Ruffiano and Sweeteeth
Režie:
Karel SmyczekKamera:
Jan MalířHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Jiří Strach, Pavel Zedníček, Barbora Seidlová, Arnošt Goldflam, Marián Labuda st., Jiří Lábus, Miroslav Táborský, Jaroslav Sypal, Ladislav Gerendáš (více)Obsahy(1)
Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (509)
To je moje sestra Anna, červená se jako kvítek. Protože je neprovdaná, stará se nám o dobytek. Nevím, jestli některé věci dětský divák pochopí, hádala bych, že ne, ale i tak si myslím, že se baví děti i dospělí. Z mladého loupežníkova syna se stane lotr intelektuál, popravdě, jen to druhé, a proto se stane nepoužitelným pro převzetí otcovy živnosti. Srážný na věži, který se vytrvale hodiny a hodiny dívá do krasohledu. A ten velbloud. ()
Není to až tak povedená pohádka, a to z mnoha důvodů. Svěrákova snaha přetvořit si scénář k obrazu svému, tady vyznívá těžkopádně a z toho všeho se vytratil i vtip. Režie ostříleného Karla Smyczka je nepříjemně televizní a zcela se míjí s hravým pojetím scénáře a je vidět, že Smyczekovi zrovna pohádky dvakrát nesedí. Záchranou jsou hlavně herci a trio Seidlová, Zedníček a Strach hrají spolehlivě. Díky nim se to dá přetrpět. A nakonec zjistíte, že to byla mile naivní podívaná. 60% ()
Netradiční pohádka, ve které se skvěle spojují dva spisovatelé, kteří ukazují krásy češtiny ve všech jejích podobách - Karel Čapek a Zdeněk Svěrák. Herecká první liga obsazená od hlavních až po ty nejmenší role, skvělý humor a celkem solidní písně. Jedna z nejlepších českých porevolučních pohádek, která pobaví i po několikerém zhlédnutí. ()
S odstupem času i přes původní averzi k celkovému konceptu je Lotrando a Zubejda (i díky hudbě a písničkám) příjemnou pohádkou. Je tu cítit, jak české filmové řemeslo odchází od tradicí, ale občas se dokáže přemoct a zase okusit tu oddechovou pohodu bez žádných vynucených gest nebo nepřirozeností. Lotrando a Zubejda tak funguje jako jedna z mála dobrých pohádek z posledních let a v porovnání s novými, jako je Z pekla štěstí a další podobné, je ta kvalita ještě výraznější. ()
Musím říct, že když jsem byla menší, tenhle film mě docela bavil a líbil se mi. Jenže teď už jsem větší a leccos jsem přehodnotila. Názor na tento film taky. Už mi nepřipadá jako úžasný, ale s odstupem času vím, že nic podobného ty staré krásné pohádky prostě nenahradí. Takový film pak může být dobrý a ne ani tak špatný, ale když srovnávám, tak na klasiku žádné nové české pohádky prostě mít asi jen tak nebudou... ()
Galerie (22)
Zajímavosti (22)
- Scenárista Zdeněk Svěrák vzpomínal, že "jsem vždycky toužil udělat film s písničkami... ne muzikál, ten bych neuměl. Začínal jsem s rozhlasovými hrami s písničkami, což byl útvar, který se mi líbil. Člověk si na chvíli odpočine od děje a přitom dostane jinou krásu, a když se podaří písničku napsat tak, že děj vylepší nebo poposune, je to ideální. A stejně jsem psal i Lotranda a Zubejdu. To nebylo tak, že jsem nejdřív napsal scénář a pak ho osadil písničkami. Psal jsem, až jsem se dostal do místa, kde jsem si řekl: A tady by už byla dobrá nějaká písníčka. Pak jsem s chutí změnil řemeslo a dokud jsem text písničky nevypiplal, tak jsem nepokračoval." (NIRO)
- Film vznikl bez podpory státního grantu, přestože o něj tvůrci žádali. Karel Smyczek tomu v čase premiéry řekl: "Dokonce dvakrát. Ani jednou nám ovšem nepřišla odpověď. Poprvé jsme podali žádost grantové komisi před natáčením, poslali jsme jim scénáře a další náležitosti. Podruhé v průběhu dokončovacích prací, kdy jsme znovu museli natisknout scénáře, protože ty původní se údajně ztratily při stěhování ministerstva. Dovedu pochopit, že se komise rozhodne pro lepší projekty nebo pro takové, které se při shánění peněz nemohou zaštítit tak zvučně znějícími jmény jako Svěrák a Čapek. Čekal bych ale, že nám aspoň někdo písemně odpoví. Poplatek deseti tisíc korun za přečtení scénáře si vezmou, ale za písemnou odpověď už jim uchazeči nestojí. Takové jednání mě uráží." (NIRO)
- V pohádce hlas Zděnka Svěráka praví, že sultánství Solimánské, které působí dojmem turecké či arabské kultury, se nachází u moře sargasového. Sargasové moře je součástí Atlantského oceánu a v reálném světě se nachází u Bermud, poblíž amerického kontinentu, což by pro umístění fiktivního sultanátu působilo celkem podivně. (Nick321)
Související novinky
Vysílá studio Brno
Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (více)
Reklama