Reklama

Reklama

Brancaleonova armáda

  • Itálie L'armata Brancaleone (více)

Obsahy(1)

Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. Brancaleone bojuje na turnajích, vyzve na souboj potulného rytíře, zabloudí do města, jehož obyvatelé vymřeli morem, marně ochraňuje počestnost krásné dívky, nakonec dosáhne cíle, ale jen proto, aby upadl i se svou armádou do rukou saracénských pirátů a po nich do zajetí neméně sveřepých křesťanských nepřátel. Nezbývá mu, než se vydat s procesím kajícníků přes moře a tam pokračovat v dobývání nesmrtelné slávy, jak mu přikazuje jeho rytířská čest. K přednostem filmu patří řada dobře postavených komických situací, slovní humor dialogů a vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

(ne)Rytířská satira o donquijotském hrdinném rekovi, jeho povedené svitě vychcaných zbabělců a jednom žlutém oři, který z těch všech pobral rozumu zdaleka nejvíce. Komedie mládí mnohých z nás a především film, který (podobně jako Mrazík) stojí na geniálním českém dabingu z děvětašedesátého, který sice s originálem nemá společného zhola nic (stejně jako ten Mrazík), ale ke škodě to tedy rozhodně není (stejně jako u Mrazíka). A jeden z očividných zdrojů pro budoucí Monty Pythoní Svatý grál (narozdíl od toho Mrazíka). ()

lennyd 

všechny recenze uživatele

Poté co se skupina trhanů dostane k pergamenů, slibuvšímu hrad a půl princezny (nebo jak to bylo) tomu, kdo se tímto pergamenem prokáže, je jím jasné, že bez charismatického vůdce nemají žádnou šanci. Osloví tedy rytíře Brancaleona, který nešťastnou náhodou (vzpoura oře) vypadl z rytířského souboje, aby se stal jeho vůdce. A tak Brancaleone se svojí armádou (čítající pětici udatných.. ehm ..) vydává na dlouhou cestu ... Mno nevím, Brancaleonova armáda si sice s Monty Pythonovým Svatým Grálem srovnání zaslouží, ale z tohoto srovnání vůbec nevychází vítězně. Ba naopak - většina vtipů u Pythonů byla skvělých, a tady jsem jen koukal jak "předvídatelné" tyto pokusy o vtip mohou být (ať už jde o opuštěné město, či trouchnivějící mosty, které vždy prasknou v tu pravou chvíli). Ani po herecké stránce mi tento film nepřišel nijak úžasný - i když trošičku to spravuje český dabing (hlavně František Filipovský a jeho Habakuk). Stejně jsem se ale poslední půl hodinku dost nudil, a pravda, byl jsem rád, že to skončilo... ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

V šedesátých a sedmdesátých letech přišlo do kin mnoho historických dobrodružných komedií z jižních zemí Evropy, z nichž u nás v paměti diváků asi nejvíce utkvěl kostýmní snímek francouzský ´Pošetilost mocných´ (1971). Italové však o něco dříve zabodovali, a to právě i v československých kinech, tímto příběhem ze středověku, který je tady u nás už dnes bohužel doslova zapomenutý. Děj obsahuje mnoho odkazů na nejrůznější ceněná díla (např. Dona Quijota snad pozná každý) a tradiční středověké situace, avšak v groteskním a situačním podání. Zkrátka se jedná o dokonalou parodii, jak by se řeklo, nepravděpodobného dobrodružství středověkého soužití. Své samozřejmě udělal i český dabing, který byl právem vychvalován až do nebes. Celý děj, plného nejrůznějších skopičin, je podpořen ohromnou výpravou a krásnou kamerou plně zvýrazňující místa a nejrůznější situace, i když některé kulisy vypadají dosti uměle, ale to je asi vlivem dnešní doby. Co však nestárne je skutečně onen humor, který dokáže pobavit i dnes. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně vtipná parodie na rytířské příběhy. Naturalistické snímky z plenění barbarů jsou vystřídány donkichotskými počiny hlavního hrdiny z jeho neuvěřitelně splácanou miniarmádou. Vynikající dabing se projevuje zejména v hláškách jednotlivých hrdinů. V tomto směru je téměř nepřekonatelná postavička Žida Habakuka. Všechno je podáno tak humorně, že "ostré hrany" drastických snímků jsou hned jaksi otupeny a divák se musí smát. Celý film je sérií nápadů a gagů, které prakticky nenechají v klidu bránici diváka. Takže za 5. ()

edie sedgwic 

všechny recenze uživatele

Monicelli je jednoznacne kralom talianskej komedie a este k tomu ked obsadi svoje esa ako Vittoria Gassmana, uspech je zaruceny. Dej filmu je zasadeny do obdobia kriziackych vyprav a morovych epidemii, a hoci je film miestami naozaj krvavy a nasilny, atmosfera je velmi odlahcena. Monicelli skratka presne vie, ako zaposobit na divaka a dat mu to, co si ziada. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (11)

  • Výběr Giana Maria Volontého do role Teofilatta dei Leonziho vnutil režisérovi producent Mario Cecchi Gori. Milánský herec byl v té době známý díky své účasti v rolích antagonistů ve westernech režiséra Sergia Leoneho. Mario Monicelli neskrýval svůj nesouhlas a v rozhovoru u příležitosti čtyřicátého výročí filmu prozradil, že pro stejnou roli by vybral raději Raimonda Vianella. (classic)
  • Jeden z italských rytířů, kteří se zúčastnili bitvy u Barletty v roce 1503, je známý jako Brancaleone. (classic)
  • Scénář připomínal scénář Monicelliho filmu I soliti ignoti – 1958 (ošuntělá a zchátralá společnost, která se snaží dosáhnout velkého úspěchu, což se jí nedaří), a to i podobností postav, které v obou filmech ztvárnili Vittorio Gassman a Carlo Pisacane, a také některými konkrétními sekvencemi, například tou, v níž Gassman, oslovený, aby se přidal ke společnosti, nejprve odmítá, aby po porážce v zápase (box v Soliti ignoti a na turnaji v Brancaleonova armáda) přijal. (classic)

Reklama

Reklama