Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zubař dr. Matys zaměstnává dva laboranty, bratry Aloise a Benjamina Zoubkovy. Ti slouží také jako příležitostné chůvy, protože u mladého lékaře žije jeho ovdovělý nevlastní otec, lesní správce v. v. Václav Bezdětek, a jeho čtyři malé děti. Bratři by rádi milovaného šéfa oženili, ale vědí, že nejprve musí sehnat novou ženu Bezdětkovi. Všechny muže rozčilují rozhlasové feministické přednášky jakési Marty Kočové, která káže proti mužům, jimž ženy posluhují a ještě jim rodí děti "na zakázku". Ukáže se, že je to atraktivní mladá žena, která se zamiluje do dr. Matyse a změní své názory. Ovdovělá Martina matka se smí podle manželovy závěti provdat až po dceři, protože jinak přijde o dědictví sto tisíc korun. Paní Kočová se zalíbí Bezdětkovi, který by si ji rád vzal... (ČSFD)

(více)

Recenze (33)

PollyJean 

všechny recenze uživatele

Skoro to vypadá, že Šléglovi po Jarčině profesoru zbyly peníze, tak se rozhodl s celým hereckým ansámblem točit ještě jeden film, ale jaksi nebyl čas a prostor na slušný scénář. Vznikl tedy zase jeden z pokusů dělat si legraci ze ženského hnutí. Nutno ale říci, že Gustav Nezval jako doktor Mandys dává nafoukané slečince v podání Hany Vítové docela slušné kapky, i když by jeden nevěřil, co se svým nadhledem a rozhledem zrovna na takové rozmazlené slečince vidí. Její závěrečné prozření a polepšení v cirkusových scénách je ovšem hodně přehnané. Průměrnou záležitost nezachrání ani sehraná komická dvojka Plachta-Pešek. ()

wosho 

všechny recenze uživatele

Průměrná komedie, která pobaví hlavně díky duu Pešek-Plachta. Jediným čím se tato komedie Šlégla liší od jiných, je nápad utahovat si z tehdejšího ženského hnutí-což se v prvorepublikových veselohrach moc často nestávalo. Celkově jsou Děti na zakázku tou kvalitnější částí tehdejší produkce. Čěněk Šlégl byl navíc kvalitním řemeslníkem a to je na filmu vidět.. ()

Reklama

Martrix 

všechny recenze uživatele

Krásná ukázka postoje autorů k ženské emancipaci. Šlégl se vysmívá prvním feministkám a přestože zjednodušuje a je tendenční, činí tak odlehčeně a vtipně. Je to útok natolik rafinovaný, že ho spousta diváků nevnímá a jen se baví. Kdyby dnešní hardcore feministky mohly, tak by tento film rozcupovaly, zcenzurovaly, pixel po pixelu vygumovaly. "Žila byla princezna. Princové se pro ni trápili a chřadli, protože ona byla tak krásná, až se z toho člověku dělalo špatně...???...neskákej mi do řeči. Když teda chceš, tak teda až se z toho člověku dělalo mdlo. Otec, všemocný král si s ní nevěděl rady, protože se princezna nechtěla vdávat...byla takovej, jak říkáme...neřádíček. .... Princ ale poznal, že se nachází ve společnosti ošklivých dvorních dam, které kazí její mládí. ... Kdyby tvoje dvorní dámy vyhlížely jen z polovice jako ty, věz, že by přestaly být nepřítelkami mužů a první by se vrhly do jejich náručí. Nezáviděly by mužům jejich práci, nechaly by se samy obdivovat... ." Z toho je vám asi jasné, jak naše milá feministka dopadne. Já se přesto/proto dobře bavil. Duo Plachta, Pešek obstaralo dostatek vtipných momentů a ten obsah...to je pro mou generaci taky k zasmání. Další střípek do mozaiky... takhle jsme tu kdysi žili. Skoro čtyři *. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Zdánlivě jednoduché zpracování i scénář, ale nebejt tehdy populární komické dvojice Plachta a Pešek (lepší než pozdější Plachta + S. Neumann), která se doopravdy osvědčila a která se už rok pře tímto filmem docela dobře uvedla ve dvou filmech a sice ve studentském snímku Jarčin profesor a v nenápadně podobných Armádních dvojčatech, později také v Cestě do hlubin študákovi duše (což si myslím že byl jejich jak herecký tak a umělecký vrchol, oněch let), tak nevím nevím jak by to dopadlo, ale film by byl určitě o poznání horší... To oni dva vlastně táhli děj celého filmu, alespoň v těch komických částech, tedy zejména v jejich dialozích a v nápadech. Zmatků a určitých nedorozumění se ale také nadělali dost, ale stejně vše podstatné se točilo právě kolem nich.. Jim dvoum ještě celkem zdařile sekundoval jak jinak než Theodor Pištěk (Václav Bezdětek). Gustav Nezval, Hana Vítová a Zdena Baldová, také nebyli špatní, ale přeci jenom zahrát uměli lépe, nějak mě připadalo že se hledali. Za film samotný tak dvě max. tři hvězdičky, navíc to bohužel není. Člověku se ani nechce věřit, že takový herci jako již zmínění dva hlavní představitelé hráli z dnešního pohledu v tak slabých filmech...Ovšem tenkrát to bylo úplně o něčem jiném, podobné a kolikrát ještě horší se tehdy úplně běžně točily, většina návštěvníků tehdejších kin si je přímo vyžadovala, a více než jiným, tak právě těmto dávala přednost pře nějakými filmy vážnějšího zaměření a vyšších uměleckých ambic. Ty oceňujeme a objevujeme s odstupem času až dnes..Za 2,5/5*. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Tento veselý film lze zařadit k dalším rutinním obětinám rozvrácené a po každém novém soustu hladovějící distribuci. Herec Čeněk Šlégl se chopil nabízené příležitosti a poté, co přinesl vlastní námět a napsal i scénář, usedl ještě do režisérského křesla. Šléglova komedie se měla jmenovat spíše Děti na zapřenou, protože k nejzdařilejším částem filmu totiž patří scény, v nichž dva zubní technici, dokonale sehraní popletové, roztočí bláznivý kolotoč pokusů co nejlépe schovat chumel dětí. Povedení bratři to všechno podnikají jen proto, aby výhodně oženili ovdovělého pana lesního i jeho vytíženého nevlastního syna. V hlavních rolích se po předchozích úspěšných filmech suverénně uplatnili Jindřich Plachta, Ladislav Pešek, Hana Vítová, Zdenka Baldová, Gustav Nezval i Theodor Pištěk. A protože nic se nejí tak horké, byla prostřednictvím tohoto filmu udělena důkladná lekce také všem feministkám a emancipovaným ženám. Nejlépe bude tu osmičku lokalizovat. – Co to je lokalizovat osmičku? – To se vytrhají zuby kolem, aby se to nešířilo. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

  • Celý film se natáčel v Praze, například v Malešicích. (SONY_)

Reklama

Reklama