Rozpuštěný a vypuštěný

Ano ano, svatá pravda, jedni sejou a vláčej a druzí sklízej. A pánové Svěrák a Smolijak by měli dokonce života už jenom sklízet, protože to co vytvořili, nemá v dějinách humoru obdoby. Filmový přepis Vraždy v salóním kupě je určitě mnohem lepší než tato nejslabší cimrmanovská hra. Kachny, kachny i Václav se povedli na jedničku, ale k dokonalosti Jáchynme, hoď ho do stroje! přecejen trocha chybí. (17.12.2005)

Vražda subdominantního melancholika sice není zločinem, ale... "Obavy, nervozita. Marné bušení na dveře koupelny." S Vraždou v kupé hezký srovnávací materiál na téma Tvorba televizního scénáře. Důkladná detektivní cesta Nerudovkou a Karlovkou až na nádraží, od vražedné kyseliny k vyšetřovacím zásadám. Neortodoxní policejní metody sehraného dua. Kdo také jiný po Bertoldim a Klečkovi? Obsazení: šmudla Jindra s rodiči, Růženka (à la limonádová Olga Schoberová), Vilma, Trachta, Václav, Bierhanzel, Oulík, sprostí podezřelí a ... Franta Jetel. Takhle brzo jsi nás nečekal, viď, Oulíku? Navíc ♫ Skoumalova retro-atmosféra a vybrané epizodní scény z psychiatrie - grošák, účetní, průvodčí a další pacienti s věrnými partnerkami. "- Inspektor Klečka dostal novou kancelář a líbil se mu Váš koberec. - (...) a nechce si vzít moje boty ?!! - Neříkal, pane inspektore." Využitá stylově trpká Zahajského životní příležitost. "Na světě je to tak, že jedni orají a vláčejí a druzí sklízejí." (22.04.2012)

Vraždu v salónním coupé považuji za nejlepší cimrmanovskou hru a to zejména díky tomu s jak arogantní přesvědčivostí Smoljak v roli inspektora Trachty ze sebe sype ty nejabsurdnější motivy a teorie, aniž by jej někdo zpochybňoval, protože jeho význačnost a sebejistota jej předchází. (Mmchd stále mám podezření, že z ní Rian Johnson vycházel, když dával dohromady postavu Daniela Craiga ve filmu Knives Out) Trefně tak paroduje oblíbené excentrické detektivy a dokazuje, že jejich popularita vychází ze schopností jejich autorů nás přesvědčit o tom, že jejich deduktivním schopnostem, nakolik šíleným, prostě máme bezvýhradně věřit, protože sami zkrátka nemáme kapacity za ně dohlédnout. Rozpuštěný a vypuštěný využívá stejné vtipy i zápletku jako ona divadelní hra, ale působí pocitově úplně jinak a to podle mě nikoli záměrně. Celé je to šíleně statické, jednotlivé sekvence od sebe odtržené, záběry trvají déle než by měly a díky tomu nejvíce trpí výjezdy za hranice crazy komedie, kde je šíleně důležitý timing a tenhle film fakt nemá rytmus. Vtip s hadičkama v botách je z takových těch "jakože jó" fórů, ale ždímat ho tři minuty už překračuje práh bolesti jestli mi rozumíte. (06.10.2022)

Tohle byl asi nejslabší Smoljak / Svěrák. Film má sice originální zápletku a skvělého pana Hrušínského a pana Čepka, ale to je vše. Cimrmanovi jsem ještě plné hodnocení nedal a neudělám to ani v tomto případě. Naopak, já ještě hodnocení snížím. Naprosto otřesný Marek Brodský a celkem monotónní výkon pana Zahajského, to mi zkazilo celý film. Zasmál jsem se asi dvakrát (kde mám koberec? kde mám stůl?) a to je na komedii (i když s přízviskem krimi) málo. Cimrmanovi však dám ještě šanci. (27.12.2007)

Nejujetější komedie dua Smoljak - Svěrák. Prakticky se jedná o přepis Cimrmanovské "Vraždy v salónním kupé", ovšem plno věcí je zde nových. A humoru je víc. Ve společnosti dvou nesourodých detektivů - zkušeného Trachty a mladého Hlaváčka, umělého Vaška, kachny, která ukazuje cestu, otce co dokáže puškou zasáhnout řadicí páku, očíslovaných podezřelých či úžasného blázince profesora Abrháma se prostě nelze nudit a nebavit. Jiří Zahajský je v roli inspektora Trachty skvělý, tuto postavu opatřil i mírnou sentimentalitou. Marek Brodský je toporně úžasný, přesně podle Cimrmanovských představ. Mnozí si stěžují na pomalé tempo, je to pravda, i sám režisér to říká. Mě to ale nevadí, protože z filmu čiší srdce a dobrá nálada. (02.11.2007)