Přítelkyně pana ministra

Háv zamilované komedie slouží k podpoře protektorátního vlasteneckého konzervativismu. Podnikatel dá přednost vinárně s moravskou cimbálovkou (třebaže poněkud operetnější a jazzující) před kosmopolitním barem. Žena má být oporou manžela, starat se o rodinu a děti, být skromná (tak jak ji představuje Zdena Baldová). Ačkoliv se s ideologickým vyzněním filmu neztotožňuji, funguje, pro mě hlavně díky jako vždy bezkonkurenčnímu Kreuzmannovi a právě vzpomenutou dlouhou sekvencí v pražském sklípku. (04.12.2010)

♫♫ Pak nechám si zahrát, písničku svou, o štěstí, o lásce, o očích dvou. To ale musí být, jen oči tmavohnědé, ty nikdo nedovede, víc míti rád. ♫♫ Strašně milá komedie, ve které Adina Mandlová a Oldřich Nový sice excelují, ovšem zároveň nepustí jeden druhého ani ke slovu, plus se pochopí až na úplném konci :) Líbí se mi však role Marvana, který za celý film neřekne ani pět vět. A přitom se celé tohle svízelné a zmatené, avšak současně, v tu samou chvíli skvěle eskalující neporozumění mohlo vyřešit již na začátku. Film na mne však definitivně nepůsobí jako nějaký slabší kousek z protektorátních snímků, ba naopak. Působí přesně jak jsem očekával - skvělým osvěžujícím způsobem, vyvolaným skvělou hlavní dvojicí Novým a Mandlovou. 5/5 (18.01.2023)

V každém filmu, kde hraje Adina Mandlová se svými vrstevnicemi, jsou do vedlejších ženských rolí obsazeny záměrně méně půvabné herečky, případně jsou ty očividně hezké makeupem i účesem mírně upraveny, aby po boku Mandlové vypadaly ošklivěji. Adina Mandlová krásou (alespoň z mého pohledu) rozhodně nevynikala. Obličej jí sice zdatně vylepšoval za první republiky nezbytný masivní make-up, mužskou postavu ale nezapřela ani po boku svých pánských protějšků. Přesto muže hluboce okouzlovala. A to pečlivě vykalkulovanou nedostupností a od dětství trénovaným manipulativním umem. Ten, jak víme, jí nakonec v životě mnoho štěstí nepřinesl. Ale právě díky němu se Mandlová objevuje snad v každém druhém předválečném filmu. Často je to ku prospěchu filmu. Právě v herectví totiž mohla tyto své kvality bravurně využít. „Přítelkyně pana ministra“ ale k těm trefám nepatří. Hlas, jímž Mandlová prezentuje svou nevinnou a poctivou postavu, je natolik nepřirozený a falešný, že vyzrazuje sám sebe. Brzy se stává protivným, její koketérie topornou a herectví až příliš předstíraným. Navíc to často vypadá, jako by ve filmu vlastně ani nebyla a šla náhodou kolem. Zatímco v postavách lstivých znuděných dcer továrníků Mandlová exceluje, do rolích poctivek se zkrátka nehodí a nespraví to ani elegantní róby. Námět i dialogy odpovídají klasické prvorepublikové veselohře a potud svou funkci plní na výbornou. (15.01.2022)

Po pravdě netuším, kolikrát jsem tenhle film viděla, nepočítala jsem to.. Faktem zůstává, že ho s přibývajícími roky mám stále raději.. Můj neskonalý obdiv mají tvůrci, kteří v tak těžké a temné době dokázali vykřesat lehkou oddechovku, úsměvnou záležitost s jemným humorem a pozitivním vyzněním.. Oldřich Nový s Adinou Mandlovou tvoří okouzlující filmový pár, ladí jim to spolu a jejich výměny mě baví pořád.. (17.05.2021)

Rutinně natočená konverzační komedie ze zlaté protektorátní éry českého filmu ( nacisté filmová studia štědře podporovali a v té době ještě měli z čeho ). Se skutečným životem neměly tyhle salonní projekty nikdy nic společného, ale to je koneckonců podstatou úspěchu filmových projektů i dnes...Na přijatelnou úroveň povznáší tenhle film ironický nadhled Adiny Mandlové a herecká profesionalita J. Marvana. Celkový dojem 50 %. (18.05.2007)