Jára Cimrman ležící, spící

Podobné pocity, ako napríklad po And now for something completely different. Miestami geniálne, inokedy celkom mdlé. Čiže podľa mňa dosť nevyvážené. Prvé časti pomerne svižné, pretože Cimrmanov život zhrňovali veľkými elipsami, potom nastúpila otázka monarchie a dej sa zrazu spomalil a to až do konca. Možno to bude tým, že som očakával niečo odlišné, vlastne som očakával niečo, čo si budem raz za rok s veľkou radosťou opakovať. Humor tohoto filmu je veľmi suchý, ale miestami až príliš. Niektoré iné celovečerné filmy tohto legendárneho dua sa mi páčili viac, takže vyššie hodnotiť navzdory potenciálnej nenávisti užívateľov csfd od našich českých bratov nebudem. (06.07.2015)

Jak Cimrmann prochází Prahou a potkává slavné osobnosti považuji za skvělé a vrchol filmu, i dětství je uděláno s vkusem a velice hezky. Avšak postupně ztrácí dech a hlavně "zabijačka králíků" mi příjde zcela nesmyslně drastická a hlavně dlouhá- do jemné poezie filmu myslím nevhodná (přišla mi jak střih do jiného filmu). Ke konci (kdy Cimrman přichází do vesnice, kde byl spatřen naposled), navazuje film na skvělý začátek. Skvělá kamera, herci, stylizace a genius Cimrman. (12.11.2011)

Nádherný mystifikační klenot české filmové a obecně kulturní pokladnice... Filmové rozvíjení fenoménu fiktivního českého génia vpravdě renesančních rozměrů v rukách režiséra Smoljaka nabralo zajímavý rozměr. Nejedná se o klasický biografický film, ale o jakýsi rámcový pseudodokument k bádání teatrologa (Josef Abrhám), do něhož je životopis Cimrmanův zasazen (z pseudodokumentární formy pramení také velká část komiky snímku)... To, co dělá z výplodů autorského dua Svěrák-Smoljak skutečně velká nadčasová díla, je samozřejmě obsaženo i v tomhle filmu - tak kupříkladu již samotná národní identita Cimrmanova - ,,český" génius je typický jedinec obývající středoevropský prostor, jehož národnost je z geografické a historické povahy sporná, národní škatulky totiž přinesla až vlna národních obrození valící se Evropou a s ní příchozí vzepjatý nacionalismus, symbolické je usazení Cimrmana do pomezí česko-rakousko-německého (byl asi tolik Čechem, na kolik je dnes Čechem Milan Kundera)...; extrémní zalidnění obrozenecké Prahy velkými osobnostmi NO, které odráží představu malé české kotliny, kde se všichni znají a dívají se vzájemně do talíře; typický mýtus o českém člověku, který vstoupí do struktury nějakého systému a postupným latentním působením ho ideologicky rozloží zevnitř (Cimrman coby vychovatel u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este); symbolicky ztvárněná dekadence doby před první světovou válkou ve scéně honu na zajíce oblečené v komických a ponižujících převlečcích; Tyršovo heslo ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez" aplikované na český národní charakter ve výstižné variaci ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat..."; poklona estetice éry němé grotesky (Cimrmanova školní léta strávené v dívčí škole...); obrozenecká vize učitele coby posla vzdělanosti a nositele všeslovanských ideí; individualistická koncepce dějin (Cimrman je největším hybatelem dějinného vývoje); absurdita zobrazovaných faktů (Cimrman patentující si vynálezy vždy několik chvil po kolegovi, radící dobovým velikánům a zhmotňující se tak v jejich inspiraci, žijící do svých 16 let v přesvědčení, že je dívkou...); kongeniální stylizace a s ní spojená příznakovost jazyka (,,šosáctví doby"...)... Fenomén fiktivního českého génia byl dotažen k dokonalosti, když se jeho jméno dostalo do jedné americké encyklopedie Kdo byl kdo... To byla asi ta největší satisfakce pánům Svěrákovi a Smoljakovi...a další přikládám já na konci tohoto komentáře: Děkuji Vám, pánové, udělali ste můj život radostnější... (24.10.2007)

přiznávám se, že z cimrmanovské tvorby jsem (zatím) viděl jen Dobytí severního pólu, které mě po všech stránkách nadchlo.. tohle filmové zpracování života samotného génia mě ovšem absolutně minulo - první rozepizodovaná půlhodina se ještě celkem dala, ale od chvíle, kdy na scénu přišla zdánlivě nekonečná část o Františku Ferdinandovi d'Este, jsem se začal ukrutně nudit.. sorry, pánové (06.10.2012)

Teď, teď tu byli.....Edison, Nobel, Marconi..... Nic dalšího tam nemáte?.......No vidíte......, takže si píši.....jedny plavky dvoudílné :o) Myslím, že více netřeba dodávat, pouze se vděčí poděkovat pánům Svěrákovi a Smoljakovi, že postavu největšího (českého) génia Járu Cimrmana stvořili. Vždyť jaký další stát se může pochlubit takovýmto VELIKÁNEM? :o) Umělcem, spisovatelem, učitelem, vynálezcem, fyzikem, lyžařem a filozofem.......DĚKUJEME! p.s. že tomu tak není?!... můžeme o tom vést spory, můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat.....:o) (22.01.2010)