Reklama

Reklama

Jára Cimrman ležící, spící

  • angličtina Jára Cimrman Lying, Sleeping
Československo, 1983, 81 min

Kamera:

Richard Valenta

Hudba:

Petr Skoumal

Hrají:

Zdeněk Svěrák, Valerie Kaplanová, Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Marie Drahokoupilová, Vladimír Svitáček, Jaroslav Vozáb, Petr Kostka, Míla Myslíková (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Filmem Jára Cimrman ležící, spící se nám představuje fiktivní postava všestranného génia naší minulosti, protagonisty desítky her, uvedených v pražském divadélku, nesoucím jeho jméno. Filmový příběh, v němž se Cimrman poprvé zhmotnil do konkrétnější podoby, je tvořen několika "rekonstruovanými" epizodami z jeho života, zasazenými do rámce exkurze v jeho světničce ve vsi Liptákov. Jednotlivé kapitoly, prodchnuté typickým humorem autorské dvojice Smoljak - Svěrák, přinášejí většinou zcela nový pohled na dosud neznámé "aspekty" Mistrova života a díla... (Ateliéry Bonton Zlín)

(více)

Recenze (560)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Podobné pocity, ako napríklad po And now for something completely different. Miestami geniálne, inokedy celkom mdlé. Čiže podľa mňa dosť nevyvážené. Prvé časti pomerne svižné, pretože Cimrmanov život zhrňovali veľkými elipsami, potom nastúpila otázka monarchie a dej sa zrazu spomalil a to až do konca. Možno to bude tým, že som očakával niečo odlišné, vlastne som očakával niečo, čo si budem raz za rok s veľkou radosťou opakovať. Humor tohoto filmu je veľmi suchý, ale miestami až príliš. Niektoré iné celovečerné filmy tohto legendárneho dua sa mi páčili viac, takže vyššie hodnotiť navzdory potenciálnej nenávisti užívateľov csfd od našich českých bratov nebudem. ()

Hunt 

všechny recenze uživatele

Jak Cimrmann prochází Prahou a potkává slavné osobnosti považuji za skvělé a vrchol filmu, i dětství je uděláno s vkusem a velice hezky. Avšak postupně ztrácí dech a hlavně "zabijačka králíků" mi příjde zcela nesmyslně drastická a hlavně dlouhá- do jemné poezie filmu myslím nevhodná (přišla mi jak střih do jiného filmu). Ke konci (kdy Cimrman přichází do vesnice, kde byl spatřen naposled), navazuje film na skvělý začátek. Skvělá kamera, herci, stylizace a genius Cimrman. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Nádherný mystifikační klenot české filmové a obecně kulturní pokladnice... Filmové rozvíjení fenoménu fiktivního českého génia vpravdě renesančních rozměrů v rukách režiséra Smoljaka nabralo zajímavý rozměr. Nejedná se o klasický biografický film, ale o jakýsi rámcový pseudodokument k bádání teatrologa (Josef Abrhám), do něhož je životopis Cimrmanův zasazen (z pseudodokumentární formy pramení také velká část komiky snímku)... To, co dělá z výplodů autorského dua Svěrák-Smoljak skutečně velká nadčasová díla, je samozřejmě obsaženo i v tomhle filmu - tak kupříkladu již samotná národní identita Cimrmanova - ,,český" génius je typický jedinec obývající středoevropský prostor, jehož národnost je z geografické a historické povahy sporná, národní škatulky totiž přinesla až vlna národních obrození valící se Evropou a s ní příchozí vzepjatý nacionalismus, symbolické je usazení Cimrmana do pomezí česko-rakousko-německého (byl asi tolik Čechem, na kolik je dnes Čechem Milan Kundera)...; extrémní zalidnění obrozenecké Prahy velkými osobnostmi NO, které odráží představu malé české kotliny, kde se všichni znají a dívají se vzájemně do talíře; typický mýtus o českém člověku, který vstoupí do struktury nějakého systému a postupným latentním působením ho ideologicky rozloží zevnitř (Cimrman coby vychovatel u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este); symbolicky ztvárněná dekadence doby před první světovou válkou ve scéně honu na zajíce oblečené v komických a ponižujících převlečcích; Tyršovo heslo ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez" aplikované na český národní charakter ve výstižné variaci ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat..."; poklona estetice éry němé grotesky (Cimrmanova školní léta strávené v dívčí škole...); obrozenecká vize učitele coby posla vzdělanosti a nositele všeslovanských ideí; individualistická koncepce dějin (Cimrman je největším hybatelem dějinného vývoje); absurdita zobrazovaných faktů (Cimrman patentující si vynálezy vždy několik chvil po kolegovi, radící dobovým velikánům a zhmotňující se tak v jejich inspiraci, žijící do svých 16 let v přesvědčení, že je dívkou...); kongeniální stylizace a s ní spojená příznakovost jazyka (,,šosáctví doby"...)... Fenomén fiktivního českého génia byl dotažen k dokonalosti, když se jeho jméno dostalo do jedné americké encyklopedie Kdo byl kdo... To byla asi ta největší satisfakce pánům Svěrákovi a Smoljakovi...a další přikládám já na konci tohoto komentáře: Děkuji Vám, pánové, udělali ste můj život radostnější... ()

maseer2 

všechny recenze uživatele

přiznávám se, že z cimrmanovské tvorby jsem (zatím) viděl jen Dobytí severního pólu, které mě po všech stránkách nadchlo.. tohle filmové zpracování života samotného génia mě ovšem absolutně minulo - první rozepizodovaná půlhodina se ještě celkem dala, ale od chvíle, kdy na scénu přišla zdánlivě nekonečná část o Františku Ferdinandovi d'Este, jsem se začal ukrutně nudit.. sorry, pánové ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Teď, teď tu byli.....Edison, Nobel, Marconi..... Nic dalšího tam nemáte?.......No vidíte......, takže si píši.....jedny plavky dvoudílné :o) Myslím, že více netřeba dodávat, pouze se vděčí poděkovat pánům Svěrákovi a Smoljakovi, že postavu největšího (českého) génia Járu Cimrmana stvořili. Vždyť jaký další stát se může pochlubit takovýmto VELIKÁNEM? :o) Umělcem, spisovatelem, učitelem, vynálezcem, fyzikem, lyžařem a filozofem.......DĚKUJEME! p.s. že tomu tak není?!... můžeme o tom vést spory, můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat.....:o) ()

Galerie (11)

Zajímavosti (36)

  • Režisér filmu Ladislav Smoljak má ve filmu malé němé cameo muže naslouchajícího ředitelce školy (Míla Myslíková), kam mladý Jára Cimrman docházel ještě v přesvědčení, že je dívkou. Zároveň ho ale můžeme slyšet jako policistu rozhánějícího dav před obrazem českého moře. (Trener83)
  • Jára Cimrman (Zdeněk Svěrák) dorazil do Liptákova v roce 1914, kde se setkal s malým Konrádem Henleinem. Konrád Henlein se ale narodil v roce 1898 a v roce 1914 už mu bylo 16 let. (Pimburger)
  • Scéna lovu na oblečené zajíce měla symbolizovat blížící se 1. světovou válku. Ladislav Smoljak tuto záležitost nazývá svým režisérským hříchem a jak sám říkal, po dlouhá léta litoval "toho masakru", jehož se na speciálně odchovaných zajících pro film dopustil. (mchnk)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Zemřel herec Jiří Hálek

Zemřel herec Jiří Hálek

19.12.2020

Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (více)

Reklama

Reklama