloudí do města, jehož obyvatelé vymřeli morem, marně ochraňuje počestnost krásné dívky, nakonec dosáhne cíle, ale jen proto, aby upadl i se svou armádou do rukou saracénských pirátů a po nich do zajetí neméně sveřepých křesťanských nepřátel. Nezbývá mu, než se vydat s procesím kajícníků přes moře a tam pokračovat v dobývání nesmrtelné slávy, jak mu přikazuje jeho rytířská čest. K přednostem filmu patří řada dobře postavených komických situací, slovní humor dialogů a vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

lennyd 

všechny recenze uživatele

Poté co se skupina trhanů dostane k pergamenů, slibuvšímu hrad a půl princezny (nebo jak to bylo) tomu, kdo se tímto pergamenem prokáže, je jím jasné, že bez charismatického vůdce nemají žádnou šanci. Osloví tedy rytíře Brancaleona, který nešťastnou náhodou (vzpoura oře) vypadl z rytířského souboje, aby se stal jeho vůdce. A tak Brancaleone se svojí armádou (čítající pětici udatných.. ehm ..) vydává na dlouhou cestu ... Mno nevím, Brancaleonova armáda si sice s Monty Pythonovým Svatým Grálem srovnání zaslouží, ale z tohoto srovnání vůbec nevychází vítězně. Ba naopak - většina vtipů u Pythonů byla skvělých, a tady jsem jen koukal jak "předvídatelné" tyto pokusy o vtip mohou být (ať už jde o opuštěné město, či trouchnivějící mosty, které vždy prasknou v tu pravou chvíli). Ani po herecké stránce mi tento film nepřišel nijak úžasný - i když trošičku to spravuje český dabing (hlavně František Filipovský a jeho Habakuk). Stejně jsem se ale poslední půl hodinku dost nudil, a pravda, byl jsem rád, že to skončilo... ()

italka63 

všechny recenze uživatele

Takovouhle parodii na středověk mohou být schopni natočit jen Italové, film nabušený gagy, obrovským nadhledem, vtipnými situacemi, kterými prochází rytíř Brancaleone se svoji nečekeně nabytou družinou nuzáků, kde sice úplně všichni chudí jsou, ale za čest a slávu budou se bít do posledního dechu. Někdy také za nějaký groš, ale on jim záhadným způsobem vždycky zmizí. Co byste také chtěli, když Brancaleone v jejich čele jezdí na žlutém koni s ušima od sebe a vůbec neposlouchá...vynikající dabing, nádherné exteriéry, neuvěřitelná hudba.....to chce vidět:-) ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Francouzská parodie na rytířské filmy, která má v sobě soustu idiotských postav, a vy tak celkem snadno poznáte, kde si bral inspiraci snímek "Návštěvníci". Nemůžu si ale pomoct, mně rozhodně tenhle film nepřišel nějak extra vtipný, spíš se musí uznat, že zde jsou skutečně dobré a překvapivé nápady. Třeba žlutý kůň. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Spoľahlivý tandem v podobe: režiséra M. Monicelliho & herca V. Gassmana, spoločne nazreli do vskutku „temného stredoveku”, aby povedzme divákom sprístupnili filmy o cavalieroch, ale tentoraz klasickým spôsobom poňatý "atleticizmus", totižto kompletne obrátili naruby; áno, aby sme sa s chuťou zasmiali, a tak na túto vec idú presne opačným smerom, obaleným do mimoriadneho, parodického šatu s miestami dosť surovým spracovaním, à la, trebárs niečo v podobnom duchu historického titulu: Braveheart. • Titul: L'armata Brancaleone, mal priamo k dispozícii nielen zaujímavým štýlom vytvorené, úvodné titulky so skvelými animáciami, a to konkrétne od autora Emanuelea Luzzatiho, a za doprovodu svižnej piesne: s rovnomenným názvom ako aj film; v podaní talianskeho tenoristu: Pieroa Carapellucciho, ale zároveň disponoval častými, a k tomu i naprosto grotesknými situáciami, v ktorých titulná postava Brancaleonea da Norciu v podaní Vittoria Gassmana, neváhala si zo seba (u)robiť kopec srandy na vlastný účet, čiže inými slovami povedané; skrátka, neberie sa príliš vážne, čo je mimochodom z jeho strany totálne "absolutórium", ktoré sa teda týka poňatia filmu ako celku, v ktorom kraľuje spolu s G. M. Volontéom, keď by som na záver len podotkol, že i on bol vynikajúcim. • Výborná, vtipná paródia, ktorá mi ešte ostane dlho ukotvená v pamäti. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Vtipná parodie na dobrodružné historické filmy, asi takto jednoduše by se dal označit tento znamenitě pojatý rytířský příběh na typicky monicelliovské téma o různých antihrdinech (viz některé jeho další filmy). Hloboko před legendárním "Monty Pythonem". Snímek je ale hlavně postavený na celkem slušných hereckých výkonech, dobré kameře, nezapomenutelný Brancaleone da Norcia (Vittorio Gassman) jako legendární Don Quijote, který se pouští vždy do beznadějných či předem prohraných soubojů, nebejt tlupy několika spřátelených tuláků-ubožáků, kteří mu vždy pomůžou a ochrání ho před nejhorším, kdo ví, jak by dopadl. Úvodní scéna vesnického masakru, ovšem, jaksi komediálně zahraného, kdy a kde všude teče krev, mě spíš rozesmála, než nějak zaskočila a vyděsila. Asi takto, tímto stylem je ostatně pojat celý tento film. Film jsem viděl už jen s českými titulky, škoda toho původního dabingu, o kterém psal Maxi6 (především od pana Filipovského), ale zas úplně nejhorší to nebylo. I když značná část dialogů byla někým upravena pěkně po svém, tak se roku 1000 n. l. určitě nemluvilo:-) Nicméně, za skvělý humor, některé dobré komické situace, a za již zmíněné herecké obsazení hodnotím vysoko. Televize na film zřejmě už nemá vysílací práva. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (11)

  • Scénář připomínal scénář Monicelliho filmu I soliti ignoti – 1958 (ošuntělá a zchátralá společnost, která se snaží dosáhnout velkého úspěchu, což se jí nedaří), a to i podobností postav, které v obou filmech ztvárnili Vittorio Gassman a Carlo Pisacane, a také některými konkrétními sekvencemi, například tou, v níž Gassman, oslovený, aby se přidal ke společnosti, nejprve odmítá, aby po porážce v zápase (box v Soliti ignoti a na turnaji v Brancaleonova armáda) přijal. (classic)
  • Režisér Mario Monicelli uvedl, že nápad na film dostal, když v dílnách Cinecittà náhodou uviděl několik scén z filmu Luigiho Malerby a Antonia Marchiho Donne e soldati z roku 1954, který byl v té době ještě ve střižně. (classic)

Reklama

Reklama