Reklama

Reklama

Brancaleonova armáda

  • Itálie L'armata Brancaleone (více)

Obsahy(1)

Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. Brancaleone bojuje na turnajích, vyzve na souboj potulného rytíře, zabloudí do města, jehož obyvatelé vymřeli morem, marně ochraňuje počestnost krásné dívky, nakonec dosáhne cíle, ale jen proto, aby upadl i se svou armádou do rukou saracénských pirátů a po nich do zajetí neméně sveřepých křesťanských nepřátel. Nezbývá mu, než se vydat s procesím kajícníků přes moře a tam pokračovat v dobývání nesmrtelné slávy, jak mu přikazuje jeho rytířská čest. K přednostem filmu patří řada dobře postavených komických situací, slovní humor dialogů a vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Branka, branka, branka - leon, leon, leon. Tuhle písničku shledávám nejsvětlejším okamžikem filmu. Občas je scénka blbější, občas je scénka lepší, ale celkově se s humorem brutálně šetřilo. Brancaleonovo putování je natáhnuto téměř do dvou hodin a ke konci se o mě pokoušel spánek. Musím se přidat k ocenitelům českého dabingu, protože jsme skutečně mívali dobré dabéry. Zmínku si zaslouží i docela pohledné prostředí a nejedna pěkná památka. 2* ať nežeru. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Francouzská parodie na rytířské filmy, která má v sobě soustu idiotských postav, a vy tak celkem snadno poznáte, kde si bral inspiraci snímek "Návštěvníci". Nemůžu si ale pomoct, mně rozhodně tenhle film nepřišel nějak extra vtipný, spíš se musí uznat, že zde jsou skutečně dobré a překvapivé nápady. Třeba žlutý kůň. ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Dnes už téměř zapomenutá, přesto velice dobrá parodie na příběhy o udatných rytířích. Tvůrci se nebáli ani ujetých scén (za všechny jmenujme úvodní nájezd germánů) a se scénářem si skutečně vyhráli, proto film působí i dnes docela svěže. Krom skvělých hereckých výkonů musím pochválit vynikající český dabing pánů Brabce a Filipovského ze zlatých dob této herecké disciplíny. Nevidím jediný důvod proč film nedoporučit. 80%. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Počínal som si ľahkomyseľne, keď som očakával, že spojením Gassmanna-Gian Maria Volontého a Catherine Spaak v Monicelliho dobrodružnej komédii zo šesťdesiatych rokov, užívateľmi ohodnotenej na 77 %, mi bude dopriaty kvalitný filmový zážitok. Namiesto neho som pociťoval iba trápnosť a mal som dojem, že si zo mňa niekto poriadne vystrelil. Počas prvej polhodiny som sa ani raz neusmial, takže tejto zlátanine darujem najviac dve hviezdičky a druhú hodinu filmu hocikomu, kto by mal eventuálne záujem. ()

maxi6 

všechny recenze uživatele

Satiricky pojatý dobrodružný příběh několika vesničanů, parodujících rytířská tažení po zemi. Komediálně laděná spleť montypythonských obrazů, která nedá pokoj vaši bránici. Brancaleone v čele, Salerna, Theobald.......Nezapomenutelný je v hlavní roli Vittorio Gassman, v době natáčení jako 44 letý mladík a dále hlas v uřvaném dabingu nepřekonatelného Františka Filipovského. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (11)

  • Výběr Giana Maria Volontého do role Teofilatta dei Leonziho vnutil režisérovi producent Mario Cecchi Gori. Milánský herec byl v té době známý díky své účasti v rolích antagonistů ve westernech režiséra Sergia Leoneho. Mario Monicelli neskrýval svůj nesouhlas a v rozhovoru u příležitosti čtyřicátého výročí filmu prozradil, že pro stejnou roli by vybral raději Raimonda Vianella. (classic)
  • Úvodní titulky a animaci vytvořil Emanuele Luzzati. (classic)
  • Film se z velké části natáčel v Laziu a v lazianské Maremmě: ve Viterbu (dveře sužované vdovy jsou dveře Palazzo Chigi), v Caninu – klášter S. Francesca, kam se Matelda (Catherine Spaak) uchýlí, v Calcatě, ve Fabrice di Roma poblíž opatství Santa Maria di Falerii, v Nepi poblíž akvaduktu (úvodní scéna nájezdníků) a hradu Borgia, ve Vitorchianu (město, které vyplenili a kde se rozšířil mor), v tufovém lomu ve Valentanu – setkání se svatým mnichem Zenonem (Enrico Maria Salerno), ve Vulci (Ponte del Diavolo a hrad Abbadia), v Tuscanii (u krypty kostela San Pietro), u věže Chia (scény z tábora jezdců a smrti Abakuka), v Civita Castellana u Torre Chiavello poblíž Monte Soratte (souboj Brancaleoneho a Teofilatta dei Leonzi), v bukovém lese Monte Cimino (setkání s Mateldou), u Civita di Bagnoregio v údolí calanchi, v oblastech u sopečných jezer Vico (přistání lodi, Mateldina koupel) a Bolsena, u Capodimonte a v Toskánsku v oblasti Val d'Orcia a Crete Senesi. Scéna Aurocastro se natáčela v kalábrijské vesnici Le Castella, která se nachází poblíž Capo Rizzuto, zatímco úvodní scéna klání pod umbrijskou vesnicí Casteldilago. (classic)

Reklama

Reklama