Lotrando a Zubejda

Filmové inspirace Karlem Čapkem jsou povedené, když se podaří obrazem a náladou navodit omamnou a vzletnou hravost důmyslně poskládaných textů. Zdeněk Svěrák dokázal k námětu přidat lepší část ze své kultivované rozvernosti a výsledkem je laskavá dětská pohádka, která svým humorným nadhledem pobaví i dospělé. Za uši tahá pouze občasný výchovně moralistický tón a až zbytečně vysvětluje pointy. Katarzní očista má sama o sobě dostatečně inspirující výchovný charakter. Hlavní postavou rozverné pohádky je mladý Lotrando (příjemný Jiří Strach), neschopný pokračovatel rodinné živnosti, citlivý a vzdělaný dobrák a mladík v tužbě a otevřenosti životu. Hlavní ženskou postavou je orientální princezna Zubejda (zajímavá Barbora Seidlová) v melancholické apatii bez ducha a přijatelné budoucnosti. Důležitou postavou je drvoštěp Drnec (dobrý Pavel Zedníček), mentor a Lotrandův zasvěcovatel do života a jeho řádu. Mezi výrazné postavy sarkastického humoru patří český cestovatel a obchodní zástupce jablonecké bižuterie Lustig (příjemný Arnošt Goldflam), obávaný loupežník starý Lotrando (příjemný Jiří Pecha), jeho oddaný loupežník Vincek (sympatický Jiří Lábus), starostlivý sultán Solimán (dobrý Marián Labuda st.) a jeho první muž Hálí (dobrý Miroslav Táborský), hledající spásnou záchranu. Z dalších rolí: moudrá chůva Zubejdy a znovunalezená Lotrandova matka La Mad alias Madla (sympatická Ljuba Krbová), Hálího poslušní podřízení Bélí (Ladislav Gerendáš) a Zélí (Jaroslav Sypal), ostražitý pantáta převor (Josef Karlík), Lotrandova náhradní Maceška (Jaroslava Kretschmerová), či Drncova pracovitá manželka (Naďa Konvalinková). Pohádka je radostná a optimistická. Humorný nadhled pobaví a zpříjemní čas. (27.01.2017)

Bojovnice za monogamii v islámském světě, fachčenko deformující mladého nefachčenka, sultán nevěřící v arabské jaro, evropský špeh podporující rakovinotvorné bujení v plicích, chemický rozbor ťavova trusu a samozřejmě tlupa sympatických polovičních robinohůdů, co nejsou štonc pochopit rozdíl mezi bižu a kruci-písek, k tomu"...seď, formánku na houni, pře--padli tě vrahouni..." a jeden obrácený akademický titul. Herci jsou sterilní jako eunuch na Attilově dvoře, navíc hrají, jakoby přišli z noční šichty z ostravských dolů, vše je tu strojeně pohodářské. Tento filmek se jednoznačně hodí pro večerní posezení rodiny u televize, všichni se zasmějí, holky se doví, že lepší je mít postavu krev a mlíko než kost a kůže, a děti zjistí, že "ne všechny rady rodičů jsou vždy správné." Ale to se mohli zeptat mě, já to tvrdím už od dob, co jsem dostal od mamky nařezáno za to, že jsem nepozdravil starou komunistku. Ovšem říkat dnes někomu, ať nepracuje, je to samé jako nabádat ámiše, aby si v "OK elektro spotřebiče" nekupovali plazmu. (15.10.2008)

"Nevím, jestli z něj budete moudrej. Mluví, jako když zkřížíte flanďáka s papouškem." Občas se nějaký potomek nepovede, ale mizerný student loupežnického řemesla Lotrando by musel být zklamáním pro každého arcilotra. Já jsem tedy na pohádky nikdy moc nebyl, ale tu o zpívání, tvarohu, drvoštěpování, léčení, krávě a velbloudovi mám vlastně docela rád. (06.12.2016)

S odstupem času i přes původní averzi k celkovému konceptu je Lotrando a Zubejda (i díky hudbě a písničkám) příjemnou pohádkou. Je tu cítit, jak české filmové řemeslo odchází od tradicí, ale občas se dokáže přemoct a zase okusit tu oddechovou pohodu bez žádných vynucených gest nebo nepřirozeností. Lotrando a Zubejda tak funguje jako jedna z mála dobrých pohádek z posledních let a v porovnání s novými, jako je Z pekla štěstí a další podobné, je ta kvalita ještě výraznější. (29.09.2004)

Velka skoda ze Smyczek nemal k dispozicii lepsi scenar. Na ceske pomery vynika toto dielo vybornym technickym spracovanim (vyprava, kostymy, hudba, strih). Po pribehovej stranke vsak nema s vynimkou obcasnych piesnovych sekvencii co ponuknut. Napriek tomu si film zachovava slusne tempo a nenudi. Za ten zaver ale nakoniec zaokruhlujem hodnotenie smerom nahor. Pastva pre oci aj usi. (23.08.2009)