Právě začínáme

Bankéři, pedanti, ředitelé a nerudní úředníci, stereotyp do kterého byl "předválečný" J. Marvan zaškatulkován, naednou působí jako svěrací kazajka, ze které se vyšmodrchal až v roli Bohouška. Přestože i na něm musela zlá doba nechat nějaké šrámy, pro jeho projev typická upjatost zmizela a byl jako politý živou vodou. Vlastně jen díky němu a Plachtovi se dá tento film považovat za komedii. Dnes by dostal takový příběh nálepku dramedie. Na bezstarostné prvorepublikové komedie ještě nebyli válkou zmordovaní diváci připraveni; dost možná na ně nebyli připraveni ani tvůrci. Snad i proto z tohoto filmu prosvítá nejen sentiment, ale také jistá konejšivost a laskavost. J. Plachta, jehož hudrování stejně nikoho nepřesvědčilo, že by byl schopen ublížit, byl přesně ten typ člověka, kterého bylo v poválečném filmu zapotřebí. Je velká škoda, že jen pět let nato zemřel. Ale je dobře, že nám po něm zůstaly filmy, jako je tento. Nenechte se odradit uřvaným začátkem, jakmile se dají ti dva dohromady, je to klidnější. PS: holčička zpravodajka, všedrbna, byla dle mého názoru použita v českém/československém filmu poprvé a hned to pěkně zafungovalo. (27.05.2024)

Laskavý a dobrácký příběh v němž v popředí jsou persony vyzařující dobrotu a pohodu. A díky tomu zvládnou každičký problém, který nastane, ať už se jedná o vynález lepidal, tak i jeho prodej. Mají štěstí, ež v té době žádné pozoruhodné lepidlo nebylo na trhu, díky čemuž doma v kuchyni rozjeli velkovýrobu. A přitom se veselili, i když kolem moc podnětů k dobré náladě nebylo. (09.09.2011)

Někdy se sama sebe ptám, proč mám stejně jako mnoho jiných, ráda staré pamětnické komedie, přestože jejich tvůrci i první diváci, pro které byly natočeny, už tady nejsou. Je s podivem, že se promítají stále dokola a žádná televize se bez nich neobejde. Příběhy mají zvláštní pohodovou atmosféru, dobrý konec a herci podávají ne vždy dobré, ale vždy nadšené herecké výkony. Tento film je zajímavý jak námětem, tak jeho realizací. Duo Marvan - Plachta byla skvělá volba. I když jsem tento vtipný snímek viděla už několikrát, tak až ho budou v televizi dávat, podívám se znovu. (09.12.2011)

„Děkuju vám, paní šéfová. A vy zůstanete v Praze?“ - „Asi, mám už toho věčnýho harcování po krk. Kdyby se Bohoušek vrátil, koupila bych tady někde domek a žili bychom spolu jako dvě hrdličky…ale já tomu holomkovi ještě ukážu, se mnou si hrát nebude!“ Paní šéfová je ras a sukničkářský Bohoušek raději uteče ke kamarádovi, tomu ale nově přibyl i rodinný problém…Namlsán o rok mladším Posledním mohykánem jsem čekal zas výbornou zábavu, ale ta je trochu slabší, a to i navzdory ústřední dvojce obchodníků. O co víc se ve filmu křičí (zvlášť Marvanovy hlasivky musely dostat zabrat), o to méně je v něm humoru. Atmosféra je sice pořád vesměs pohodová, sociální podtext s opuštěným chlapcem nijak nepřekáží, film má i řadu dobrých postav (krom výše zmíněných zaujme hlavně malá drbna Eliška), ale víc podařených fórů a vtipných scén bohužel chybí. Příjemná podívaná za lepší 3*. „Já sem takovej už od přírody a můžu za to, že se mi hezký ženský líběj?“ - „Líběj, líbějí, pamatuj si Bohouši, napřed krátký líbení a pak dlouhý trápení!“ (14.07.2019)

V roce 1946 se každý jistě snažil na hrůzy války zapomenout a když už šel do kina, tak se chtěl bavit. Filmaři se ale rozhodli že budou lidem válku neustále připomínat a že nedovolí lidem se moc bavit. Z pouhých 13 filmů, které byly v roce 1946 dokončeny bylo 10 dramat, z toho 5 válečných. Zbylé tři filmy byly komedie, ale zato povedené. Toto je jedna z nich. Pro úplnnost zbylé dvě - Pancho se žení a Nezbedný bakalář. (04.03.2006)