Krajina s nábytkem

"Jdi do prdele i s Emilem..." Když tohle vypustí Zdeněk v závěru na tu Evu mám neuvěřitelný pocit zadostiučinění. Velice lidský příběh s vynikajícím Vladimírem Javorským a mě osobně se zde líbil i Petr Čepek ač neměl tolik prostoru. V první části prožíváme se Zdendou bezstarostný letní čas plný příjemných událostí v životě mládence, abychom pak narazili společně s hrdinou na ostrý kontrast, kdy se (ne)musí postarat o právě narozené dítě a my můžeme sledovat jeho proměnu v muže. (26.12.2009)

Tady se podařilo dát dohromady neskutečnou sestavu mladých talentů. Suchánek, Langmajer, Vetchý a Tofi září i na malém prostoru. Ženské role jsou také skvěle obsazené. Fišerová naposledy před kamerou, Chýlková v bikinách a hlavně nádherná Kornová, kterou do role nezodpovědné matky obsadil snad sám osud a nalajnoval jí smutnou budoucnost i v reálném životě. (02.05.2020)

To nejlepší na "Krajině s nábytkem" je hudba Emila Viklického. Námět není špatný, scénář obstojný, i když poněkud vyumělkovaný, ovšem režie dosti nudná, nevynalézavá a značně televizní. Totéž platí o kameře, která v celém filmu nenabídne jediný zajímavější záběr i o zhusta velmi průměrném rádoby bodrém herectví, které by se snad sneslo v nějaké televizní inscenaci ale ve filmu působí spíše jako nepatřičný omyl. Druhá polovina je sice o dost lepší než dosti roztěkaná první, ale vcelku se tenhle "derivát z Kachyňi" vážně moc nepovedl... Celkový dojem: 65% (16.10.2011)

Výborný film, so silným príbehom a vynikajúcim Vladimírom Javorským. Takmer celý snímok je ladený do inteligentnej tragikomédie, kde máme možnosť sledovať osudy ľahkovážneho študenta Javorského, ktorý si cez prázdniny privyrába ako poštár. Keď sa však dostane do ťažkej životnej situácie, k problému sa dokáže postaviť ako chlap a ľahkovážnosť vymeniť za zodpovednosť, aj keď to spočiatku nemá vôbec ľahké. Snímok sa potom preklopí do nádhernej ľudskej formy s výrazným emotívnym nábojom. Určite aj v skutočnom svete existujú podobní ľudia, tých však nie je veľa a preto si ich treba vážiť. Ľudia s toľkou človečinou v sebe sú totiž veľmi vzácni. 80/100 (17.08.2014)

Normalizacia v bzvalom Ceskoslovensku sa v roku 1986 zdala byt nekonecna a doslova vsadepritomna. preto obcas vznikali komedie na odlahcenie ubijajucej normalizacnej reality ako Vesnicko Ma Strediskova Jiriho Menzela alebo filmy, ktore zobrazili neprijemnu normalizacnu pravdu {Prodavac Humoru}, tie vsak isli hned do trezoru. A tak reziser Karel Smyczek natocil len taku nudnu normalizacnu bachorku, ktora nic neriesi, len prazdne medziludske vztahy a prazdne tlachanie o medziludskych emociach. Petra Cepeka nemam rad. 20 % (31.03.2015)