Krajina s nábytkem

Zdeněk se rozhodl naprosto správně, i když ho to stálo spostu sil a nebylo to jednoduché. Nevím, jak mohla mít Eva tu drzost přijít si po čtyřech letech pro syna. Chápu, že Tomáška porodila, ale tím její veškere mateřské povinnosti skončily, protože se potom jako matka nechovala. Pila a fetovala. Po facce Zdeňka a malého opustila. Zdeněk s ní pak jednal velice slušně, sice ji vyhodil, ale slušně. Měl s ní vyrazit dveře, za to co udělala. Souhlasím s ostatními uživateli, že jeden neuvážený krok změní celý další budoucí život. Každý si v příběhu opravdu najde to své, co ho přitáhne. Je nenápadný a lidský. Yvetta Kornová jako mrcha byla velice přesvědčivá a role jí sedla jako ušitá. Režisér Karel Smyczek nejen, že film režíroval, ale také se vněm mihl. Byl ve scéně v samobsluze, když tam Zdeněk přinesl v tašce maličkého Tomáška. Na zádech měl krosničku s dítěm a něco si vybíral v regálu, kdyby jste ho náhodou nemohli poznat. (09.09.2009)

Film mě přilákal svým nezvyklým názvem. Nejde v něm ale o krajinu ani o nábytek, ale o to, co malířovi na obrazech chybělo - o lidi (o co taky jiného). A téma je přes počáteční lehký tón dost tíživé a celé to končí větami, které nezapomenu a které jsou lehce spoilerovité: "Vždyť ani nejseš jeho táta! - Ne, protože jsem jeho máma." (16.10.2011)

Já ten film prostě miluju a už fuckticky hooodně dlouho. Kyslík je tu prostě úžasný i když co si budeme dámy povídat nikdy to nebyl idol žen, ale jako kámoše nebo náhradního tatínka by byl prostě ideál. Je to pohlazení po duši i přes hodně dramatické chvíle a kdo to nikdy nezažil ten možná nepochopí. Za mě naprosto srdečných 95% (03.12.2022)

"Jdi do prdele i s Emilem..." Když tohle vypustí Zdeněk v závěru na tu Evu mám neuvěřitelný pocit zadostiučinění. Velice lidský příběh s vynikajícím Vladimírem Javorským a mě osobně se zde líbil i Petr Čepek ač neměl tolik prostoru. V první části prožíváme se Zdendou bezstarostný letní čas plný příjemných událostí v životě mládence, abychom pak narazili společně s hrdinou na ostrý kontrast, kdy se (ne)musí postarat o právě narozené dítě a my můžeme sledovat jeho proměnu v muže. (26.12.2009)

"Vždyť ani nejsi jeho táta... Jo poněvadž jsem jeho máma". Tenhle film má za mě dvě hlavní velké devizi. Jednak je to Vladimír Javorsky v hlavní roli, který je naprosto přirozenej a to ať už ze začátku v roli bezstarostneho konzervatoristy, tak i později v roli taty&mámy v jedné osobě. Tou druhou základní devizou je úžasne hravá hudba Emila Viklickeho. Jeho hudba je zde tim, co tento poměrně silný lidský příběh krásné dotváří. K tomu, abych mohl filmu dát plný počet mi asi něco chybí či přebývá, i když nějak nedokážu říct přesně co. Ale jinak je to vážně slušně povedeny snímek. (03.02.2019)