Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Josef DobešHrají:
Vlasta Burian, Věra Ferbasová, Raoul Schránil, Antonín Streit, Zita Kabátová, Jaroslav Marvan, Antonie Langrová, Antonín Strnad, Růžena Šlemrová (více)Obsahy(2)
Komedie o radostech a starostech venkovského papírníka.
Venkovského papírníka Cyrila Putičku přemluví jeho dospělé děti, aby prodal živnost a přestěhoval se za nimi do Prahy. Po velkém naléhání Putička souhlasí. Jenže neumí odpočívat a v luxusním pražském bytě se nudí. Jednoho dne se proto rozhodne najít si práci v papírnictví - třeba i bez platu. Do oka mu padne čerstvě otevřený obchůdek mladé vdovy Jarmily Valentové. Musí se jí skoro vnutit, aby u ní mohl nastoupit jako příručí. Rezignované majitelce nejen pomůže přivést obchod opět k prosperitě, ale vrátí jí i smysl života…
Veselohru o radostech a strastech malého živnostníka natočil v polovině protektorátního období režisér Vladimír Slavínský. Do hlavní role si vybral Vlastu Buriana, který zde opět zazářil - a to i přes nezvykle umírněný herecký projev. Král komiků si neodpustil jedno své parádní číslo - souboj s rozkládacím žehlicím prknem, což je variace na jeho slavný řecko-římský zápas se židlí. Po jeho boku si zahrála Zita Kabátová, v rolích dětí pak Věra Ferbasová, Raoul Schránil a Antonín Streit.
(oficiální text distributora)
Recenze (157)
Škoda těch šroubovaných dialogů mezi Putičkovými dětmi, kde vyniká svým stabilně uňachňaným projevem Věra Ferbasová. Škoda, že Marvan nedostal víc prostoru; bylo by krásné, kdyby ho scénárista poslal na zásnuby Putičkovy dcery. Leč nestalo se. Ovšem jinak... Divákovi musí napadnout, jak krásně fungovali živnostníci i bez EET. ()
Asi na mě de před třicítkou stáří, nebo co, ale nemůžu si pomoct, filmy s Vlastou Burianem jsou prostě skvělé. Tohle je jen další důkaz. Jeho humor je tentokrát laskavý, stejně jako je laskavá postava, kterou hraje. Opět je to hlavně o něm, a to i přesto, že není tak útočný, tak moc výstřední. Hezký film o tom, že lidé mohou být dobří. ()
nezvykle civilní a snad právě proto výborný Burian. Za svou nezdolnost je po zásluze odměněn vdovou "v podzimu života" (a to je jí prosím kolem třiceti!). Jejich manželské dialogy jsou výborné ("A bez těch bot se nevracej!"). Naivní pozitivita tohoto filmu je na rozdíl od mnoha jiných celkem snesitelná. Jen nechápu proč musel stařičkého doktora hrát maskovaný Filipovský. ()
Vlasta Burian v hodně nedoceněném filmu, který ukazuje to, co v současné době chybí velké většině soukromých podnikatelů. Lidský přístup k zákazníkovi a především to, že svoji práci musíš milovat a plně se jí odevzdat. Z mého hlediska - pokud na takového prodavače narazím, rád si často koupím i to, co nutně nepotřebuji a odcházím z krámku z dobrým pocitem ... :-) ()
Vždy při sledování válečných filmů mne napadá, jaké to muselo být v době jejich vzniku - jít do biografu a všechno tíživé a zlé nechat přede dveřmi... Jestli nám i dnes přinášejí válečné komedie radost a příjemnou zábavu pro nedělní odpoledne, jak teprve tehdejším divákům! Snad proto se tomuto žánru během války tak dařilo. A konečně samotný námět by také zasloužil jednu hvězdičku navíc. Ne, není to žádná válečná agitka, jak tu někdo napsal, ale oslava společensky prospěšné práce, kterou má dotyčný člověk rád a po které se mu v zahálce stýská. Ano, zní to dnes staromódně, to přiznávám. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (7)
- Kulisy pro film připravoval architekt Jan Zázvorka, bratr herečky Stelly Zázvorkové. (M.B)
- Ve filmu jde několikrát zahlédnout pohybující se stín, např. v 6. min. (scéna před obchodem) a pak ještě v čase 18:04 a 18:50. (Duoscop)
- V čase 00:01:36 se objevuje pohled na obec, ve které Putička (Vlasta Burian) žije. Jedná se o Valašské Meziříčí. (sator)
Reklama