Jen si tak trochu písknout

Vynikající film (nejen) pro mladé. Velmi blízko má k Sněženkám a machrům, ostatně tvůrčí tým je u obou snímků stejný. Je to typ filmu "smích skrz slzy", kdy se velmi vtipné momenty odehrávají v dramatičtějších kulisách, nutí k zamyšlení i nad námi samotnými a mohou u nás vyvolat neblahé vzpomínky na minulost, protože Jen si tak trochu písknout je o reálném životě, zachycujícím ve větší nebo menší míře střípky všedních dnů každého z nás. Radku Johnovi a Ivo Pelantovi se to velmi vydařilo. (29.01.2010)

Film Karla Smyczka Jen si tak trochu písknout je určen mládeži, ale má co říct i dospělým. Vypráví příběh jednoho týdne v životě dvou třináctiletých pražských kluků, spořádaného Petra z typické měšt´ácké rodiny a zkušenějšího Pavla, který žije sám se svým otcem. Chlapci při svých toulkách po Praze ukradnou v opravovaném kostele píšt´aly z varhan a Pavel se kvůli tomu dostane do velkých problémů. Okolo hlavní zápletky se kupí řada úsměvných i mírně provokativních epizod citlivě odhalujících svět dospívajících dětí. (10.09.2013)

Rozhodně celkem dobrý film, sice nemá tak pěkný humor a spád jako Sněženky a machři, ale i přesto ukázal Karel Smyczek, že režírovat umí a vybrat si správně dětské herce taky. Suchánek se na tyhle role hodil skvěle a i lumpačení Daniela Šediváka bylo dobře uvěřitelné. Dobře se tu blýskla i Lucka Zedníčková a další. Přesto filmu schází více humornosti, napětí či něco, co by více zaujalo. Neupoutá tolik a děj je místy trochu nelogicky propojen a scénaristicky nedoladěn. Jako připomínka let minulých a do školních lavic poslouží i dnes dobře. Hodnocení: 60 % (01.02.2008)

Měla jsem pocit, že mladý Michal Suchánek byl mentálně starší (vyzrálejší) než byla jeho postava v příběhu. Musím uznat, že režisér Karel Smyczek měl pravdu, když v jednom rozhovoru řekl, že tenhle film je o tom, že něco jiného se dětem říká a něco jiného se ve skutečnosti dělá. Přesně takhle to ve filmu bylo. (07.07.2011)

Sociální drama na pozadí dětského filmu tepe zejména do maloměšťáctví.  Odlehčené štrapáce dospívajících děcek střídají ty vážnější v konfrontaci s pokryteckou morálkou dospělých.  Mádl osmdesátek, tedy Daniel Šedivák ve své první roli rozšafného dětského hrdiny a hodně dobrý Suchánek v nejlepších letech svého charakterního herectví jako malý submisivní mlíčňák.  Až překvapivě hořká žánrová pilulka, která si to nejsilnější schová na konec, byť SRPŠ  taky stojí za to. (01.03.2023)